Víkendovou práci zná každý manažer, ale o peníze jim prý nejde

Jasně stanoveným životním cílům odpovídá u většiny manažerů dostatek vnitřní motivace a energie pro jejich dosažení. Téměř dvě třetiny manažerů ovšem uvádí, že dříve měli energie více. Publikováno o víkendu.



Tuzemští manažeři považují za nejdůležitější hodnotu ve své práci to, aby jejich společnost byla považována za spolehlivou a důvěryhodnou. Kladou důraz na kvalitu práce a spokojenost zákazníků. Naproti tomu uspokojování požadavků zaměstnanců a zisk stojí na žebříčku priorit manažerů na posledním místě. Manažeři v ČR nejčastěji pracují osm až deset hodin, třetina dokonce více než deset hodin. Víkendovou práci zná téměř každý manažer. V osobním životě jsou nejdůležitější hodnotou spokojená rodina, smysluplná a užitečná práce a děti. Takové jsou některé z hlavních závěrů ojedinělého projektu – dotazníkového šetření mezi tuzemskými manažery, které provedla Česká manažerská asociace (ČMA) ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), realizátorem byla výzkumná agentura Ipsos Tambor.

Osloveno bylo 700 vrcholových manažerů, majitelů firem a středního managementu – v rozdělení na výrobu, služby a instituce/státní správu. Většina respondentů byli finalisté soutěže Manažer roku, jejímž vyhlašovatelem je ČMA, SP ČR a také Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

 

Kdo neplánuje budoucnost, žádnou nemá... 

„Cílem projektu bylo poznat manažera jako člověka, jeho hodnoty, cíle a názory. Výsledky přispějí nejen k bližšímu poznání, ale i k popularizaci práce a života manažerů v ČR. Uvědomujeme si, že chybí komplexnější informace, proto jsme průzkum nazvali Sonda do života manažerů v ČR,“ uvedl Ivo Gajdoš, viceprezident České manažerské asociace. Ta prosazuje nutnost zásadních změn ve fungování ekonomiky a modelu podnikání, ale zejména je tu problém manažerského řízení státní a veřejné správy. „Pozice manažerů je provázána se schopnostmi a jejich výkonem. Platí to v byznysu, ve státní a veřejné sféře je situace daleko horší,“ uvedl k tomu Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a Manažer roku 2005. 

Z šetření vyplynulo, že více než 90% manažerů má svoji osobní vizi – tedy cíl, kterého chtějí v životě dosáhnout. „Kdo neplánuje budoucnost, tak žádnou nemá,“ podotknul k výsledkům František Kulovaný jr., ředitel společnosti BAEST Machines & Structures, a.s., člen výboru České manažerské asociace a oceněný Manažer roku 2010 - Vynikající manažer střední firmy do 250 zaměstnanců.

 

Jak skloubit stres v práci a stres v rodině

Jasně stanoveným životním cílům odpovídá u většiny manažerů dostatek vnitřní motivace a energie pro jejich dosažení. Téměř dvě třetiny manažerů ovšem uvádí, že dříve měli energie více. "Většina manažerů přiznává, že měli dříve více energie pro dosažení plánovaných cílů. Je zde vidět souvislost s nedostatečnou vyvážeností soukromého a pracovního života, což se může projevit i v poklesu aktivit manažera. O to více jsou důležitější osobní vlastnosti manažera, jak se mu daří s tím vypořádat i v této ekonomicky a společensky složité době," dodává k výsledkům výzkumu Tomáš Macků, Research & Communication Director výzkumné agentury Ipsos Tambor. 

Nejdůležitějšími životními hodnotami pro tuzemské manažery je žít ve spokojené rodině (jako velmi důležitou ji uvedlo 82 % procent manažerů), mít práci, která má smysl a je užitečná (79 %) a mít děti (77 %). „Není jednoduché skloubit pracovní stres manažer a rodinu,“ poznamenala Petra Škopová, obchodní ředitelka RENOMIA AGRO, Manažerka roku 2006. Podle ní je však pozitivní trend, že se do vysokých manažerských funkcí dostává stále více žen.

 

O peníze jde až v druhé řadě...

Za nejméně důležité životní hodnoty označili manažeři snahu vydělat hodně peněz (pouze 16 % to považuje za klíčovou hodnotu), být oblíbený mezi lidmi (jen 20 % manažerů považuje tuto hodnotu za velmi důležitou), dosáhnout významného postavení (jen 23 % manažerů to uvádí jako velmi důležitou hodnotu). „Málokterý manažer chce být oblíbený u svých zaměstnanců. Ale chce, aby si ho lidé vážili a měl autoritu,“ poznamenal k závěrům šetření Zbyněk Frolík, řídící společník a jednatel společnosti LINET, oceněný prezidentem republiky Medailí za zásluhy, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a vítěz soutěže Manažer roku 2009. 

Co se týká rozdělení času mezi práci a soukromý život, pouze polovina manažerů je s tímto spokojená. Více než třetina z nich je spokojena jen napůl a každý desátý manažer spokojen není. 

Nejdéle průměrně denně pracují manažeři ze sektoru služeb, kde 40 % dotázaných uvedlo, že pracují více než deset hodin denně. Nejčastěji však o víkendu pracují opět manažeři ve službách – polovina deklaruje pravidelnou práci o víkendu. Výrazná většina manažerů se ve svém životě snaží řídit žít zdravým životním stylem (69 %), umět si stanovit hranice, říci ne (64 %), dokázat kontrolovat svůj stres (59 %).

 

...a o zaměstnance až v řadě poslední  

Mezi cíle, které vnímají manažeři ve své práci jako nejdůležitější, je snaha o to, aby jejich společnost byla považována za spolehlivou a důvěryhodnou (87 %), celková kvalita práce (78 %), spokojenost externích a interních zákazníků (76 %). Oproti tomu uspokojování potřeb a požadavků zaměstnanců stojí na žebříčku priorit manažerů na posledním místě. Za velmi důležitou prioritu to považuje jen 37 % manažerů a snižování nákladů (36 %) a zisk (37 %) manažerů.

Cíle, které se společnostem manažerů daří naplňovat nejlépe, je být spolehlivou a důvěryhodnou společností, dosahovat spokojenosti externích a interních zákazníků a odvádět celkově kvalitní práci. 

 

Západ je dohnán

Problematická je oblast „čerpání z aktuálních poznatků vědy a výzkumu“. „Tuzemští manažeři mají pocit, že se jim a jejich společnostem nedaří v dostatečné míře využívat výsledky výzkumu a vývoje v České republice. Již delší dobu poukazujeme na potřebu zásadních změn ve financování vědy a v systému výzkumu a vývoje zejména ve prospěch aplikovaného výzkumu,“ uvedl Milan Mostýn, tiskový mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR. Téměř dvě třetiny manažerů si totiž myslí, že česká věda a výzkum neprodukuje dostatek tvůrčích myšlenek, které jsou aplikovatelné v jejich oboru – výrazně více mají tento názor manažeři ze sektoru výroby. I to může být jeden z důvodů, proč se manažeři domnívají, že jejich společnosti nejsou dostatečně inovativní.

Budoucí vývoj svého oboru vnímají čeští manažeři ambivalentně – čtvrtina si myslí, že se jejich odvětví zotaví po krizi nejpozději do jednoho roku, více než polovina se na další vývoj dívá pesimisticky a pětina deklaruje, že žádnou krizi nezaznamenala nebo se jich vůbec netýká. Tuzemští manažeři jsou sebevědomí. Téměř 80 % manažerů bez ohledu na postavení v zaměstnání a předmět činnosti jejich společnosti se domnívá, že kvalita jejich práce je srovnatelná s kvalitou práce obdobných top manažerů v zahraničí.

 

Celé šetření najdete na adrese Svazu průmyslu a dopravy ČR: www.spcr.cz

 

 

Foto: © Iakov Kalinin - Fotolia.com

Úvodní foto: © Iakov Kalinin - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře