Vladimír Králíček, J.K.R., Manažer roku 2012: rozhovor o solidnosti a ambicích

„Malí a střední podnikatelé, o nichž se tvrdí, že mají být základem ekonomiky, dostávají na frak ze všech stran, ať už jde o zdanění, legislativu nakládající na ně obrovskou byrokratickou zátěž, až po často netaktní, možná až agresivní chování bank vůči nim,“ říká Vladimír Králíček, generální ředitel softwarové společnosti J.K.R., specializující se na podnikové informační systémy ERP.



Vladimír KrálíčekJak se daří vaší firmě v období, kdy je údajně česká ekonomika u dna? Nejsme ale na tom v rámci Evropy docela dobře? 

Jsme jedna z nejbohatších společností na světě, což si nějak neuvědomujeme nebo nechceme uvědomovat. Nemusíte mít na účtu statisíce nebo miliony, důležité je, jakým způsobem žijete, jaký máte přístup k informacím, ke vzdělání, ke zdravotnictví a tak dále. Na druhé straně je potřeba si uvědomit, že za všechno je třeba platit. Nejen penězi – ale poctivou prací, poctivým přístupem a osobním nasazením.

Bohužel, způsob, jakým se chovala nejen naše donedávná vládní, ale i politická garnitura vůbec, má silný negativní dopad na společnost, konkrétně v byznysu na malé a střední podnikání, do něhož vnáší obrovskou nejistotu. Velké firmy přežijí, jsou napojené na státní zakázky, umí se na trhu pohybovat, většinou mají zahraničního vlastníka a tedy i silné finanční zázemí… Malí a střední podnikatelé, o nichž se tvrdí, že mají být základem ekonomiky, dostávají na frak ze všech stran, ať už jde o zdanění, legislativu nakládající na ně obrovskou byrokratickou zátěž, až po často netaktní, možná až agresivní chování bank vůči nim… A hlavně, žijí v obrovské nejistotě, mohou doufat v solidní zákazníky? Zaplatí jim? Do čeho se mají nebo mohou pustit? Jaké daně či byrokratické bariery mohou očekávat příští rok? Nebo si vezměte, jak obchodní řetězce zneužívají svého postavení…

Přitom tady máme Evropskou unii, Brusel, který nám poručníkuje, ale jeho úlohu jako nadnárodního subjektu bych raději viděl, kdyby například stanovil, že maximální doba splatnosti faktury je měsíc, pakliže se strany nedohodnou jinak, že zkrátka bude existovat – vhodným způsobem – vymahatelnost peněz… V Bruselu by měli určit jak a v jaké míře má stát vybírat daně, aby nedocházelo k tomu, že se – jako v naší zemi – přenese výběr DPH od neplatičů zase na výrobce či dodavatele. Pro malé firmy je i částka kolem sto tisíc doslova smrtelná a může ohrozit existenci firmy, pracovní místa atd. Vše má velmi negativní vliv na podnikatelskou atmosféru u nás, na jistoty zaměstnavatelů a zaměstnanců.

 

Potom co chudák finanční ředitel takové střední firmy, když se má zpovídat vedení… 

Jistě. Nejhorší je atmosféra celkové nejistoty, která se pak odráží v nás a tudíž v byznysu – lidé se těžko rozhodují, oddalují či komplikují jednání, odsouvají konečné rozhodnutí…A pak, samozřejmě, existuje obrovský tlak na cenu. Když totiž do konkrétního byznysu za daných téměř ztrátových podmínek nepůjdete, zakázku získá konkurence pod cenou a pak je možné, že ani jeden subjekt nemusí přežít. V tomto prostředí se pohybujeme i my jako softwarová společnost a často se všemi zmíněnými jevy setkáváme. Jestliže dnes se v IT službách či programátorských pracích pohybuje hodinová sazba plus mínus „stovka“ kolem 1000 Kč, můžete výjimečně jít na 700 nebo až na 600 Kč. Ale když vidíte, že jsou firmy, které se i pravidelně (!) podbízí cenami 400 nebo 450 Kč za hodinu, tak už je možné hovořit o nekalé konkurenci nebo o zoufalství…

 

Na první pohled vše nahrává „šetřílkům“, ovšem je otázkou, zda za takovou cenu dostanu skutečně kvalitní produkt. Protože někde ušetřit je prostě třeba… 

Cena se určitě někde v kvalitě odrazit musí. Nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci, praví moudře známé přísloví…V momentě, kdy zákazník dotlačí dodavatele k tak nízké ceně, vše funguje do chvíle, kdy je produkt odevzdán a uživatel převzetí podepíše. Pak mohou nastat problémy, protože tzv. postimplementační servis a s tím spojené služby už klient nedostane v odpovídající kvalitě. 

 

Vy jste byl letos v dubnu vyhlášen Manažerem roku 2012 v kategorii Informační a komunikační technologie (podrobnosti zde), přičemž je zmíněno poradenství. Opravdu by mě tedy zajímalo, co v současné situaci radíte svým či potenciálním klientům. Pokud nejde o obchodní tajemství…

My vycházíme z principů férovosti. Vždy jde o individuální přístup, přičemž kvalita se musí projevit. Pochopitelně apelujeme na uživatele IT produktů, aby si uvědomili, že jenom tím, že usmlouvají co nejnižší cenu a podepíší převzetí, vztah s dodavatelem nekončí. V oboru, kde se pohybuje i naše firma, tedy v oblasti podnikových informačních systémů ERP, neprodáváme krabice, instalace, ale prodáváme služby, vztahy. Je potřeba, aby vztah byl vyvážený, protože úspěšnost daného projektu je výsledkem oboustranné spolupráce dodavatele a uživatele.

 

Že se dnes zisk v IT realizuje spíše ve službách než dodávkou informačních systémů ostatně vidíme v přesunu nabídky služeb do cloudu… 

Dnešní doba je – ať už jde o vztahy ve společnosti, nebo o ekonomiku – silně rozkmitaná. Evropská unie mj. neví, kterým směrem se vydat, protože nastal obrovský odliv výrobních kapacit směrem na Východ. A dnes se už ukazuje, že nešlo o nejlepší řešení, a to nejen z hlediska zaměstnanosti, nýbrž často se projevuje pokles kvality a to i v IT produktech. Mám pocit, že vlády nějak nepřemýšlejí nad tím, že jsou v Evropě miliony lidí, kteří mají dostat nejen najíst, ale hlavně mít příležitost se realizovat.

 

Výsledkem je pokles poptávky, projevuje se i českých montovnách aut. Nedávno byla omezována výroba v Kolíně a zastavena výroba nákladních vozů Avia, která se stěhuje se do Indie. Klesá zájem i o dodávky informačních technologií? 

Zřejmě ano, ale kvantifikace je obtížná. Dopad to musí mít, protože na výrobu aut je navázána řada subdodavatelů. Ostatně dnes se osobní auto bez výrazné slevy už neprodá. A jako je tlak na cenu u aut, tak je to i u softwaru. Ovšem v našem oboru je vše složitější, neseženete levnější odborníky, programátory, navíc ruku v ruce s tím, co se děje v ekonomice, stoupá náročnost na vytváření podnikových systémů…

 

JKR prý nyní vyvíjí nový podnikový systém, kde nejde o pouhý upgrade současného Byznys ERP, ale řádově o vyšší kvalitu. Do jaké míry tam budou zohledněny nejnovější trendy, tj. zejména onen obrovský tlak na mobilitu? 

Zatím se pořád jedná o poněkud utajovaný projekt, který je postaven na nejnovějších technologiích na „zelené louce“. Máme určité zpoždění, ale to se při vývoji nového softwaru stává. Soustřeďujeme se sice na tzv. tlustého klienta, ale proběhly už ověřovací testy ve spolupráci s Mikrosoftem ve smyslu jak přizpůsobit systém požadavkům na cloudové řešení a mobilitu. Výsledkem například je, že lze naše nové ERP během pár dní přeinstalovat do cloudu. A mobilního klienta jsme už měli v nabídce pro Byznys ERP. Nyní připravujeme takové řešení pro přístup z nejmodernějších inteligentních mobilů či tabletů.

 

V našem předchozím rozhovoru (lze si ho přečíst zde) jste se na cloud computing ještě díval s odstupem… 

Ale ten já si nadále zachovávám a tvrdím, že nejde v zásadě o nic nového. Například Microsoft do cloudu hodně investoval a nabídl jakési řešení, novou obchodní strategii, takže musíme být připraveni. Ale má zdrženlivost vůči cloudovým řešením trvá. Vždyť dvacet let tu nějaký cloud, byť se tomu tak neříkalo, čili tzv. vzdálený přístup vždy byl, outsourcing existoval, my jsme jej uměli také realizovat, takže v současné cloudové vlně nevidím nic tak převratného. A dávám do úvahy, že vizionář Steve Wozniak, spoluzakladatel společnosti Apple, prohlásil, že do pěti let bude z cloudu pěkný celosvětový průšvih…

 

Jakou radu byste tedy měl jako „poradce“ pro CFO a CIO vašich potenciálních zákazníků? Jaká kritéria by měl management sledovat?

 Radu? Spíše bych předal naše krédo: I když při rozjezdu nového IT systému vzniknou problémy – a ony vznikají vždy – tak aby věřili tomu, že je solidní dodavatel umí odstranit a nedává od toho ruce pryč. A zákazník, ten by měl umět jednoznačně si ujasnit, co vlastně od nového informačního systému potřebuje. Máme totiž dlouholetou zkušenost, že klient umí například pojmenovat, jaké potřebuje výstupy, ale zapomíná, že musí být i nějaké vstupy. A proto je důležitý soulad mezi potřebami vedení, IT prostředím a koncovým uživatelem.

 

I po třiadvaceti letech působení na českém trhu se už řadu let držíte na špičce – mezi pěti nejúspěšnějšími IT firmami. Jak to děláte? 

Nedám vám jednoduchou odpověď… Důvodem snad může také být, že jsme si vytvořili jistou firemní kulturu, která nám umožňuje se na špičce udržet. Kmenový základ firmy vytváří jistou soudržnost a kontinuitu, která dokáže přežít i nelehké období. Navíc jsme jaksi takoví střídmí a nemáme ambice přerůst hranice České republiky. Chceme prostě být solidním dodavatelem ERP pro české firmy a podniky střední kategorie.

 

 

Úvodní foto: © S.John - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře