Vyšší DPH vyhoupla Česko na čtrnáctou příčku světového žebříčku sazeb

Nová 21procentní sazba DPH posunula Českou republiku ve světovém daňovém žebříčku o sedm příček výše, nyní tak spolu s několika dalšími zeměmi zaujímá 14. pozici. Podle aktuálních dat celosvětové sítě poradenských společností KPMG je průměrná celosvětová horní sazba DPH 15,55 procenta, evropský průměr pak činí 20,5 procenta.



Daňová zátěž Čechů tak výrazně převyšuje jak globální, tak i evropský průměr. Méně na DPH zaplatíme jen ve srovnání s průměrem Evropské unie, který činí 21,24 procenta. Nejvíce na světě na DPH zaplatí Maďaři, kteří mají sazbu 27 procent.

„Zvyšování sazeb DPH je reakcí na klesající spotřebu způsobenou ekonomickou nejistotou. Daně ze spotřeby tvoří 31 procent veškerých příjmů vlád zemí OECD a 20 procent výnosů z daní celosvětově,“ vysvětluje Petr Toman, Director, Daňové poradenství, KPMG Česká republika.

DPH je zavedena ve více než 150 zemích světa. Její význam jako zdroje rozpočtových příjmů stoupá již dvě dekády. 

Nejnižší DPH dlouhodobě uplatňují státy v regionu Severní Ameriky (v průměru pět procent), naopak nejvíce jsou jí zatíženi obyvatelé Evropské unie (průměrně 21,24 procenta). Česká sazba tak není v rámci EU ničím výjimečným – například v Maďarsku se výše těchto odvodů vyšplhala na 27 procent, což je nejvíce na světě. 21procentní sazbu pak má spolu s Českou republikou také v Belgie, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a Španělsko, z neevropských států Uruguay.

 

Na DPH si Evropané připlácí dlouhodobě, nejvíce občané EU 

Daňové zatížení obyvatel Evropské unie bylo vždy nadprůměrné a v roce 2013 se opět zvýšilo. Kromě České republiky začaly zvýšené sazby DPH od ledna platit také ve Finsku. Vysoké danění obyvatel ovšem uplatňují i evropské státy mimo EU, například Island, Norsko či Chorvatsko, shodně po 25 procentech. Celoevropský průměr tak činí 20,5 procenta, což je v porovnání se světem o čtvrtinu více. 

„Tyto vysoké evropské daně z přidané hodnoty jsou v západním světě ojedinělé – třeba v Kanadě je sazba pět procent, v Austrálii 10. Je to dáno nastavením státních rozpočtů. Pro evropské země je právě DPH velmi významným zdrojem příjmů, zatímco ostatní vyspělé ekonomiky více spoléhají na zdanění komerčních subjektů, které někdy přesahuje i 30 procent. Význam nepřímého zdanění ve světě však dále roste. Příkladem může být Čína, která plánuje rozšířit na celou zemi pilotní projekt, jenž má ve službách nahradit stávající daň z obratu modernější daní z přidané hodnoty, a připravuje i nové typy nepřímého zdanění, jako je daň z finančních transakcí,“ uvádí Petr Toman.

 

Zdroj: KPMG

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Úvodní foto: © iNNOCENt - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře