Význam CFO je při prevenci podvodů a korupce klíčový

Tuzemští manžeři podceňují rizika spojená s podvody a korupcí při akvizicích. Odměňování oznamovatelů již ale není tabu: dvě třetiny českých vedoucích pracovníků by přivítaly finanční odměny pro oznamovatele (whistleblowery).



Podle globálního průzkumu společnosti Ernst & Young zaměřujícího se na postoje managementu k podvodům a korupci je 15 % dotázaných manažerů předních světových společností ochotno dát kvůli zakázce úplatek, v České republice je to ještě o 13 % více. Vyplynulo to ze včera zveřejněného průzkumu společnosti Ernst & Young, v jehož rámci na otázky odpovídali finanční ředitelé, šéfové právních oddělení a interního auditu, compliance officers a další vedoucí pracovníci ze 43 zemí. 

 

Korupce byla, je a asi bude i nadále 

Korupce je celosvětově rozšířeným jevem, nejvíce pak v rychle se rozvíjejících ekonomikách. Celosvětově se lze s úplatky v podnikatelské sféře nejpravděpodobněji setkat v Indonésii (60 %), Řecku (50 %) a Číně (46 %). V Evropě má smutné prvenství právě Řecko (50 %), následuje Belgie (34 %) a na třetím místě je Česká republika (28 %). Za Českou republikou následuje Kolumbie (27 %), ale také Polsko (27 %) a Ukrajina (26 %). „V neetickém chování jsme se umístili na třetím místě v Evropě,“ uvedla Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young v České republice. Více než třetina všech respondentů je přesvědčena, že korupce je v jejich zemi rozšířeným jevem. Čeští manažeři jsou podstatně skeptičtější, korupci v ČR vnímá jako rozšířenou dokonce 80 % respondentů. Na druhou stranu jsou ale Češi poněkud alibističtí - jen 12 % z nich připouští korupci v odvětví, ve kterém působí. Dle průzkumu nejsou vrcholné orgány společností dostatečně připraveny čelit rizikům spojeným s podvody a korupcí. Co je však docela varovné: Dotazovaní manažeři nevěří ve schopnost státních orgánů dotáhnout stíhání korupce až do konce – tedy k potrestání korupčníka.  

 

V rámci dosažení dobrých výsledků se zkreslují údaje 

Významným rizikem je záměrné zkreslování účetních závěrek dalším významným rizikem v mnoha zemích. Je pravdou, že na stoupající tendenci se podílí i současný tlak na výsledky, dodává Součková. Například celých 15 % respondentů ze zemí Dálného východu věří, že takovéto „úpravy“ účetní závěrky jsou ospravedlnitelné. Zkreslování hospodářských výsledků nejvíce hrozí ve Vietnamu, kde ho přiznala více než třetina manažerů (36 %), následuje Indie, Indonésie, ale překvapivě také Japonsko. V Evropě je vědomé zkreslování výsledků podle průzkumu nejpravděpodobnější v Nizozemí, Belgii a Francii. Zde na tom nejsme tak špatně, čeští manažeři tvrdí, že by pod tlakem finančních ukazatelů vědomě výsledky nezkreslovali. „Otázkou je zda je skutečnost taková či to manažeři jen nechtějí přiznat,“ míní Součková a dodává, že existuje rozpor mezi deklarovaným důrazem na etické hodnoty a reálným vymáhání. „Řada společností totiž deklaruje uplatňování antikorupčních zásad, ale pokud došlo k jejich porušení, příslušný zaměstnanec nebyl postihnut. Tento problém se netýká jen naší republiky, ale je celosvětový“ upozorňuje M. Souček. 

 

Očekávání jsou větší než reálné možnosti 

Nové nároky jsou kladeny na výkonné a regulační orgány společností, tj. na představenstvo a dozorčí radu. Státní orgány i akcionáři vyvíjejí intenzivní tlak na představenstva a dozorčí rady a očekávají od nich, že budou hrát v boji proti korupci a podvodům výraznější roli, ovšem více než polovina manažerů se domnívá, že statutární orgány neznají svoji společnost natolik dobře, aby mohly těmto negativním jevům účinně bránit. Ani management stoprocentně neplní svou úlohu – na jedné straně sice přijímá celou řadu formálních opatření zaměřujících se na prosazování etické atmosféry, ale nepoctivé jednání v praxi mnohdy nepostihuje. „Téměř polovina globálních respondentů uvedla, že vedení sice dalo jasně najevo důraz, který klade na prosazování protikorupčních zásad, pokud ale došlo k jejich porušení, příslušný zaměstnanec nebyl potrestán. Na druhou stranu 64 % českých respondentů potvrdilo, že v jejich společnosti již došlo k případům, kdy byl zaměstnanec za porušení interních protikorupčních zásad postihnut,“ říká Daniel Bican.

 

Jak jsme na tom v Čechii? 

Česká republika obsadila v Evropě nelichotivou bronzovou příčku v toleranci úplatků. Stíhání korupce ze strany státních orgánů přitom není podle českých manažerů příliš účinné. Schopnost státních orgánů dotáhnout případ k rozsudku - trestu pro korupčníka je v České republice podle oslovených českých manažerů ve srovnání se světem velmi malá. Pouhých 8 % z nich se domnívá, že orgány v České republice jsou ochotné a schopné dotáhnout případy až k potrestání pachatele. V globálním měřítku tento názor zastává více než trojnásobek respondentů (27 %),“ komentuje situaci Magdalena Souček. Přitom velká většina (80 %) českých účastníků průzkumu volá po přísnějším dohledu ze strany státních orgánů, aby se snížilo riziko podvodu a korupce. „V porovnání s ostatními zeměmi máme podobně korupce jako v Brazílii či Indonésii, co se týče jejího přiznání si, jsme na tom podobně jako Turci,“ upozorňuje Tomáš Kafka.

 

Firmy málo prověřují své obchodní partnery  

Společnosti jsou v rozvíjejících se ekonomikách vystaveny specifickým rizikům v oblasti obchodování a akvizic firem. Přestože mezinárodní korupční legislativa (americká legislativa ze 70. let - FCPA či legislativa UK z minulého roku - Bribery Act) požaduje po společnostech prověrky jejich obchodních partnerů, téměř polovina respondentů (44 %) přiznala, že spolehlivost svých obchodních partnerů neověřuje. V Čechách si spolehlivost obchodního partnera ověřuje pouze 17 % manažerů, což je třikrát méně než v zemích východní, střední i západní Evropy. Ukazuje se tak, že si manažeři neuvědomují spojená rizika a potvrzuje to nízké povědomí o odpovědnosti za nekalé jednání externích obchodních zástupců či distributorů. Jak zástupci Ernst & Young potvrdili, v Česku navíc neexistuje legislativa, která by firmy k prověřování svých obchodních partnerů nutila. „Určitou nadějí je zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Čeští manažeři si totiž neuvědomují rizika, která souvisí s mezinárodní protikorupční legislativou, zřejmě si neuvědomují, že může jejich společnost postihnout sankce za něco, co provedla třeba jejich dceřiná společnost,“ říká T. Kafka.  

 

Lépe na tom nejsou ani akvizice 

Rovněž při akvizicích nových společností by si manažeři měli řádně ošetřit rizika podvodů a korupce. Zatímco u amerických společností je forenzní due diligence běžnou praxí (provádí ji 84 % z nich), jinde ve světě se tato rizika stále podceňují (např. Čína 32 %, Nigerie 9 %). „Oslovení čeští manažeři nepovažují na rozdíl od svých amerických kolegů při akvizicích za důležitou forenzní due diligence zaměřující se na riziko podvodu a korupce. Před akvizicí provedlo takovou prověrku pouze 9 % oslovených českých společností (na rozdíl od 54 % v celosvětovém měřítku), po akvizici ji vždy nebo často dělá pouze 8 % českých společností. Zajímavé je, že v celosvětovém měřítku odpovídali stejně manažeři nigérijských společností,“ říká Daniel Bican, ředitel oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young. „Firmy se mohou dostat do potíží proto, že před či po akvizici neodhalí používané korupční praktiky nebo podvody ze strany prodávajících, čímž se mohou vystavit riziku značných sankcí a znehodnocení své investice,“ vysvětluje Tomáš Kafka, senior manažer oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young.

 

Jak čeští manažeři prosazují dodržování etických zásad? 

Ve srovnání s ostatními zeměmi jsme na tom o něco lépe. Čeští manažeři připouštějí, že v jejich firmě došlo k případům porušení protikorupčních zásad, ale také vysílají signál, že se s tím dokáží vypořádat tak, že viník byl za toto jednání postižen. V této oblasti jsme na tom s našimi 64 % takovýchto případů lépe ve srovnání jak se zeměmi západní Evropy (40 %), tak zeměmi střední a východní Evropy (34 %). 

 

Mění se přístup k odměňování oznamovatelů 

Pokud jde o nástroje monitorující dodržování protikorupční legislativy, čeští účastníci průzkumu spoléhají – podobně jako manažeři jinde ve světě – ve velké míře na interní audit (70 %) a poradenské firmy (62 %). Na rozdíl od celosvětového průměru (53 %) se ale v ČR podstatně méně (36 %) využívají systémy pro oznámení nekalého jednání (whistleblowing), těchto praktik využívá jen jedna třetina firem, přestože podle statistik jde o nejúspěšnější metodu – cca 40 % všech případů korupce bylo odhaleno na základě oznámení. Více než dvě třetiny českých manažerů by přitom podle průzkumu přivítaly právní úpravu, která by zavedla finanční odměny pro oznamovatele. „Odměny pro oznamovatele přestávají být tabu. Možná jde o signál, že společnost už odsuzuje korupci natolik, že je ochotna připustit i dříve negativně vnímané upozorňování na nekalou činnost čili problém korupce se stal tak velký, že i dříve negativně vnímaný nástroj manažeři nyní vidí jako adekvátní. V horším případě se jedná o projev beznaděje českých manažerů nad neschopností státních orgánů korupci odhalit a viníky potrestat,“ říká Tomáš Kafka. Jak vyplývá u průzkumu, čím větší je problém korupce v dané zemi, tím vyšší je finanční odměna pro oznamovatele.

 

Etické kompromisy finančních ředitelů 

Z manažerů informujících představenstvo a dozorčí radu o problémech týkajících se podvodů a korupce, mají finanční ředitelé největší vliv. Dle odpovědi čtyři sta oslovených finančních ředitelů se však zdá, že by část z nich mohla být sama zdrojem těchto problémů. 15 % z nich uvedlo, že by kvůli nové zakázce dali úplatek, a 4 % by byla ochotna zkreslovat hospodářské výsledky. I když se početně nejedná o velkou skupinu manažerů, vzhledem k odpovědnosti, kterou ve své funkci mají, představují pro svou společnost a její orgány obrovské riziko. „Největší podporu mezi manažery získávají nadstandardní náklady na reprezentaci, jako jsou pozvánky klientů na golf v exotických krajinách, návštěvy profesionálek či nevěstinců či financování kongresů v horském resortu, což bývá typické například pro zdravotnictví. Dalším v pořadí je osobní daru v hodnotě úměrné velikosti zakázky,“ uvedl Tomáš Kafka.  Co se týče úplatků, v porovnání se světem vykazujeme dvakrát až třikrát větší toleranci k těmto neetickým praktikám. Za pozitivní výslede lze označit fakt, že skupina manažerů, kteří odsuzují takového praktiky, narostla oproti roku loňskému roku o 8 %.

 

Nezastupitelná role CFO 

„Význam finančního ředitele je v oblasti prevence podvodů a korupce klíčový. V minulosti byli finanční ředitelé v prosazování etických hodnot uvnitř společností méně aktivní. Dnes je třeba, aby právě finanční ředitelé znásobili své úsilí - měli by klást vyšší nároky na vlastní vzdělávání, aby lépe porozuměli rizikům podvodu a korupce, která jejich společnosti hrozí, a jednoznačně deklarovat svoji podporu protikorupčním iniciativám,“ říká Tomáš Kafka. 

„Z odpovědí manažerů se může zdát, že růst firmy a podnikatelská etika jsou dvě priority, které si v dnešním světě odporují. Konkurenční boj probíhá zřejmě často mimo pravidla fair play,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young v České republice. „Náš průzkum ukazuje, že řada manažerů podceňuje rizika, která jejich společnosti hrozí například při nákupu firem či expanzi na nové trhy. Proto je potřeba, aby statutární i dozorčí orgány vyžadovaly od managementu důkladnější řízení rizika podvodu a kontrolní mechanismy přispívající k lepšímu dodržování etických pravidel. Podle Magdaleny Souček průzkum ukázal, že v dnešních náročných ekonomických podmínkách podniky jen obtížně hledají způsob, jak si zajistit růst a současně se nezpronevěřit podnikatelské etice. Bohužel řada z nich stále nemá dostatečně účinné řízení rizika podvodu a korupce. Statutární a dozorčí orgány by měly efektivněji komunikovat s vedoucími pracovníky, aby měly jasnější představu o tom, jak jejich společnost dodržuje etické předpisy a jaká rizika jí hrozí. Rozdíly ve výsledcích průzkumu v různých zemích naznačují, že největší výzvou je rozšířit morální hodnoty z centrály společnosti, na všechny úrovně a trhy, kde společnost působí.

 

Zdroj: Ernst & Young Global Fraud Survey

 

 Foto: © Helder Almeida - Fotolia.com

 

 

Úvodní foto: © Helder Almeida - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »







Komentáře
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.