Z nestability právního a daňového prostředí v ČR tyjí daňové ráje

Mají-li vlastníci firem pocit, že jimi zaplacené daně budou v důsledku korupce prohospodařeny, intenzivně hledají způsoby, jak se jejich placení vyhnout.



Podle výzkumu České kapitálové informační agentury (ČEKIA) přibývá firem, které své sídlo přesunují do zemí tzv. daňového ráje. Od ledna letošního roku jich přibylo 337. Podle statistik zmiňované agentury je z destinací považovaných za daňové ráje ovládáno 12 474 v Česku sídlících a podnikajících společností. 

„Nejčastěji pochází zahraniční mateřská firma z USA (122 nových), Kypru (114), Seychel (69). Naopak počet firem s vlastníkem z Nizozemska klesl o 70 a o 27 v případě Lucemburska. Nárůst počtu společností s vlastníkem z daňového ráje o 280 za necelý rok představuje srovnatelný zájem podnikatelů o daňovou optimalizaci a zajištění anonymity vlastnictví jako v roce 2011, říká ředitelka agentury ČEKIA Alena Seoud s tím, že lze předpokládat, že většinu firem ze zahraničí ovládají čeští občané. 

 

Za hazardem na Maltu

Vyhledávanými zeměmi se kromě tradičních destinací (Bahamy, Kypr, Belize, Nizozemsko, USA...) stávají i Malta, Honkong a Spojené arabské emiráty. Malta například jako reakci na zvýšenou restrikci hazardu v České republice vytvořila dobré právní prostředí pro provozování hazardu, následkem čehož řada provozovatelů převedla své sídlo tam. Kypr zase přijal změnu daňového zákona, jímž zvýhodnil licence a ochranné známky a umožnil, aby podnikatelé mohli až 80 procent příjmů osvobodit od zdanění. Michal Friedberger, obchodní ředitel Akont Trust Company, přiznal, že státy takto reagují na legislativní změny, provedené v jiné zemi a snaží se tak na své území nalákat bohaté firmy.

Důvodem odchodu je především nestabilní právní prostředí, retroaktivita (například solární daň), ochrana majetku a daňová optimalizace. Mezi známé české společnosti, které mají sídlo na jednom z ostrovů, patří i společnosti Economia a Penta. Na Slovensku je těchto zemí zatím méně, ale podle slov Michala Friedbergera se situace v této oblasti během několika let přiblíží k naší.

Zatímco ovládání firem z USA a Seychel přináší vlastníkům především možnost držet svůj majetek anonymně, Kypr mimo jiné generuje výhodu nízkého zdanění. „Mezinárodní vlastnické struktury přinášejí daňové výhody nejčastěji společnostem, které tvoří roční zisk před zdaněním 10 milionů korun a výše, úvaha však dává smysl už od zisku zhruba 2,5 milionů korun,“ říká Michal Friedberger. Podle jeho zkušeností daňovou optimalizaci využívají podnikatelé napříč obory, často z oblastí mezinárodního obchodu, IT a dalších služeb. „Správně nastavená struktura, která využívá daňové optimalizace v rámci pravidel, se nemusí obávat represí ze strany státu. Tyto struktury často využívají společností z EU, a proto je není možné zatížit dodatečným zdaněním například ve formě srážkových daní. Pokud by stát skutečně chtěl vybrat více na daních, neměl by zvyšovat represi, ale soustředit se na stabilizaci právního a daňového prostředí, zajistit jistotu a předvídatelnost legislativního vývoje. Tyto faktory jsou totiž nejdůležitější pro zahraniční investory, kteří by mohli výrazným způsobem zvýšit daňové příjmy. Naopak pokud dojde k růstu daně z příjmů nad psychologickou hranici dvaceti procent a zvýšení právní nejistoty, lze očekávat zvýšený zájem podnikatelů o mezinárodní řešení,“ upozorňuje Michal Friedberger.

 

Na zrušení akcií na doručitele se u v ráji těší

Podle Aleny Seoud nepřispívá k chuti firem platit daně v ČR ani míra vnímání korupce. „Pokud mají vlastníci firem pocit, že daně budou prohospodařeny, budou intenzivně hledat způsoby, jak se jejich placení vyhnout.“

Je důležité zdůraznit, že zájem o snížení daní nestojí u podnikatelů na prvním místě. Primárními aspekty jsou zajištění anonymity vlastnictví a ochrana majetku prostřednictvím výrazně stabilnějšího práva evropských zemí. Daňový efekt je standardním doplňkem. Ke zrušení akcií na doručitele dojde v lednu 2014 a lze očekávat, že množství akciových společností využívajících tuto možnost získá vlastníka ze Seychel, USA nebo jiné země zaručující anonymitu vlastníka před veřejností (dostupné bývá často jen jméno společnosti a adresa poštovní schránky). Vzhledem ke garantované svobodě podnikání nemá stát žádný nástroj, jak těmto změnám bránit.

Statistiky potvrzují, že z onshore zemí, tj. zemí nabízejících daňové výhody, se těší největšímu zájmu Kypr, který ve srovnání s Českou republikou nabízí v mnoha ohledech vstřícnější podmínky. Daň z příjmu právnických osob je na úrovni 10 % (ČR 19 %). Míra efektivního zdanění (skutečně zaplacené daně) je na Kypru zhruba poloviční a v případě řady podnikatelských oborů lze dosáhnout výrazně nižších hodnot. Pozitivem je také vstřícnější přístup státní správy, která vnímá podnikatele především jako klienty, které chce na svém území udržet. To odráží skutečnost, že kyperské firmy neplatí žádné daně z obchodu s cennými papíry, při vyplácení dividend nebo za prodej obchodních podílů. Další významné úspory mohou vznikat při obchodu s pohledávkami, poskytování provozních úvěrů a dalších činností.

Obliba Kypru a USA souvisí také se skutečností, že tyto země mají velmi výhodně nastavené smlouvy o ochraně investic. Ty dávají možnost vymáhat škody vzniklé změnou českých zákonů nejen u českých soudů, ale také v mezinárodní arbitráži. Vzhledem ke svojí mimořádné finanční náročnosti však této možnosti mohou využívat spíše velké společnosti, které dokážou akceptovat náklady ve výši přesahující milion eur.

 

Nedostižná Skandinávie

V případě, že chce vlastník využít větší počet výhod plynoucích z mezinárodní struktury společnosti, často využívá výhod většího počtu zapojených zemí. Lze tak relativně snadno kombinovat výhody zachování anonymity vlastnictví, daňové výhody, silnou právní ochranu majetku a nezpochybnitelnou image.

Oba výše citovaní protagonisté se pak shodli na tom, že takto získaná data nejsou využita ze strany veřejné správy, zatím o ně nepožádala. Přitom pro stát by to mohla být určitá zpětná vazba a zejména cenný zdroj informací o tom, kolik mu uniká daní. Michal Friedberger připustil, že severské země s těmito informacemi mnohem více pracují a hlídají si, kolik daní jim takto odtéká.

 

Úvodní foto: © Subbotina Anna - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře