Zpřesněný odhad HDP ve druhém čtvrtletí, index nákupních manažerů: Čeští zpracovatelé zůstávají optimisty

Hrubý domácí produkt vzrostl podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí meziročně o 2,5 %. V porovnání s předchozím čtvrtletím si místo stagnace ekonomika o 0,3 % polepšila. Index nákupních manažerů se navzdory lehce pesimistickým odhadům v září zlepšil. Stát od začátku roku hospodařil s deficitem necelých 35 mld. Kč, v samotném září výdaje přerostly příjmy téměř o 20 mld. Kč.



Česká ekonomika podle nového zpřesněného odhadu rostla ve druhém čtvrtletí lehce pomaleji, než ukázala předchozí zpráva Českého statistického úřadu. Důvodem nebyla pouze běžná revize, která odráží aktualizované údaje o spotřebních daních, ale navíc přechod na nový metodický standard. V souvislosti s tímto přechodem prošel revizí i výkon ekonomiky v minulých letech. V roce 2009 tedy hrubý domácí produkt klesl meziročně o 4,7 % místo dříve předpokládaných 4,4 %, na druhou stranu pro roky 2012 a 2013 byly zpřesněné údaje štědré. Ekonomika neklesla o 0,9 %, ale pouze o 0,7 %.

 

Němci se zlobí

Vraťme se ale k otázkám budoucího vývoje. Méně optimistická nálada zejména v pro nás klíčovém Německu se zatím na náladě českých zpracovatelů nepodepsala. Nákupní manažeři viděli podmínky v odvětví jako nejlepší za poslední čtyři měsíce, byť si postěžovali na slabou poptávku právě z Německa a nepřekvapivě z ruského trhu. Výrobní aktivita přidala na tempu, přesto zásoba rozdělané práce vzrostla a firmy tak mohly pokračovat ve svých náborových aktivitách. Cenové tlaky zůstaly mírné. V řeči čísel index nákupních manažerů vzrostl ze srpnových 54,3 bodu na 55,6 bodu, a to i přesto, že trh čekal mírný pokles. Za celé třetí čtvrtletí se index nákupčích oproti první polovině roku snížil o 0,6 bodu, nicméně zůstal na solidních 55,5 bodu. Bohužel v Německu srovnatelný index dle zpřesněných čísel v září klesl pod hranici 50 bodů, což značí první útlum podnikatelské aktivity za posledních 15 měsíců. Hlavním důvodem byl pokles nových zakázek, který šel podle nákupčích na vrub slabší domácí poptávce a ruským sankcím. Němečtí spotřebitelé nejsou nyní tak dobře naladěni jako v minulých měsících, protože nevěří tolik v příznivý vývoji ekonomiky, který se odráží v jejich ochotě k nákupům.

 

Rozpočet počítá s ještě s vyššími útratami

Více než dvaceti miliardové meziroční zlepšení plnění státní pokladny, které jsme viděli v srpnu, se v září ztenčilo na pouhé 4 mld. Kč a stát od začátku roku hospodařil s deficitem 34,4 mld. Kč. Příjmy oproti loňsku narostly o 20 mld. Kč na 826,4 mld. Kč a stát za to vděčí zejména vyššímu inkasu DPH a přímých daní. Na výdajové stránce stát oproti loňsku popustil uzdu a zatím utratil o necelá 2 % více než ve stejném období roku 2013. Rozpočet ale počítá ještě s vyššími útratami. Zásadní podíl na vyšších výdajích mají kromě vyšších výdajů na platy a sociální dávky také investice, což je pozitivní zpráva. V první polovině roku objem veřejných zakázek vzrostl meziročně o více než 40 %.

 

Autor je makoroekonomický analytik GE Money Bank

 

 

 

Úvodní foto: © Minerva Studio - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře