Hlavní navigace

Rusko: Nejde jen o sankce, připravme se na politiku náhrady dovozu

20. 8. 2014

Sdílet

V případě úspěšné realizace této hospodářské politiky Rusko počítá s tím, že do roku 2020 sníží závislost na dovozech do federace v průměru ze 70 – 90 % na 50 – 60 %.  V praxi se podle zastupitelského úřadu v Moskvě má jednat například o tzv. lokalizaci výrob na území Ruské federace, modifikované formy investičních kontraktů, preferenční režimy v rámci zvláštních ekonomických zón, průmyslových parků apod. Pro české podnikatele na ruském trhu tak vzniká nová situace, které se budou muset přizpůsobit.  „S tím souvisí i celková nálada v ruské  společnosti, která začíná v některých případech nedotčených vlastními sankcemi preferovat produkty a služby poskytované domácími dodavateli, nebo dodavateli z teritorií, které se nepřipojily k sankcím, jako je Turecko, Latinská Amerika a Asie,“ dodává Michal Mejstřík, předseda ICC ČR. Politika náhrady dovozu se promítá i do sféry ruských státních zakázek. Například se počítá s možností zákazu přístupu strojírenské produkce zahraniční provenience, jejíž analogické typy se vyrábí na ruském trhu, do oblasti státních zakázek s cílem zabezpečení státních a municipálních potřeb. Dotčeny tak mají být vybrané produkty strojírenské výroby včetně automobilů, textilní, zdravotnické techniky, stavebních a silničních strojů, trolejbusů, nákladních vozů, podvozků, vlečných vozů a některých dalších položek. Ale pozor - výjimky se připouštějí u produkce z Běloruska a Kazachstánu.

 

Neznamená to předčasně ruské trhy zase opouštět

Dalším faktorem ruské poptávky po dováženém zboží bude vliv zpomalující ekonomiky. Prognóza MMF (World Economic Outlook) publikovaná v červenci 2014 dále výrazně ochladila výhled růstu HDP Ruska v paritě kupní síly (PPP): Po 3.4% růstu v roce 2012 tempo růstu v roce 2013 kleslo na 1.3%. Přes státní intervence využívající již v roce 2013 státní úspory a státní banky (Vnesekonombank aj oslabené nedávno EU a US sankcemi) se letos očekává faktická stagnace ruské ekonomiky (přesněji zanedbatelný růst o 0.2%) s možným zlepšením na pouhé 1% roční tempo růstu v příštím roce 2015. Pomalý růst oslabuje podíl Ruska na světovém HDP v PPP, který v roce 2011 činil pouhá 3.4%, což Rusko řadí v rámci skupiny BRICS daleko za Čínu (15.9%), Indii (6.7%) a těsně před Brazílii (3%). Stejná distance ho dělí od USA (16.5%), Eurozóny (12.2%), Japonska 4.6% na světovém HDP v PPP, ještě výraznější rozdíl se projevuje v aktuálním dolarovém vyjádření.

„Z těchto a dalších našich analýz je zřejmé, že existuje řada světových trhů, kde při proaktivním kvalifikovaném přístupu můžeme své zboží a služby prosadit.  Neznamená to však předčasně ruské trhy zase opouštět, ale vynaložit mnohostranné úsilí k jejich udržení. Českým firmám vyvážejícím do Ruska ministerstvo průmyslu a obchodu doporučuje poohlédnout se po netradičních, ale o to zajímavějších místech vývozu, jako je Latinská Amerika nebo postsovětské země. Polsko vyváží jablka do Ruska dál přes Bělorusko, které tvoří společně s Kazachstánem s Ruskem celní unii,“ shrnuje Mejstřík.

 

 

Některá okamžitá opatření v oblasti re-orientace exportu nabízí přímo Mezinárodní obchodní komora v ČR:

Teritoriální setkání s nově jmenovanými a na své mise vyjíždějícími velvyslanci, která organizuje ICC ČR ve spolupráci s MZV a MPO, zaměřená na zprostředkování kontaktů a obchodních příležitostí v zemích, o které by se měli čeští exportéři v této době (i v souvislosti s vývozem do Ruska) zajímat. V minulých dnech proběhlo například Teritoriální setkání Spojené arabské emiráty, dnes Japonsko a Srbsko. Ve čtvrtek 21. 8. od 9:00 budou mít čeští exportéři na půdě ICC ČR příležitost osobně se seznámit s novou velvyslankyní pro Kazachstán a Kyrgyzskou republiku. V září bude následovat Turecko, Jižní Korea, také Chile a Mexiko atd. – http://www.icc-cr.cz.

Letošní ročník East-West Business Fóra pořádaného ICC ČR ve dnech 14. – 15. 10. 2014 se bude věnovat dalším z aktuálně vysoce zajímavých teritorií, a sice Latinské Americe – www.ewbf.cz.

Jistý potenciál účinnější exportní strategie dále také otevírá nová interaktivní aplikace mapa exportéra, založená na modelu EDSM (Export Decision Support Model). Ten umožňuje na základě absorpční schopnosti dovozního trhu, kompatibility ve vztahu k české ekonomice a růstového potenciálu pohotově identifikovat vhodné exportní příležitosti pro různá odvětví. Mapa exportéra umožňuje uživateli zvolit si odvětví zájmu a přidat váhy jednotlivým parametrům, načež aplikace určí vhodné exportní destinace - http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/zpravodajstvi-pro-export/informacni-servis/mapa-exportnich-prilezitosti.html.

 

Zdroj: Mezinárodní obchodní komora

Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?