Dopady zrušení karenční doby na zaměstnavatele

Programové prohlášení vlády ANO a ČSSD obsahuje jako jeden z klíčových bodů zrušení karenční doby, tedy proplácení pracovní neschopnosti od prvního dne. Ke schválení tohoto návrhu je ještě dlouhá cesta, jak by ale případná změna ovlivnila zaměstnavatele?



 

Současný systém dávek v pracovní neschopnosti

V současné době je doba pracovní neschopnosti rozdělena na tři části.

1. Karenční doba - 1. - 3. den během kterých nemocnému zaměstnanci nenáleží žádné peníze.
2. Náhrada mzdy - 4. - 14. dne, během kterých zaměstnanec pobírá náhradu mzdy od zaměstnavatele. Náhrada mzdy je vyplácena za každý pracovní den a výše je 60 % z redukovaného hodinového výdělku.
3. Nemocenské dávky - od 15. dne neschopnosti.zaměstnanci náleží nemocenské dávky, které dostává za každý kalendářní den.

"Od roku 2018 došlo k upravení výše dávky v případě dlouhodobé nemoci. Od 15. - 30. dne 60 % z redukovaného vyměřovacího základu, od 31. - 60. dne 66 % z redukovaného vyměřovacího základu a od 61. dne 72 % z redukovaného vyměřovacího základu," upozorňuje Jan Vaněk z účetní firmy Tigra.

 

Dopady zrušení karenční doby

Podle současného znění návrhu by náklady na zrušení karenční doby měli nést zaměstnavatelé. Zástupci zaměstnavatelů jsou proto ostře proti jejímu zrušení. Obávají se, že kromě mzdových nákladů se budou muset potýkat také se zvýšením počtu krátkodobých nemocí. Což by pro plnění jejich pracovních závazků byla v dnešní době nízké nezaměstnanosti další komplikace. Podle odhadů bude zrušení karenční doby stát tři miliardy korun. Způsob, kde konkrétně se tyto finance vezmou není zatím jasný. Návrh na novelu zákona by měla řešit až nová vláda.

 

Pomohou e-neschopenky?

Zástupci zaměstnavatelů se vyjádřili, že by podpořili zrušení karenční doby v případě zavedení elektronických neschopenek. E-neschopenky by měly zrychlit a zjednodušit evidenci a výplatu nemocenských dávek. Lékaři, by ihned po návštěvě pacienta zadali do portálu ČSSZ informace o pracovní neschopnosti pacienta, a zaměstnavatelé, kteří by měli do portálu také přístup, by tak měli k informacím okamžitě přístup. "Odpadla by povinnost doručit zaměstnavateli každý měsíc tiskopisy, které informují o pokračování neschopnosti. Výrazně by se také zrychlila doba, kdy tiskopis dorazí na ČSSZ, nemohlo by se stát, že tiskopis nedorazí a zaměstnanci by dávka nebyla proplacena," vysvětluje Vaněk.

Systém elektronických neschopenek měl být zaměstnavatelům přístupný od ledna příštího roku. Lékaři mohou e-neschopenky vydávat již od roku 2010. Podle údajů ČSSZ jejich popularita postupně roste. Zatímco v roce 2015 jich bylo do systému zadáno něco přes 55 tisíc, v roce 2017 jich bylo evidováno více než 115 tisíc. Vláda však schválila odložení projektu do roku 2021. Vzhledem k tomu, že se dosud nezačalo pracovat na technickém řešení projektu, není podle MPSV reálné, aby se termín stihnul.

Díky přístupu do systému by zaměstnavatelé věděli ihned nejen o tom, že zaměstnanec nastupuje na neschopenku, ale také kdy ho čeká další kontrola. Systém by také měl zamezit zneužívání pracovní neschopnosti. Lékaři, kteří by vystavili neúměrně více neschopenek než ostatní, by mohli být prověřeni. "Zaměstnavatelé se nejvíce obávají, že se zrušením karenční doby stoupne počet krátkodobých neschopností a budou čerpány i v případech, kdy to není nutné," říká Vaněk.

Pravdou je, že před zavedením karenční doby byla míra pracovní neschopnosti vysoko nad průměrem Evropské Unie. Po zavedení se míra pracovní neschopnosti pohybuje okolo průměru - 4 až 4,5 %.

Úvodní foto: © artush - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře