Hlavní navigace

Jak maximalizovat přínos rizikového managementu dodavatelského řetězce?

5. 9. 2014

Sdílet

 Autor: © Jakub Jirsák - Fotolia.com
V Čechách doposud převládá řízení rizik uvnitř firmy, nicméně se již objevuje řízení rizik napříč celým řetězcem, tj. větší spolupráce s dodavateli i zákazníky.

Za hlavní zdroje rizik dodavatelského řetězce pokládají manažeři dle nejnovějšího průzkumu společnosti Accenture informační technologie a nákladové i cenové faktory. Podle nové studie společnosti Accenture (NYSE:ACN) považuje většina oslovených společností rizikový management dodavatelského řetězce za důležitý, jejich rozdílný přístup k managementu rizik ale způsobuje, že pouze sedmi procentům z nich se investice do do rizikového managementu dodavatelského řetězce nejen vrátí, ale přinese více než 100% zisk.

Celých 76 % společností, které se zúčastnily studie „Accenture Global Operations Megatrends – Zaměření na rizikový management”, pokládá rizikový management dodavatelského řetězce za důležitý nebo velmi důležitý. 25 % z více než 1000 společností reprezentujících 10 průmyslových odvětví plánuje v příštích dvou letech zvýšit investice do rizikového managementu dodavatelského řetězce nejméně o 20 %.

Všechny společnosti, které se zúčastnily studie, získaly své investice do rizikového managementu zpět. Lídry – společnosti, které měly výnosnost nad 100 procent – spojovaly 3 praktiky, které je odlišovaly od ostatních.  

 

  • Rizikový management prioritou 61 % lídrů (v porovnání se 37 % ostatních společností) pokládá rizikový management za strategickou nutnost a uznává důležitost přehlednosti a předvídatelnosti napříč svými dodavatelskými řetězci.
  • Centralizace odpovědnosti za rizikový management U 43 % lídrů (oproti 32 % ostatních společností) vede centrální rizikový management topmanažer nebo viceprezident, který dohlíží na veškeré činnosti spojené s rizikovým managementem.
  • Iniciativní investice do rizikového managementu se zvláštním zřetelem na zpřehlednění a analýzu celého dodavatelského řetězce Lídři tvrdili s téměř trojnásobnou pravděpodobností, že v příštích dvou letech plánují zvýšit investice do svého rizikového managementu o 20 % či více. Téměř 70 % lídrů dále řeklo, že v příštích dvou letech budou mít jejich investice výnosnost alespoň 100 procent v porovnání se 4 % u ostatních společností.

Většinu rizik lze prý řídit

„Naše studie ukázala, že centralizovaný přístup k rizikovému managementu dodavatelského řetězce přináší nejvyšší ROI na rizikovém managementu“, řekl Mark H. Pearson, hlavní ředitel pro strategie a operace společnosti Accenture. „Důvěra k rizikovému managementu může manažerům pomoci chránit se před výpadky v důsledku přírodních katastrof, geopolitických událostí, před výkyvy komoditních nebo dodacích cen i dalšími okolnostmi, které mohou ohrozit provoz společnosti.” Pearson rovněž poznamenal, že akcentování rizikového managementu může přispět k důvěře investorů v kvalitní základy podnikání společnosti.

Podle studie jsou třemi hlavními zdroji rizika, které manažeři identifikovali: informační technologie (39 %), nákladové a cenové faktory (39 %) a celosvětová ekonomika (37 %). Přírodní katastrofy nebo nepředvídatelné události jako např. povodně v Thajsku nebo tsunami v Japonsku, uvedlo pouze 17 % respondentů, což z nich činí nejméně uváděné riziko.

Oblasti, na které mají uváděná rizika největší vliv, jsou podle oslovených manažerů kvalita (45 %), plánování (39 %), prostředky pro řízení dodavatelského řetězce (38 %) a řízení zásobování (37 %).

„Třebaže nepředvídatelné události nebo přírodní katastrofy vedou některé společnosti k tomu, aby se rizikového managementu vzdaly, většinu rizik lze řídit, nejen pro minimalizaci propadů, ale také kvůli připravenosti reagovat na nepříznivé okolnosti v okamžiku jejich vzniku,” řekl Pearson. A dodal: „Plánovací scénáře a důkladná analýza mohou při vývoji strategií efektivního snižování rizik hrát klíčovou roli.”

 

Nakolik řeší firmy v ČR rizikový management dodavatelského řetězce?

Česká republika nebyla součástí tohoto mezinárodního průzkumu. „Na základě našich zkušeností z práce pro přední české firmy z různých odvětví si dovolíme tvrdit, že rizikovému managementu dodavatelského řetězce se intenzivně věnují, nicméně ne zcela koncepčně. Často jsou tato rizika řízena na více místech a chybí jednotící přístup navazující tyto procesy na řízení celkových podnikatelských rizik. Doposud převládá řízení rizik uvnitř firmy, nicméně se již objevuje řízení rizik napříč celým řetězcem, tj. větší spolupráce s dodavateli i zákazníky,“ říká Milan Cidlinský, manažer pro oblast Supply Chain z pražské pobočky Accenture.

Některé české firmy podle něj již svůj systém řízení rizik přizpůsobují dle doporučení standardu ISO 31000 Risk Management – Principles and Guidelines. Ačkoliv se nejedná o standard, dle kterého by mohly být certifikovány, přínos ISO 31000 spočívá především v tom, že jasně popisuje a strukturuje celý životní cyklus rizik od jejich identifikace přes posouzení až po vyhodnocení reálných situací.

 

Jaká rizika jsou nejčastější v ČR napříč sektory?

Krádeže a ztráty zásilek představují riziko, se kterým se potýká prakticky každá česká firma obchodující se vzdálenějšími zeměmi mimo EU. Čím dál více proto investují do technologií, které umožní sledovat každý krok zásilky a více ji tak chrání.

Druhým velkým rizikem je nyní nestabilní politicko-bezpečnostní situace v některých zemích především na východ od ČR. A to jak z hlediska ohrožení a krádeží zásilek zboží do těchto zemí, tak i z hlediska celkové spolehlivosti obchodních partnerů v této oblasti a nepředvídatelných akcí jednotlivých vlád.

Obchodování s některými zeměmi přináší již tradičně riziko ztráty intelektuálního vlastnictví. V poslední době se množí podvody, kdy místo původně objednaného zboží dorazí naprosto bezcenný náklad a česká firma teprve následně zjistí, že si zboží objednala u „jednorázové“ firmy, která mezitím zanikla. Důkladný screening obchodních partnerů se tak stává absolutní nutností.

 

 

ICTrocenka

 

 

Byl pro vás článek přínosný?