Rovné příležitosti zatím v nedohlednu

Co se týče situace na trhu práce, postavení žen a mužů je stále nevyrovnané, a to jak z hlediska platů, tak i v přístupu k pracovním příležitostem a v možnostech kariérního růstu.



Světové ekonomické fórum (WEF), které se schází každoročně ve švýcarském Davosu, vydává pravidelně zprávu The Global Gender Gap Report, v níž srovnává 149 zemí světa podle toho, jak dokážou využít ženský potenciál v oblasti ekonomické, politické, ve vzdělávání a ve zdravotnictví. Česká republika si v tomto žebříčku vede spíše podprůměrně. V celkovém hodnocení jsme letos zaujali 82. místo, tedy „nic moc“, a navíc to za poslední dva roky znamená zhoršení o několik příček. Nejlepší situace je v ČR v oblasti vzdělávání a zdravotnictví, kde je podle hodnotitelů postavení českých žen rovné a v obou těchto oblastech jsme na předních místech. Naopak nejhůře je na tom Česko v rovnosti výdělků a také v politice, kde nám náleží 87. místo.

 

„Největší brzdou rovnocenné kariéry žen a mužů je přístup k výchově a péči o dítě. O děti pečují převážně ženy, které zůstávají v ČR velmi dlouho na mateřské dovolené. Během této rodičovské dovolené není příliš zvykem zůstávat v kontaktu se zaměstnavatelem a toto funguje oboustranně. Firmy nedokážou dát čerstvým rodičům možnost vykonávat částečně práci, ale zároveň i mezi matkami je zájem o zachování kontaktu s firmou běžný spíše na kvalifikovaných a manažerských postech,“ vysvětluje příčiny Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.


Rozdíly v odměňování, které mají zpravidla kořeny v péči o rodinu, jsou bohužel „na celý život“ a důsledky přetrvávají i po skončení pracovního angažmá jako nižší důchod. Ženy, které přeruší kariéru pro výchovu dětí, po návratu nemají prakticky šanci své mužské vrstevníky platově dohnat. Nevyčerpaných možností pro lepší finanční zabezpečení (především) žen, které se rozhodnou věnovat výchově dětí, je tady řada. Od většího rodičovského příspěvku až po tak radikální řešení, kterým by bylo společné sociální zabezpečení manželů. Další prostor je i ve změně mzdových tabulek. Nedává totiž smysl, aby platové třídy dělaly podstatný rozdíl v desetileté nebo dvacetileté praxi – vždyť hodnota znalostí získaných před dvěma desítkami let může být v dnešní rychle se vyvíjející znalostní společnosti jen velmi malá. Prostor je i pro větší zapojení státu, třeba podporou částečných úvazků, daňovým zvýhodněním nebo nižšími odvody, které by zaměstnavatelům kompenzovaly vyšší administrativní zátěž. Vázne i budování školek, zvýšit by se dala i podpora pracujících rodičů. Větší vstřícnost by mohly projevit i podniky; zatím to vypadá, že k vyšší nabídce flexibilní pracovní doby a kratších úvazků je přiměl spíše zoufalý nedostatek pracovních sil než vědomí společenské zodpovědnosti.


Problém je také v tom, že některé finančně dobře ohodnocené profese zůstávají doménou mužů. Příkladem jsou informační technologie a další technicky orientované obory. Ženy by sice často měly rovnocennou šanci v takovém povolání uspět, ale přesto volí jinou kariéru. Důvody se snažil zmapovat nedávný průzkum společnosti Kaspersky Lab, který se uskutečnil mezi pěti tisíci evropských IT profesionálů. Podle tohoto průzkumu až 38 % žen odradí to, že by se nevyhnutelně staly členkami týmů, ve kterých pracují převážně muži.

 

Čtyři z deseti dotázaných žen si myslí, že by naopak měly větší šanci rozvíjet se v kolektivu, kde jsou rovnoměrně zastoupena obě pohlaví, nebo kde převládají ženy. Ženy přitom v IT pracují rády a 59 % z nich považuje tuto práci za stimulující – tedy prakticky ve stejném podílu jako muži (57 %). Méně než čtvrtina žen má svou práci v IT za stresující; i zde byly výsledky stejné jako u mužů. 40 % žen s rozhodovací funkcí v oblasti IT je přesvědčeno, že by stát a univerzity měly více podporovat ženy a dívky ke kariéře v technologickém odvětví. A to je možná zase cesta, kterou by veřejná sféra mohla také přispět k vyššímu podílu lépe placených profesí mezi ženami.

Úvodní foto: Geralt, pixabay.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře