Soft skills: Naděje pro trojkaře šéfovat premiantům

Jen jedničky ve škole k úspěchu v práci nevedou. Čím to, že mnohdy se z trojkařů stanou podnikatelé a jedničkáři jsou nakonec jejich zaměstnanci? Podle odborníků tajemství tkví ve dvou slovech: soft skills, tedy v rozvoji měkkých dovedností. Už děti by se měly řízeně učit chápání emocí, zvyšovat emoční inteligenci, schopnost komunikovat a sebereflektovat, dospělým pak pomáhají s rozvojem těchto schopností zaměstnavatelé.



Manažeři z vlastní vůle chodí na kurzy ke koučům a psychologům. Podle odborníků se investice do rozvoje měkkých dovedností bohatě vrátí.

 

Měkké dovednosti

Soft skills, česky měkké dovednosti, jsou souborem interpersonálních dovedností. Mezi ně pro představu patří komunikační dovednosti, ale i řešení konfliktů, vyjednávání, ochota učit se novým věcem, adaptace na změny, samostatnost, zvládání zátěže, orientace v informacích. Soft skills jsou souborem metod, které pomáhají lépe získávat a dále rozvíjet takzvané hard skills. To jsou tvrdé, odborné dovednosti jako například cizí jazyk, práce s počítačovými technologiemi, účetnictví, matematika, ale i řízení auta. „Soft skills nejsou závislé na konkrétním oboru, jde o komplexní schopnosti člověka, které člověk následně může uplatnit v jakémkoli odvětví,“ vysvětluje Alexandra Hrouzková, psycholožka a koučka.
Pokud totiž kupříkladu neumí člověk účinně komunikovat, může být sice výborný odborník ve svém oboru, ale pravděpodobně v očích zaměstnavatele nebude ten nejlepší. Pomyslnou „zlatou“ medaili bude mít na krku někdo, kdo umí lépe komunikovat, má vyšší kvocient emoční inteligence (EQ) a celkově funguje lépe v mezilidských vztazích. To, na čem člověk pracuje, může mít sice zajímavou myšlenku, ale bez pochopení věcí v okolí, se její autor nikdy nedobere úspěchu. „Pokud neumíte správně vnímat, pak uděláte sice skvělou aktivitu pro děti, ale vůbec je třeba nebude bavit. Bez rozvinutých měkkých dovedností nikdy ani nepřijdete na to proč,“ popisuje příklad z praxe Lucie Pivoňková, ředitelka vzdělávání školek Bambíno a základní školy Square, které si stanovily soft skills jako jeden z pilířů rozvoje dětí, ale i učitelů.


Rozvíjet je potřeba neustále, jinak soft skills zakrní
Postupy a metody, jak správně rozvíjet soft skills, jsou různé. Existuje vysoce individuální přístup, kdy člověk spolupracuje s psychologem, koučem, mentorem. Na trhu je také řada kurzů, které tyto dovednosti vyučují. Některá pracoviště mají interní školitele a trenéry, kteří se věnují konkrétním potřebám zaměstnanců. „Já pracuji převážně s individuální klientelou, dle zadání klienta pak přizpůsobuji postup a metody. Pracuji obvykle s vysoce motivovanými klienty, kteří mají vlastní zájem na svém rozvoji, tudíž změny se objevují záhy a jsou viditelné,“ vysvětluje Alexandra Hrouzková a dodává: „Nejčastěji pracuji s klienty individuálně a rozvoj soft skills je přirozenou součástí naší spolupráce přesto, že to většinou není hlavní téma, na kterém spolupracujeme. Je to přirozené – pokud člověk řeší určité potíže, kromě věcného řešení je vždy potřeba kultivovat i cestu k řešení a ta v drtivé většině případů zahrnuje využití některé ze soft skills.“
U dospělých závisí rozvoj soft skills na jejich dobrovolnosti a chuti. Že se ale zájem vyplatí, dokládá Lucie Pivoňková. „Máme pro naše učitele program, který je zaměřený právě na rozvoj soft skills. I přes to, že je dobrovolný, účastní se ho většina našich učitelů. Navíc máme intervisorku, psychosociální pracovnici, která je schopná zkušenosti a dovednosti učitelů v rámci soft-skills přetavit v rady učitelům ohledně rozvoje soft skills u dětí.“

Rozvoj interpersonálních dovedností ale není jen věcí školy. Mnoha zaměstnavatelům se investice do rozvoje vyplácí tak, že ji vedou jako běžnou součást fungování. „V UNIQA je věnována pozornost manažerským dovednostem našich vedoucích pracovníků. V minulých pěti letech prošli čtyřstupňovým tréninkem,“ říká Eva Svobodová za pojišťovnu UNIQA s tím, že se firma také aktivně zajímá o mínění svých zaměstnanců a ptá se jich v interních anketách na názory týkající se úrovně interní kultury, komunikace, spokojenosti a loajality.


S rozvojem u dětí by měla být škola citlivá
Pro děti je dobré seznamovat se s vybranými měkkými dovednostmi již od útlého věku. „Samozřejmě, přiměřeně věku dítěte a stupni jeho kognitivního a emocionálního vývoje, tedy tak, aby tomu, co se učí, rozumělo a dokázalo to účinně použít,“ zdůrazňuje Alexandra Hrouzková. S tím souhlasí i Lucie Pivoňková. „U dětí je potřeba rozvíjet soft skills velmi citlivě a adekvátně jejich věku a individuálním schopnostem. Ve školce začínáme rozhodně tím, že je motivujeme, aby byly samostatné v komunikaci se svými vrstevníky, v řešení konfliktů, ke kterým mezi dětmi samozřejmě dochází. Podporujeme je v tom, aby si uměly říct o pomoc, pokud ji potřebují, aby vyjádřily svůj názor.“ Podle Pivoňkové je důležité podporovat a korigovat rozvoj emocionální stránky dětí, které pak snáz pochopí například to, proč a zda je v pořádku, že se zlobí, ale i to, že se například zlobí někdo jiný. To usnadňuje dětem cestu k sebevyjádření. „Často používáme reálné situace dané do příběhů nebo metodu panenek Persona Dolls. U předškoláků začínáme s rozvojem vědomé sebereflexe a stanovováním vlastních cílů, s čímž plynule pokračujeme i na základní škole,“ vysvětluje metody odbornice na školní vzdělávání.


I záškoláci můžou jít v dospělosti „do trháku“
„Vždy záleží na požadavcích oboru, ve kterém chce člověk uspět a na konkrétních soft i hard skills, které jedinec momentálně ovládá a umí nabídnout. A ano, nemusí to souviset s tím, jaké známky měl člověk v různých předmětech ve škole,“ upozorňuje Alexandra Hrouzková, psycholožka a koučka. S nadsázkou pravdivost jejích slov dokládá Lucie Pivoňková. Její společník, se kterým vlastní Bambíno a Square, nebyl ve škole zrovna premiant, škola ho nebavila. Dnes je však úspěšný podnikatel. „Rozhodně se dá říci, že on některé své spolužáky – premianty, trumfnul,“ říká k příběhu úspěchu Pivoňková a uzavírá doporučením pro rodiče dětí. „Pokud škola, do které vaše dítě chodí, aktivně nerozvíjí soft skills, je to pak na rodiči. Je to vklad do lepší budoucnosti vašeho dítěte. To třeba nemusí ze školy nosit jedničky s hvězdičkou, ale díky měkkým dovednostem bude úspěšné v práci.“

Úvodní foto: Pixabay.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře