Whistleblowing (1): Mají čeští zaměstnanci odvahu oznámit protiprávní jednání?

Nová evropská směrnice na ochranu oznamovatelů protiprávního jednání (whistleblowerů) ukládá organizacím chránit osoby, které takové oznámení učiní. Mimo jiné budou muset všechny společnosti s padesáti a více zaměstnanci zřídit své interní kanály pro oznamování.



Advokátní kancelář Taylor Wessing Česká republika udělala ve spolupráci s výzkumnou agenturou STEM/MARK internetový průzkum na téma, jaké má česká veřejnost povědomí o možnosti upozornit svého zaměstnavatele na protiprávní jednání, ke kterému v rámci společnosti dochází. Pro oznámení takového jednání se vžilo anglické označení whistleblowing. Bohužel se v průzkumu ukázalo, že téměř 63 % dotázaných nezná tento termín a nespojuje si ho s právní ochranou. Pouze necelé jedno procento respondentů průzkumu bylo vyškoleno odborníkem a jen necelých 10 % oslovených má pojem o tom, co whistleblowing je, a buď v práci, nebo doma o této nové možnosti pro oznamování protiprávního jednání na pracovišti diskutovali. Téměř 26 % respondentů slovo již někde zaslechlo, ale nezná jeho přesný význam anebo si právě nemohou vzpomenout, co znamená.

 

„Výsledky byly bezesporu velmi zajímavé a vlastně jen potvrzují, že kromě velmi malého procenta nejsou v obchodních společnostech zavedené efektivní compliance systémy, jejichž součástí by byla možnost oznámit protiprávní jednání. Je zde stále velký prostor pro zahájení vzdělávacích seminářů pro zaměstnance a připravit takové bezpečné nástroje, kterými by mohli jejich podřízení beztrestně upozornit na nezvyklé jevy a vztahy ve firmě. V samotném důsledku by ze zavedení vnitřních nástrojů mohli profitovat především oni,“ komentovala výsledky Markéta Deimelová, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Česká republika.


Téměř polovina dotázaných (48 %) uvedla, že v jejich firmě žádné speciální kanály pro oznamování protiprávního jednání nemají. Průzkum tak jasně ukázal, že se organizace tomuto tématu zatím zcela nevěnují, přitom implementace transparentních vnitřních pravidel je důležitá. Oznamovatel může pomoci nejen zamezit nekalým praktikám v podnicích, ale v konečném důsledku i zabránit vysokým pokutám, či dokonce zamezit případnému trestnímu stíhání společnosti.
V současné době má úpravu týkající se ochrany oznamovatelů jen deset členských států Evropské unie, na rozdíl od Slovenska mezi nimi Česko nefiguruje. V ostatních státech je ochrana poskytovaná jenom částečně, nebo platí pouze pro určité sektory či kategorii zaměstnanců.

 

Jak vyplývá ze studie Evropské komise z roku 2017, absencí harmonizované úpravy dochází ke ztrátě veřejných prostředků ve výši 5,8 až 9,6 milionu eur ročně, a to právě z důvodu chybějící ochrany oznamovatelů. Uvedená čísla se vztahují pouze k veřejným zakázkám, tedy se týká jen veřejného sektoru na úrovni EU.

 

Každý osmý zaměstnanec zaznamenal protiprávní jednání

 

Na otázku, zda se pracovník již setkal s protiprávním jednáním ve firmě, kde pracuje, odpovědělo 54 % dotázaných, že nikdy. Více než 18 % dotázaných se vyjádřilo, že už sice s některými exekutivními rozhodnutími nesouhlasilo či se jim zdála zvláštní, nicméně neřeší důvody či motivaci řídících osob či některá z rozhodnutí nedokážou posoudit. Přes 13 % zaměstnanců, tedy přibližně osmina, se již s protiprávním jednáním ve společnosti setkalo, ale neřeší to, anebo podalo návrh na jiné právně nezávadné řešení situace. Jen 5 % pracovníků upozornilo vedení společnosti nebo nadřízené.

 

Jak by se ale Češi zachovali, pokud by se domnívali, že u nich ve firmě k protiprávnímu jednání skutečně dochází? Byli by schopní někomu oznámit, popř. alespoň naznačit své podezření? Téměř 48 % respondentů uvedlo, že nejsou tak stateční, aby tolik riskovali, dalších 27 % oslovených raději nechá věcem volný průběh. Jen 25 % je ochotných vzniklou situaci oznámit.

 

Zajímavá je i odpověď na otázku, komu by se zaměstnanci s informacemi o protiprávním jednání na pracovišti chtěli svěřit. Nejčastější reakcí bylo, že by šli za svým nadřízeným, a to téměř ve 39 %. Dále pak mají lidé důvěru v Policii České republiky, a to v téměř 12 %, státním úřadům a institucím by to bylo ochotných nahlásit asi 11 % dotázaných. Velmi často by ovšem respondenti chtěli své oznámení učinit anonymně, aby neohrozili svou pozici v zaměstnání nebo vlastní rodinu.

 

Zdroj: Taylor Wessing Česká republika, 2019

Úvodní foto: © Gina Sanders - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře