Vláda by měla výše uvedenou předlohu obdržet již během srpna 2012. Návrh zákona je transpozičního charakteru a jeho hlavním smyslem je implementace příslušných směrnic Evropské unie upravujících oblast kolektivního investování, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů (tzv. AIFMD) a dále aktuálních směrnic týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných papírů (tzv. UCITS IV) při zohlednění dosud neschváleného návrhu tzv. UCITS V. Dle návrhu by zákon měl vstoupit v účinnost 1. července 2013.
Nejzásadnější navrhované změny se týkají fondů kvalifikovaných investorů (FKI), které by nadále neměly být řazeny mezi fondy kolektivního investování (dnes tvoří FKI podkategorii speciálních fondů kolektivního investování). V souladu s AIFMD stanoví návrh nového zákona hranici 100 milionů eur majetku fondu, přičemž povolení ČNB bude nezbytné pouze v případě obhospodařování FKI s majetkem přesahujícím uvedený limit. Podlimitní FKI nebudou podle návrhu podléhat dohledu ČNB, bude u nich uplatňován pouze tzv. registrační princip a budou osvobozeny od povinnosti mít uzavřenu smlouvu s depozitářem, tedy subjektem odpovědným za kontrolu, případně úschovu majetku fondu. Na rozdíl od stávající úpravy připustí nový zákon různé právní formy FKI, přičemž vedle standardních korporátních forem (a.s., s.r.o., k.s., družstvo, evropská akciová či družstevní společnost) a již známých institutů kolektivního investování (otevřený či uzavřený podílový fond) počítá návrh zákona i se zavedením zcela nových právních forem, kterými by měly být akciová společnost s proměnlivým kapitálem a komanditní společnost na investiční listy.
Další významnou navrhovanou změnou je rozlišování mezi činnostmi administrátora a obhospodařovatele. Zákon umožní, aby administraci fondu prováděla entita odlišná od obhospodařovatele pověřeného správou portfolia a řízením rizik, přičemž se předpokládá vznik kategorie nezávislých administrátorů investičních fondů bez oprávnění k obhospodařování. Navrhovaná přechodná ustanovení počítají s tím, že stávající investiční společnosti budou mít od účinnosti zákona licenci k oběma uvedeným činnostem. Pokud jde o depozitáře, návrh zákona stanoví různou úroveň regulatorních podmínek a kvalifikačních požadavků v závislosti na tom, pro jaké typy fondů depozitář svou činnost vykonává.
Nový zákon nebude obsahovat žádná ustanovení týkající se investiční politiky fondů. Tuto oblast budou nadále regulovat výlučně prováděcí nařízení EU, která jsou v členských státech EU přímo závazná. Jde zjevně o počátek hlubšího trendu ve vývoji právních předpisů upravujících oblast kolektivního investování v rámci EU, kdy stále více norem bude obsaženo nikoli ve směrnicích, ale v přímo aplikovatelných nařízeních bez nutnosti transpozice do národních právních řádů.
Součástí návrhu je i doprovodná novela zákona o daních z příjmů, jejímž primárním cílem je přizpůsobit příslušnou terminologii zákonu o investičních společnostech a investičních fondech. Nad rámec těchto změn se navrhuje omezení okruhu subjektů, které uplatňují 5% sazbu daně z příjmů právnických osob. V současné době tuto sazbu uplatňují všechny podílové a investiční fondy. Podle nového návrhu by tuto sazbu měly aplikovat pouze fondy kolektivního investování, jejichž akcie nebo podílové listy byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, dále otevřené podílové fondy, podfondy akciových společností s proměnlivým kapitálem a také určité zahraniční fondy nebo podfondy. Na ostatní fondy by se vztahovala standardní sazba daně z příjmů právnických osob, tedy v současné době 19 %.
V rámci vypořádání připomínek i v průběhu legislativního procesu lze očekávat výrazné změny oproti původnímu návrhu. O dalším vývoji Vás budeme pravidelně informovat.
Zdroj: KPMG
Foto: © Visual Concepts - Fotolia.com
