Fotovoltaika patří v současné době mezi nejčastěji skloňovaná témata a to nejen díky štědré dotační politice státu, ale také kvůli své ekologičnosti. Na každém kroku lze narazit na „zaručené pravdy“, které bohužel velmi často pramení z nedostatku informací – a nezáleží na tom, zda zrovna narazíte na názor nadšence nebo kritika. Následující mezititulky přinášejí nejčastější zavádějící tvrzení, která jsou vzápětí komentována.
Fotovoltaika je energetický žrout
Často zaznívá tvrzení, že fotovoltaika za dobu své životnosti nevytvoří ani tolik energie, kolik je třeba na výrobu samotného panelu. Pravdou ale je, že solární elektrárna „vrátí“ v podmínkách České republiky energii spotřebovanou při výrobě již během prvních zhruba tří let svého fungování (u nejnovějších modelů může být tato doba ještě kratší), přičemž životnost fotovoltaických panelů dnes překonává třicetiletou hranici. A jak je to s výkonem během životního cyklu článků? S přibývajícími roky samozřejmě klesá (jde o fyzikální jev), ale nikterak dramaticky: u kvalitních značkových panelů si může být zákazník jist, že i po 25 letech bude jejich účinnost stále vyšší než 80 procent původní hodnoty. Je třeba myslet i na budoucnost, proto jsou elektrárny jednoduše demontovatelné a převážná většina materiálů použitých k výstavbě elektrárny je recyklovatelná. Při prodeji fotovoltaických panelů je k ceně ze zákona započten i příspěvek na ekologickou likvidaci.
Bez slunce ani ránu
Je třeba začít panikařit, když je dlouhodobě pod mrakem? Nikoliv, simulace výroby fotovoltaické elektrárny vypracovaná důvěryhodným dodavatelem by měla vycházet z dlouhodobých statistických dat o množství slunečního záření v dané lokalitě. Krátkodobý výkyv v počasí (jako tomu bylo například v lednu 2010, kdy množství slunečního svitu dosáhlo v ČR jen přibližně 40 procent dlouhodobého normálu) tak nemůže narušit dlouhodobou ziskovost projektu. Pro rentabilní výrobu elektrické energie je – i díky stále stoupající kvalitě a účinnosti panelů – vhodné celé území České republiky (na jeden čtvereční metr v přepočtu ročně „dopadne“ 950 až 1250 kWh elektrické energie). Výkon elektrárny samozřejmě také závisí na sklonu instalovaných panelů a orientaci vůči jihu, nicméně i orientace na západ či na východ se vyplácí.
Investice do fotovoltaiky přestává být zajímavá
Nejčastěji kladená otázka ve spojitosti s výstavbou nových solárních elektráren zní, jestli po připravovaných změnách legislativy půjde ještě stále o zajímavou investici. Odpověď zní: „Pro seriózního investora určitě ano.“ V tuto chvíli sice není známo, jak přesně bude nastavena výkupní cena pro fotovoltaické elektrárny (FVE) zprovozněné v roce 2011, ale zákon i Energetický regulační úřad deklaruje zájem nastavit podmínky pro stabilní udržitelný rozvoj této formy výroby elektrické energie. „Není cílem tento rozvoj zastavit. Jen se prodlouží návratnost vč. přiměřené míry zisku na 11 až 15 let. Vzhledem ke stabilnímu ročnímu výnosu, minimálnímu riziku danému zákonnými garancemi výkupních cen a životnosti investice přes 30 let půjde stále o velmi zajímavý výnos. A já doufám, že budou zvýhodněny menší střešní instalace určené primárně pro vlastní spotřebu, nejlépe formou vyšší výkupní ceny,“ říká Petr Jarošík, vedoucí divize Fotovoltaika společnosti JOYCE ČR, která se realizací fotovoltaických elektráren zabývá. Sluneční elektrárny postavené v letošním roce budou sice poslední, které budou mít návratnost investice extrémně výhodných šest až osm let. Avšak ani v roce 2011 se nepřestane „žlutá“ energie vyplácet, jen se návratnost srovná s dalšími způsoby výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
Možnosti státní podpory jsou nepřehledné
Je tomu naopak. Podporována je pouze cena za vyrobenou elektřinu, investiční dotace v podstatě neexistují. Z tohoto pohledu je forma podpory velmi přehledná a efektivní. „Nekvalitní projekty vyrábějící méně než by mohly jsou tedy i méně podporovány a to je správné, vzniká tak tlak na kvalitu,“ potvrzuje Petr Jarošík ze společnosti JOYCE. Je pravdou, že existují v principu dvě varianty připojení do distribuční sítě a zákazník se musí rozhodnout pro jednu z nich. Nicméně kvalitní dodavatel elektrárny je schopen každý projekt individuálně posoudit a podle konkrétních podmínek zvolit optimální variantu připojení.
V režimu „výkupní cena“ dodáte veškerou vyrobenou elektřinu do distribuční sítě. Cena je pro FVE zprovozněné v roce 2010 stanovena na 12,25 Kč/kWh. Výhodou státního výkupu je garance aktuální výkupní ceny zafixované na dvacet let (patnáct let zákonem, pět let vyhláškou). To znamená, že po celou dobu se jedná o výkupní cenu platnou v roce zprovoznění elektrárny s meziročním navýšením o dvě až čtyři procenta. Výkupní cena nemůže být po tuto dobu snížena. Můžete-li významnější část vyrobené energie využívat pro vlastní potřebu, je v současné době finančně výhodnější zvolit režim připojení „zelený bonus“. Energii z vlastní elektrárny je ale nutné umět využít v okamžiku, kdy je vyrobena. Za každou vyrobenou kWh (i když ji spotřebujete) v roce 2010 inkasujete 11,28 Kč od distributorů energií Nevýhodou tohoto režimu připojení je, že ceny se mohou meziročně i snížit. Naštěstí existuje možnost „přestupu“, tedy změny zapojení ze „zeleného bonusu“ na „výkupní cenu“. V případě, že pro vás cena stanovená Energetickým regulačním úřadem na další rok přestane být výhodná, lze změnit režim připojení a obdržet od následujícího roku výkup s cenami, jako byste byli v tomto režimu zapojení od roku instalace elektrárny.
Je krize, na elektrárnu mi nikdo nepůjčí
Výstavba solárních elektráren se stala seriozním investičním záměrem, na což začaly reagovat postupně i různé finanční instituce (například Raiffeisenbank). Banky nabízely speciální úvěry vhodné přímo pro financování výstavby fotovoltaických elektráren všech velikostí. V poslední době, vzhledem k nejasnostem ohledně dalšího nastavení legislativy ošetřující podnikání v oblasti fotovoltaiky, jsou banky k poskytování úvěrů na tento typ podnikání zdrženlivější. „Úvěr lze stále získat, ale je to složitější, dražší a trvá to déle. Určitou možností u elektráren středních velikostí může být i investiční úvěr. Pro instalace na střeše rodinného domu může být zajímavý také hypoteční úvěr,“ doplňuje Petr Jarošík.
Zdroj: Botticelli
