Hospodářský růst 25 nejvýznamnějších rychle se rozvíjejících ekonomik, mezi které patří i Česká republika, od počátku letošního roku zpomaluje. Podle čtvrtletní makroekonomické prognózy Ernst & Young (Rapid Growth Markets Forecast) se však jedná jen o přechodný výkyv a tyto země budou i nadále motorem hospodářského růstu globální ekonomiky. Jejich HDP letos podle odhadu poroste průměrně o 4,9 % – na rozdíl od eurozóny, kde se v nejlepším případě očekává 0,6% pokles. Již v příštím roce by ale měly růst 6% tempem a v roce 2014 ještě o půl procentního bodu rychleji.
Jde eurozóna do kytek?
Nicméně ne všechny rychle rostoucí ekonomiky světa mají stejně dobré výsledky. Asijským a africkým zemím se většinou daří úspěšně překonávat obtížnější globální podmínky. Naproti tomu rychlejšímu rozvoji východoevropských a latinskoamerických ekonomik brání slabý růst jejich klíčových exportních trhů, tedy v prvním případě eurozóny a ve druhém Spojených států. Pokud se recese v eurozóně bude dál prohlubovat, podle makroekonomické prognózy Ernst & Young se jí nevyhne ani Česká republika a Polsko. Výrazně by to ovlivnilo také Hongkong a Malajsii kvůli jejich závislosti na světovém obchodě.
„Rychle rostoucí ekonomiky sice v letošním roce zpomalí, ale bude to jen na přechodnou dobu. Mají dobré předpoklady aby se vyrovnaly s globálními hospodářskými riziky, je zde totiž stále prostor pro uvolnění fiskální i měnové politiky,“ vysvětluje Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young v České republice. „K tomu už ostatně v některých zemích, mimo jiné ve všech státech skupiny BRIC, došlo. Je pravděpodobné, že v dalších měsících se měnová politika ještě více uvolní, zvlášť pokud se budou globální ekonomické podmínky dále zhoršovat.“
Česká republika – nemocný muž na Vltavě?
Na hospodářský růst České republiky v dalších čtvrtletích budou mít negativní vliv především dva faktory. Prvním je zahraniční poptávka, která bude pravděpodobně nadále velice slabá. I když německá ekonomika, která je nejvýznamnějším českým obchodním partnerem, mírně roste i v letošním roce, eurozóna jako celek stagnuje, což má nepříznivý dopad na vývoz do jejích členských zemí. Důsledkem je výrazné zpomalení investičního růstu – odhad pro letošní rok je průměrně -2,5 %. Ve hře je rovněž možné zvýšení míry nezaměstnanosti. Druhým faktorem jsou úsporná opatření státu, která mají nepříznivý dopad na spotřebu domácností. Například v souvislosti se zvýšením DPH od ledna letošního roku vzrostla během prvního čtvrtletí inflace na 3,7 %, což znamená citelné snížení reálných příjmů obyvatelstva.
Proexportně orientovaná česká ekonomika rostla vloni 1,7% tempem. Nicméně HDP zaznamenal již ve druhém loňském pololetí pokles, který se dále prohloubil v prvním letošním čtvrtletí, kdy činil meziročně 1 %, tedy nejvíce od 2. čtvrtletí 2009. „Na základě toho pro letošní rok předpokládáme, že HDP klesne celkem o 1,4 %,“ říká Magdalena Souček. „Ve střednědobém výhledu, tedy v letech 2013–17, by česká ekonomika měla podle našich předpokladů díky rostoucí zahraniční i domácí poptávce růst průměrně cca 3% tempem. Pokud by však krize eurozóny pokračovala a nadále by platila přísná úsporná opatření, mělo by to samozřejmě negativní dopad i na výkonnost české ekonomiky.“
Spotřebitelé hlavní devizou rychle rostoucích ekonomik
Největší výhodou rychle se rozvíjejících ekonomik je vedle prostoru pro uvolnění fiskální a měnové politiky rostoucí střední třída, jejíž příjmy se zvyšují a která má „chuť utrácet“. Podle prognózy Ernst & Young se podíl movitějších domácností v rychle rostoucích ekonomikách během příštích deseti let výrazně zvýší. Jen do roku 2020 by se měl počet domácností s ročním příjmem přesahujícím 30 tisíc amerických dolarů v těchto zemích více než zdvojnásobit na 149 milionů a předčit jak Spojené státy se 120 miliony takových domácností, tak eurozónu se 116 miliony.
Díky rostoucím příjmům domácností bude přirozeně posilovat i kupní síla těchto ekonomik. Ještě v roce 2011 připadaly dvě třetiny globální spotřeby na rozvinuté ekonomiky a pouze jedna třetina na rozvojové země. Za 25 let se tento poměr obrátí a dnešní rozvinuté ekonomiky s největší pravděpodobností předběhne Asie, jejíž podíl na celosvětové spotřebě bude podle odhadů představovat bezmála 40 %. „Spotřebitelská poptávka v rychle se rozvíjejících zemích se do budoucna stane hlavním motorem globálního růstu, a vystřídá tak v této roli vyspělé státy,“ domnívá se Alexis Karklins-Marchay, který je jedním z šéfů centra Ernst & Young pro rychle se rozvíjející ekonomiky. „Větší poptávka po dovozu v rychle se rozvíjejících ekonomikách by navíc měla přispět k výraznému posílení rovnováhy světového hospodářství.“
Diverzifikuj, nebo zemři
Současná krize eurozóny bude mít negativní dopad na přímé zahraniční investice v rychle rostoucích ekonomikách. Podle prognózy Ernst & Young by jejich celkový objem měl v letošním roce klesnout o 10 %. Nicméně v době, kdy hospodářský růst ve zbytku světa stagnuje, zůstávají tyto země díky vysokému tempu svého růstu pro investory stále atraktivní.
V krátkodobém výhledu bude mít současná nepříznivá situace nejtíživější dopad na země střední a východní Evropy. Oslabit by ale mohl i příliv přímých zahraničních investic do Ruska a Indie. Již dnes je zřejmé, že investoři se snaží diverzifikovat investice po celém světě. Například ještě v roce 2010 se na nárůstu přímých zahraničních investic podílely výhradně tři země – Čína, Brazílie a Indonésie. Vloni už to byly nejen tyto tři, ale také Turecko, Kolumbie a všechny státy BRIC.
Dobré předpoklady pro další růst
„Rychle se rozvíjející ekonomiky se přes dočasné zpomalení počátkem roku zřejmě ještě letos a v roce 2013 odrazí k intenzivnějšímu růstu,“ říká závěrem Magdalena Souček. „Prostor pro uvolnění fiskální i měnové politiky, sílící střední třída a její domácí spotřeba i výrazný nárůst přímých zahraničních investic, to jsou záruky budoucího dlouhodobého rozvoje těchto ekonomik.“
Foto: © Strezhnev Pavel - Fotolia.com
