Proč tedy nefungují projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru? Začnu zřejmě jinak, než by se podle výše uvedeného titulku dalo očekávat. Uvedu neúplný výčet PPP projektů v ČR, které byly realizovány. Na osobní návštěvě plně funkčních domovů pro seniory jsem byl postupně v Litoměřicích, Vysokém Mýtě a Písku. Moderní, útulné, plně obsazené spokojenými babičkami a dědečky. Kdykoliv přijde zahraniční návštěva, chce vidět fotbalový stadion v Tachově jako příklad úspěšného PPP a zároveň prvního vysoutěženého projektu podle koncesního zákona. V Plzni problémy s parkováním v centru pomáhá řešit PPP parkovací dům Rychtářka. V Rakovníku a Říčanech se ve školách a na některých úřadech stravují díky PPP projektům. V Říčanech, Táboře, na Turnovsku a v dalších lokalitách vodovodní síť provozují díky PPP projektu. Elektronická tržiště vysoutěžená jako PPP projekt uspoří milionové částky veřejným zadavatelům při hledání dodavatelů na konkrétní dodávky. Veřejní zadavatelé rovněž ušetří na poplatcích za úkony spojené s povinným zveřejňováním jednotlivých úkonů na Centrální adrese (v době kdy píši tuto úvahu má sice Centrální adresa porodní bolesti, ale věřím, že brzy pominou). Je mnoho dalších zde nezmíněných projektů, které již jsou v provozu či se jako PPP projekt připravují.
Starostů je víc než ministrů
Co mají výše uvedené projekty společného? Nebo lépe, v čem se tyto projekty liší? Můžeme je rozdělit na dvě skupiny. Jde jednak o municipální projekty a jednak o projekty na úrovni ústředních orgánů státní správy. Těch prvně jmenovaných jsou desítky a další jsou ve stádiu příprav k realizaci. Ty druhé jsou pouze dva, elektronická tržiště a Centrální adresa, a nevím o tom, že by byl další žhavý kandidát na brzkou realizaci.
Otázka tedy zní, proč tomu tak je? Po pravdě, nevím, ale díky tomu, že se okolo PPP projektů pohybuji už nějakou dobu, se mohu dohadovat. Nepopiratelným faktem je celkový počet úředníků/politiků rozhodujících o realizaci projektů na jedné straně na municipální úrovni a na druhé straně těch na úrovni centrální. Je prostě mnohem pravděpodobnější, že se najde člověk ochotný realizovat PPP projekt mezi stovkami starostů, investičních náměstků či hejtmanů než mezi desítkami ministrů a jejich zodpovědných náměstků. Takže statisticky je vše jasné.
Úplatky přejdou z ruky do ruky jednou, a to kdo ví, jestli...
Ale zůstává otázka, čím se liší ti, kteří se rozhodli podpořit PPP projekty, od těch ostatních? Tady jde již opravdu jen o můj názor, neznám osobně všechny ty, kteří se rozhodli pro, natož všechny ty, kteří se rozhodli proti. Především jsou projekty PPP stále vnímány jako něco nového, takže člověk s konzervativním či zkostnatělým myšlením se jim bude spíše vyhýbat. PPP projekty se zakládají na pochopení základních pojmů jako je celoživotní cyklus investice, čistá současná hodnota, stavební riziko či facility management. Příznivce si tedy najdou spíše mezi lidmi, kteří mají ekonomické myšlení. PPP projekty značně přesahují volební období každého politika a v ČR dokonce i životnost běžné politické strany. Budou proto lákavé spíše pro ty, kteří mají vize a dlouhodobé myšlení, než pro ty, kteří se jen chtějí blýsknout před voliči a doufají, že při tom rovnou vydělají na barák pro sebe i širé příbuzenstvo. Ano, troufám si tvrdit, že PPP projekty nebudou mít příznivce mezi korupčníky. Ne, že by je nebylo možné zkorumpovat. Tomu, obzvlášť v ČR, nevěří nikdo, ani já. Ale je to mnohem složitější, tak proč by je korupčník propagoval. A ani nemluvím o tom, že i pokud by projekt byl zkorumpovaný, tak úplatky přejdou z ruky do ruky jednou, někdy v úvodu projektu. U klasické zakázky se napřed zaplatí 10 % z ceny zakázky za architektonický návrh, 20 % za stavební práce, 15 % za poradenství, 20 % za technologické dodávky … a pokud si snad někdo myslí, že tím to skončilo, tak nikoliv, ještě nás vždy každých pár let čekají nějaké ty desítky procent při výběru úklidové služby, při opravách, při výběru dodavatele energií, při výběru cateringové agentury, při … nu, doplňte si sem každý ty desítky výběrových řízení na různorodé práce, služby a dodávky podle druhu zakázky sám. A z toho plyne, že PPP projekt může očekávat negativní medializaci při jakékoliv změně v čele municipality či ministerstva. Není to proto, že lidé mají pochybné potěšení ze čtení špatných zpráv a dobré jim nestojí ani za přečtení. Řekněte sami, kdo by si přečetl článek s titulkem „Mamince se narodilo zcela zdravé dítě.“ Důvod je zmíněn dříve. Vzhledem k tomu, že je vše dáno pevnou smlouvou, nemá nový politik/úředník žádnou možnost, jak získat úplatky. A to je vážně pech, když jste právě kvůli tomu do veřejné funkce šli, že?
Autor je výkonný ředitel Asociace PPP (Asociace pro podporu projektů spolupráce veřejného a soukromého sektoru)
O PPP projektech jsme již psali zde, zde, zde a ještě zde.
Poznámka autora: Sám patřím mezi několik málo šťastných jedinců v této republice, kteří se ještě s korupcí nesetkali (nikoliv na vlastní kůži, ale v ČR, cestování v Bosně mi tu možnost poskytlo). Přesto naslouchám dění a rozhovorům kolem sebe, čtu reportáže investigativních novinářů a tvořím si vlastní úsudek. Určitě to není tak, že úředník co nedělá PPP je zkorumpovaný. Kolikrát on není ten, kdo rozhoduje, kolikrát i když rozhoduje, je závislý na podkladech, jež mu poskytnou podřízení. Není to ani tak, že všichni top manažeři jsou pleticháři, často jen nemají šanci podchytit co se děje níže. Podle toho, co slyším, se mi zdá, že téměř co úřad, to vlastní „řešení“ jak přijít k penězům z veřejných zakázek, dotací, fondů. V konečném důsledku účet zaplatíme my všichni v podobě daní, v podobě nerealizovaných veřejných projektů…
Foto: © ShkYo30 - Fotolia.com
