Konkurenceschopnost české ekonomiky se podle nejrůznějších žebříčků renomovaných institucí nezlepšuje především z důvodů institucionálních. Nedávný scoring WEF (Světové ekonomické fórum) spojil klesající schopnost ČR obstát v konkurenci se špatným fungováním státu a jeho institucí, za další příčiny označil nedůvěru v politiku a stát (ta je mezi podnikateli a manažery podle tohoto zdroje nižší již jen ve dvou zemích světa). Pro renomovaný švýcarský institut IMD (International Institute for Management Development) je „trvalkou“pokud jde o slabší stránky české ekonomiky korupce a byrokracie, ale také ne dost transparentní a stabilní hospodářská politika. Naopak velmi slušně si stojí ČR v úrovni základní infrastruktury a v mezinárodním obchodě. Lepší umístění proti své celkové pozici v žebříčku v roce 2013, tj. 35. místo ze 60 sledovaných zemí, má i ve vědecké infrastruktuře a v oblasti „zdraví a životní prostředí“. K mírně pozitivnímu posunu v žebříčku došlo letos i v efektivnosti firem (z 41. na 40. místo).
Lepší i horší schopnost konkurovat
Podle tzv. „tvrdých dat“ z evropských statistik, nikoli tedy průzkumů, se však některé faktory konkurenceschopnosti v ČR vyvíjely pozitivně. Jde například o podporu sofistikovaných činností, za níž se skrývá především relace výdajů na výzkum a vývoj k vytvořenému HDP. Zde obsadila ČR v pořadí zemí EU 27 v roce 2011 – čerstvější data dosud Eurostat nemá k dispozici – desátou příčku, když rok před tím byla na 14. místě. Tyto výdaje představovaly v roce 2011 v ČR 1,85 procenta nominálního HDP, v EU 27 v průměru 2,03 procenta. V roce 2002 však byla disproporce výraznější (1,15 % HDP v ČR proti 1,87 % v EU), přibližování ČR je tedy znatelné.
Horší pozici má ale Česká republika u podílu zaměstnaných „v aktivitách náročných na znalosti“ (v některých odvětvích zpracovatelského průmyslu a služeb). Relativně rychle rostou u nás také reálné jednotkové náklady práce, což signalizuje, že se nákladová konkurenceschopnost českých firem zhoršuje. Růst za roky 2003 až 2012 byl totiž pátý nejrychlejší v EU. Pokles podílu ČR na světovém exportu zboží a služeb, který se objevil v roce 2012 poprvé, zaznamenává však většina zemí v Evropě, včetně Německa. Tento vcelku logický vývoj odráží rostoucí sílu velkých rozvíjejících se ekonomik a přeskupování trhů v jejich prospěch.
Zásadní změna právního prostředí
Vývoj v české ekonomice zejména v 90. letech minulého století dokládá, jak je podnikatelské prostředí určeno kvalitou právního řádu. Obecně jeho předvídatelnost, jasnost a stálost působí na prosperitu firem i státu.
„Kvalita českých právních předpisů je značně kolísavá,“ řekl v úvodu konference na VŠE Jindřich Kalíšek z advokátní kanceláře Becker a Poliakoff působící ve více než čtyřiceti zemích světa. Ve svém vystoupení rozebíral zevrubně nadcházející rekodifikací soukromého práva v České republice – nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích (kromě nich i zákon o mezinárodním právu soukromém) vznikaly téměř dvanáct let. Například zákon o obchodních korporacích nahradí celkem 238 zrušených právních předpisů nebo jejich částí a novelizuje více než 130 dalších předpisů. Tato nejvýznamnější legislativní událost od roku 1993 má být účinná od ledna příštího roku (snahy o odložení této účinnosti minimálně o jeden kalendářní rok, které podpořila i Česká advokátní komora sdružující přes deset tisíc tuzemských advokátů, nebyly úspěšné).
„V řadě oblastí dochází k podstatným změnám a přebírání úpravy jednak historické z roku 1937, jednak cizozemské, tj. německé, švýcarské, rakouské, italské a nizozemské a dále také evropské, tedy komunitární“, vysvětlil přednášející. „Tato právní diskontinuita s sebou nezbytně přináší i významnou nejistotu, jak bude nová právní úprava, její instituty a pravidla interpretovány“.
Pro s.r.o. snazší zahájení podnikání
Nejvíce změn zaznamenává správa akciových společností a společností s ručením omezeným. Novinkou u nejčastěji zapisovaných právnických osob v ČR, tj. společností s ručením omezeným, je například snížení minimální výše vkladu do základního kapitálu takovéto společnosti, a to ze současných 20 tisíc korun (nejmenší možný vklad), respektive 200 tis. korun (nejnižší možný základní kapitál) až na pouhou jednu korunu. Podobnou úlevou usnadňující podnikání je i novum, že nepeněžité vklady do společnosti musí být sice i nadále oceňovány znalcem, ale není nutné, aby ho jmenoval soud. Dále je zrušena povinnost udržovat rezervní fond. Bude už také možné i tzv. řetězení společností, které bylo dosud zakázané a společnost s ručením omezeným s jediným faktickým a právním vlastníkem tak bude moci být jediným zakladatelem nebo společníkem jiné společnosti s ručením omezeným.
Bez anonymních akcií
Pro akciové společnosti znamená nová právní úprava, kromě dalších v ní obsažených významných změn, i konec listinných akcií na majitele. Takovéto společnosti již podle ní od ledna nebude možné zakládat. Současné akciové společnosti s tímto druhem akcií budou muset tyto tzv. anonymní akcie buď zaknihovat, imobilizovat anebo převést na listinné akce na jméno. Jindřich Kalíšek upozornil také na skutečnost, že mnoho zásadních právních vztahů (např. věcná práva k nemovitostem, vnitřní vztahy obchodních korporací, které nepodstoupí opt-in), založených ještě před účinností rekodifikace, se budou i nadále řídit současným právem, což může způsobovat nejistotu. „Tak zásadní změna právního prostřední by spíše slušela časům prosperity než časům recese, ale nezbývá než ji přijmout a pokusit se z ní vytěžit to nejlepší a nepřínosnější,“ dodal.
O zahraniční expanzi
Schopnosti českých manažerů umožnily některým firmám dobře obstát i během sveřepé recese. Účastníky pléna konference o tom přesvědčily třeba příklady podnikání v potravinářském průmyslu nebo v developerských aktivitách. Martin Štrupl, generální ředitel společnosti Hamé exportující do více než čtyřicet zemí světa včetně středoasijských republik se sedmi provozovnami v ČR a dvěma v zahraničí (Rusko, Rumunsko), si posteskl, že nálada tuzemských spotřebitelů by mohla být optimističtější. Hamé Group loni zvýšila tržby meziročně o 10,5 %, hlavně však díky trhům v zahraničí (např. v Rumunsku +43 %, na Ukrajině +38 %, v Rusku +22 %, v Maďarsku + 8 %) – na těch získalo Hamé již přes polovinu celkových tržeb společnosti. „Tyto nárůsty vyrovnaly propad tržeb v České republice, které dosáhly jen 95 procent roku 2011,“ řekl Martin Štrupl. Český retailový trh je podle jeho názoru předimenzovaný a neefektivní. Změnilo se i chování spotřebitelů. Ti nakupují jen potraviny, které spotřebují, aby nekončily v odpadu. Začínají navštěvovat spíše malé obchody (convenience stores) než hypermarkety, „trendy“ se stává nakupovat častěji a méně položek.
Vidět dopředu
Udržet i loni půlmiliardový zisk EBITDA bylo těžké, protože Hamé prakticky vyčerpala předchozí stimuly dobrých výsledků, hlavně příznivou nákladovou strukturu. V roce 2012 ale šly nahoru ceny prakticky všech vstupů, komodit i energií. Zhoršila se i stabilita prostředí, například výše měněných daňových sazeb, potřebná pro kalkulace, byla do poslední chvíle nejistá. „Ceny vstupů rostly i přes recesi a trh na to nebyl připraven,“ komentoval změny Martin Štrupl. Přestože koncem roku 2011 měla firma díky příznivému vývoji nákladů stabilní obrat, velmi slušné finanční výsledky i tržní podíl, s potřebou oprav a investic do technologií začalo její vnitřní zadlužování. Navíc chyběly i dlouhodobé rozvojové programy a strategický marketing, vzhledem k sídlu firmy (na východní Moravě) nebylo jednoduché přitáhnout do ní i kvalitní zejména střední management. Kompletní redesign produktů, zvýšení počtu brand manažerů, změny na šéfovských pozicích v zahraničních společnostech, to vše samozřejmě ubralo, spolu s rostoucími cenami vstupů, firmě na ziskovosti. „Tato doba není o maximalizaci provozního zisku, ale o tržní expanzi,“ uzavřel Štrupl analýzu zvolené cesty k dlouhodobé prosperitě firmy Hamé. Má být založena na oceňovaném a poptávaném portfoliu produktů a bodovat u zákazníků i dodavatelů regionu střední a východní Evropy.
Rodinná firma za recese
Další segment podnikání, který se v posledních letech potýká s poklesem, je trh nemovitostí. Přesto i developerské aktivity nemusely v některých případech vykazovat recesivní útlum. Evžen Korec, majitel rodinné firmy Ekospol, založil strategii na reinvesticích téměř všech zisků do dalšího rozvoje firmy, minimálním outsourcingu (jen v klíčových oblastech) a nízké firemní režii (optimalizace každé koruny nákladů). Vyplácí se zřejmě i klientská vstřícnost (patrná např. i v uznávání reklamací nadstandardním způsobem), protože pětinu až čtvrtinu bytů prodává Ekospol díky referencím. „Rodinná společnost představuje významnou konkurenční výhodu,“ říká s přesvědčením její majitel. Znamená podle jeho názoru i větší odolnost vůči negativním vlivům ekonomických cyklů.
Jak s lidmi ve firmě
Snaha neutrácet je patrná i v ploché organizační struktuře firmy Ekospol a její personální politice. Na první pohled „nemoderní“ přístupy – žádné open-space kanceláře, dress-code či aktivity team-building, ale systém nespočívá ani v pouhém zadávání cílů (očekává se vlastní kreativní přínos pracovníka v maximální míře). O práci u firmy je zájem. Najímá se ze začátku na dobu určitou a selekce pokračuje i dál. Zaměstnancům je v průměru 36 let. „Průměrný výdělek činí u nás 53 tisíc, několik desítek lidí má však i nad milion,“ řekl Evžen Korec.
Odhad trhu
Co se trhu nového bydlení týká, je podle něj od posledního čtvrtletí loňského roku patrný v Praze nástup éry tzv. „superlevných projektů“. V roce 2013 by měly byty v ceně do 50 tisíc korun za metr čtvereční představovat tři čtvrtiny prodaných bytů v Praze, v ceně do 40 tis./m2 pak 23 procent. Odhad tržního vývoje a z něj plynoucí strategii měl zřejmě Ekospol velmi dobrý – recese trhu ho dokonce posílila. V roce 2012 prodal nejvíce bytů od roku 2007 a za letošní první tři čtvrtletí dokonce více, než za celý loňský rok. Pokles trhu tak přinesl firmě Ekospol naopak konkurenční sílu. Jakkoli proklamativně může znít podnikatelské a osobní krédo jejího majitele na jednom z prezentovaných slidů, že „smyslem práce manažera je vytváření nových hodnot, ne pouhé vydělávání peněz“, zdá se, že přes útlum trhů se to v ČR řadě z nich daří.
Na konferenci rovněž vystoupil výkonný ředitel forenzní agentury Surveilligence Ján Lalka s příspěvkem na téma firemní podvody (majetková zpronevěra, úplatkářství, střet zájmů a bid rigging). Podrobnosti přinášíme zde
