Hlavní navigace

Čína šampiónem pro investice do obnovitelných zdrojů

1. 9. 2010

Sdílet

Říše středu má ambiciózní plány zaměřující se na budování fotovoltaických elektráren, ohlásila motivační program nazvaný „Zlaté slunce“ a nedávno se objevily zprávy, že do roku 2020 hodlá zdvojnásobit (na 10 %) podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické produkci.

Nejlidnatější země světa je jednou ze dvou nejatraktivnějších zemí světa z hlediska investic do obnovitelných zdrojů energií. Vyplývá to z žebříčku, který pravidelně sestavuje společnost Ernst & Young. Zatímco ještě loni byla čtvrtá a v roce 2007 šestá, letos skončila druhá za USA. Poprvé v šestileté historii tohoto žebříčku se jí podařilo předstihnout Německo. A znovu za sebou nechala také Indii, Španělsko a Velkou Británii. Soustavně posiluje svou pozici jedné z nejdynamičtěji se rozvíjejících velmocí v oblasti obnovitelných zdrojů energií, jak dokládá její ambiciózní plán na snížení emisí oxidu uhličitého, který nejvyšší čínští představitelé veřejně oznámili koncem listopadu 2009. Česká republika se v tomto žebříčku umístila vůbec poprvé a to na 25. místě z celkem 27 zemí.

 

Zlaté slunce vychází 

„Čína klade na sektor obnovitelných zdrojů stále větší důraz. Již v roce 2007 přesáhl celkový instalovaný výkon tamějších energetických zařízení využívajících obnovitelné zdroje 150 GW, a Čína se tak dostala na první místo na světě. Od té doby patří místní firmy dodávající technologie pro solární fotovoltaické systémy a větrné farmy mezi nejvýznamnější globální hráče,“ upozorňuje Ben Warren, který stojí v čele expertní skupiny Ernst & Young pro ekologii a energetickou infrastrukturu. „Čína má ambiciózní plány zaměřující se na budování fotovoltaických elektráren, ohlásila motivační program nazvaný „Zlaté slunce“ a nedávno se objevily zprávy, že do roku 2020 hodlá zdvojnásobit (na 10 %) podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické produkci. Kromě toho uvolňuje dosavadní poměrně přísná nařízení, podle nichž musí být významná část komponent nových energetických zařízení vyrobena v Číně. Lze tedy očekávat, že i v oblasti investic do obnovitelných zdrojů energií se Čína stane ještě letos světovou jedničkou.“

V žebříčcích společnosti Ernst & Young jsou necelé tři desítky zemí seřazeny podle toho, do jaké míry jsou atraktivní pro investice do technologií produkujících energii z obnovitelných zdrojů, například větrnou nebo sluneční energii. Hodnotí se (na stobodové stupnici) kvalita trhu s energií z obnovitelných zdrojů, energetická infrastruktura v oblasti obnovitelných zdrojů a její vhodnost pro jednotlivé technologie.

Výsledky jednotlivých zemí 

Oproti předchozímu roku získaly lepší skóre například Brazílie nebo Japonsko. To zabodovalo díky oznámení japonské vlády, která se nově zavázala snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 25 % (ve srovnání s úrovní roku 1990). Původně stanovený cíl byl pouze 8 %. Brazílie plánuje, že do roku 2017 by měl celkový výkon zařízení produkujících energii z obnovitelných zdrojů, včetně větrných farem, elektráren na biomasu a malých hydroelektráren, dosáhnout 7,3 GW. Cílem je, aby v roce 2020 energie z obnovitelných zdrojů představovala 10 % z celkové energetické produkce.

Velká Británie si udržela sedmé místo, ale v porovnání s rokem 2008 si o jeden bod polepšila, a to díky svému závazku zkvalitnit napojení obnovitelných zdrojů na přenosovou soustavu a investovat do ní dalších 1,15 mld. liber. Nicméně na její schopnost přilákat významnější objem globálních investic má negativní dopad dynamický růst ostatních trhů s obnovitelnými zdroji energií, především nových ekonomických „tygrů“.

USA zatím sice připravovaný zákon o změnách klimatu neschválily, nicméně vyhlídky na jeho přijetí jsou díky postupnému odeznívání úvěrové krize optimistické. Atraktivnější se pro investory do obnovitelných zdrojů energie stala za poslední rok východní Evropa, protože představuje trh s velkým růstovým potenciálem. Rostoucí zájem o tento region je také důvodem, proč se Česká republika objevila letos poprvé v našem žebříčku.

I přes růstový potenciál se však evropským výrobcům technologií, zejména solárních panelů, v loňském roce nedařilo. Nové výrobní postupy a nadměrná výrobní kapacita společně s cenovým tlakem zejména čínských výrobců způsobily značný pokles cen solárních panelů. Minimálně v případě výrobců solárních panelů lze proto očekávat další konsolidaci odvětví. Pro investory však klesající náklady na výrobní technologii značně snižují dobu návratnosti investic do obnovitelných zdrojů energie. Na tento fakt reagují některé evropské země výrazným snížením statní podpory solární energie. V Německu má od července 2010 klesnout výkupní cena elektřiny z nových solárních panelů instalovaných na střechách o 16%, přičemž k 9% poklesu došlo již v lednu 2010.

 

 Zdroj: Ernst & Young

 

Byl pro vás článek přínosný?