Hlavní navigace

Nejvyšší správní soud: Provádění oprav v rámci rozsáhlejší investiční akce

15. 7. 2013

Sdílet

V květnu 2013 vydal Nejvyšší správní soud (NSS) rozsudek týkající se daňového charakteru výdajů na stavební úpravy. V tomto rozsudku (č. j. 2 Afs 17/2012-26) se soud do určité míry odchýlil od své předchozí judikatury.

Výše zmíněná judikatura v podstatě vylučovala možnost uplatnit do daňových nákladů běžného roku náklady na práce mající charakter oprav prováděných v rámci jedné investiční akce, jejímž celkovým výsledkem je změna užití nebo technických parametrů majetku.

 

V daném případě bylo předmětem sporu, zda v rámci stavební činnosti, v jejímž důsledku došlo ke změně užívání haly z autoopravny na tiskárnu, bylo možné výdaje za určitou část prací považovat za náklady na opravy hmotného majetku. Zatímco orgány Finanční správy zastávaly názor, že by veškeré výdaje spojené s touto stavební činností měly představovat technické zhodnocení a že není nutné zkoumat charakter jednotlivých dílčích prací, NSS se s tímto výkladem neztotožnil. Soud konstatoval, že není možné všechny tyto výdaje bez dalšího zkoumání en bloc neuznat jako náklad běžného období, a připustil, že i v rámci velké investiční akce mohou být prováděny současně opravy i technické zhodnocení. Jako příklad soud uvedl situaci, v níž v rámci rekonstrukce budovy dochází k výměně nefunkční střešní krytiny za novou, stejného typu, přičemž práce spojené se změnou užívání stavby se týkají pouze jejího vnitřního uspořádání. Tento výklad představuje z hlediska poplatníků významný posun oproti předchozí judikatuře, podle níž je třeba považovat náklady přesahující zákonem stanovenou výši a vynaložené na stavební práce tvořící jediný projekt, který je z celkového hlediska nástavbou, přístavbou, stavební úpravou, rekonstrukcí či modernizací, v celém jejich rozsahu za technické zhodnocení (viz např. rozsudek 8 Afs 36/2011-103 z února 2012).

 

Nic se však nezměnilo na postoji soudu k problematice důkazního břemene. V citovaném rozsudku soud zopakoval svůj dlouhodobě zastávaný výklad, podle nějž důkazní břemeno ve věci prokázání charakteru nákladů na stavební akce zásadně tíží poplatníka. V případě, že správce daně má oprávněné pochybnosti o charakteru těchto výdajů, je vždy na poplatníkovi, aby dostatečně prokázal stav majetku před zahájením stavebních prací a po jejich dokončení a aby doložil, že v důsledku těchto zásahů došlo pouze k uvedení majetku do funkčního stavu.

 

Pokud se vaše společnost chystá provádět hodnotově významnější zásahy do hmotného majetku, které zahrnují jak uvedení do provozuschopného stavu, tak změnu funkčnosti či technických parametrů, a pokud přitom hodlá část těchto výdajů uplatnit v běžném období jako náklady na opravy, lze doporučit, abyste zajištění dostatečných důkazních prostředků věnovali zvýšenou pozornost.

 

Zdroj: KPMG

Byl pro vás článek přínosný?