ERP systémy směřují k podpoře rozhodování

Během svého vývoje se systémy pro řízení podniku značně proměnily. Už to není jen trochu chytřejší účetní systém. Poptávka po nich vytrvale roste a je podpořena i současnou dobrou ekonomickou situací podniků.



ERP (Enterprise Resource Planning, plánování podnikových zdrojů) je označení pro podnikový informační systém, jímž podnik za pomoci informačních technologií řídí a integruje všechny nebo alespoň většinu oblastí své činnosti. Komplexní integrovaný ERP systém je klíčovým nástrojem řízení firmy, který pomáhá koordinovat všechny činnosti napříč procesy s cílem uspokojit poptávku zákazníků a dosáhnout plánovaného zisku.

 

Vzhledem ke klíčové úloze ERP systémů pro řízení podniků tuto problematiku průběžně sledujeme pomocí dotazníkových akcí mezi ITC dodavateli. Podrobné reporty přinášíme v časopise CIO Business World, teď se v přiložené tabulce podíváme alespoň na to, jak se čeští dodavatelé vypořádali s aktuálními trendy, jako jsou mobilita uživatelů nebo poskytování řešení jako službu (model SaaS), což dnes v praxi znamená cloudové řešení. Za pozornost stojí i průměrná délka zavedení nového systému; ta činí u menších firem necelé čtyři měsíce, u větších prakticky půl roku. To ukazuje na náročnost celého procesu.

 

V poslední době se objevuje trend, kdy u aplikací ERP nacházíme funkce pro podporu rozhodování, které byly typické pro manažerské informační systémy. Dokládá to i Vladimír Bartoš ze společnosti Minerva Česká republika: „Funkcio­nalita některých ERP systémů natolik pokročila, že umožňuje přímé pokrytí potřeb managementu bez nutnosti kupovat a implementovat samostatný systém pro podporu rozhodování. Do popředí se dostávají zejména nástroje, které obsahují modely pro simulace ročních plánů, průběžné porovnávání se skutečností a aktua­lizace plánů.“

 

Trend se neomezuje pouze na globální dodavatele ERP řešení, popasovat se s ním musejí i čeští softwaroví producenti, od nichž zákazníci rovněž právem očekávají neustálé inovace. A především žádají implementaci prediktivních modelů. Praktickým příkladem může být třeba požadavek na předpověď budoucí poptávky. Jak si s tím poradili, vysvětluje Miroslav Hampel ze společnosti Kvados: „Nákupní proces ovlivňuje řada faktorů, které jsme v našem modelu zohlednili – jsou to např. sezóna, akční zboží nebo počasí. Výrazně jsme také posunuli automatizaci procesů mezi objednávkou a dodávkou s podporou elektronického zpracování.“

 

Moderní systémy také směřují od evidence mnoha údajů ke komplexnímu zaměření na procesy, kdy se většina agend rozšiřuje o procesní podporu. Současně rostou požadavky v oblasti reportingu, kdy zákazníci žádají snadné a přehledné informace prezentované pomocí ukazatelů klíčových výkonnostních ukazatelů (KPI), ideálně s podporou vizualizace dat nebo i s integrací na geografické podklady, pokud je to relevantní. Obecně tak stále roste také rozsah požadavků na podnikové informační systémy a dodavatelé na to musejí reagovat. „Snažíme se v rámci podnikového IS dodávat stále více a pokrývat i oblasti, pro něž byly dříve nutné speciální nástroje. Jde zejména o manažerský systém, řízení údržby nebo MES s napojením výrobních technologií,“ konstatuje Vladimír Bartoš. To pro ERP systémy znamená požadavek na silnější integraci s výrobními technologiemi, tak aby je bylo možné řídit a sbírat z nich informace.

 

Tím se dostáváme k další otázce současného průmyslu, což jsou jeho digitalizace a širší zapojení internetu věcí. Výrobní firmy zcela zřejmě směřují k větší a větší automatizaci výroby. To znamená i pro podnikové systémy nutnost otevřenosti systému, tak aby tyto systémy byly schopny spolupracovat se zařízeními ve výrobě. Potvrzuje to i Petr Schaffartzik ze společnosti K2 atmitec: „Nebývá výjimkou, že zařízení sama zasílají informace do systému, kde se pak automaticky startuje workflow proces nebo se vytvářejí příslušné doklady a záznamy.“ Týkat se to může jak výroby, tak i administrativních procesů, kdy třeba kopírka tak může automaticky po naskenování dokumentu založit fakturu a spustit workflow proces jejího schválení.

 

Kdy obvykle nastane ten okamžik, kdy se firma dostane do situace, že je pro ni nasazení ERP systému nutné? „Malé organizace většinou oplývají operativou a flexibilitou. Jakmile tato operativa přestane být zvládnutelná běžnou komunikací mezi lidmi, když množství a délka porad začnou přerůstat únosnou hranici, začne klesat efektivita, nastává čas pro implementaci ERP systému,“ osvětluje tuto hranici Alena Pribišová ze společnosti Minerva Česká republika.

Poptávku po nových funkcionalitách ovlivňuje i generační obměna vedoucích pracovníků. Nastupuje nová generace manažerů – třicátníků. „Tuto generaci můžeme definovat různě, ale pro mne jsou klíčové tyto vlastnosti: jsou netrpěliví, rychlí, mají málo času a vše musí být na jedno kliknutí. Pryč je doba otců zakladatelů, kteří se snažili vše detailně pochopit a pod heslem ‚dodělej si doma‘ hledali sami cestu k řešení,“ uvádí své postřehy Lukáš Ontl ze společnosti Asseco Solutions a dodává, že současní manažeři, kteří byli vychovaní na chytrých telefonech, chtějí hotové produkty s již připravenými volbami a intuitivním ovládáním.

 

I když řada ERP systémů obsahuje BI moduly, které je možné používat i „samoobslužným“ způsobem, pro hlubší využití možností business intelligence je zpravidla nutné obrátit se na pomoc specialistů, kteří pomohou s analýzami a modelováním, především u prediktivních výstupů. Důležité je také zajistit správnost, přesnost a relevanci vstupních dat, neboť kvalita výstupů je na kvalitě vstupních dat přímo závislá.

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře