Hlavní navigace

Energetické úspory budou nutností, dotace mohou pomoci

24. 4. 2020

Sdílet

 Autor: ČSOB
Podpora ze strukturálních fondů výrazně zkracuje návratnost investic do úsporných projektů, říká Jakub Tomaštík, ředitel EU Centra ČSOB.

Aktuální programovací období EU fondů letos končí, je nějaká šance ještě získat dotaci na energetické úspory z tohoto zdroje?

 

Aktuálně běží jako součást OP PIK program Úspory energie, na který je plánovaná alokace šest miliard korun, z toho je dosud rozdělená jen necelá miliarda. Pátá výzva se měla uzavírat koncem dubna, ale MPO ji o jeden měsíc prodloužilo z důvodu aktuální krize. Vyhlášení další výzvy, která v tomto programovacím období bude již poslední, se plánuje na letošní podzim. Je to jedinečná příležitost, přímá dotace činí podle velikosti firmy třicet až padesát procent a výrazně zkracuje návratnost investice.

 

Prostředků je dostatek, pokud někdo přijde s dobře udělaným projektem, s velkou pravděpodobností bude uspokojen. Zpracování žádosti si vyžádá nějaký čas, je například potřebný energetický audit. Apeluji na firmy, které mohou dotaci na energetické úspory využít, aby s tím za námi v dostatečném předstihu přišly a poradily se.

 

A pokud to letos nezvládnou?

 

Energetické úspory patří mezi klíčové zájmy EU, proto je jasné, že jejich podpora ze strukturálních fondů bude pokračovat i v příštím programovacím období. Už teď se rodí fond Just Transition Fund, který by měl přispívat na projekty vedoucí k cíli budoucí uhlíkové neutrality Evropy. Pro Českou republiku je z tohoto budgetu navrhována alokace 581 milionů eur, která je určena na podporu regionů výrazně závislých na uhelném průmyslu.

 

Eurodotace jsou ovšem jen jednou z možných forem podpory, stále jsou zde k dispozici například finanční nástroje z prostředků Evropské investiční banky, národní podpora, financování EPC projektů. Se všemi máme zkušenosti a jsme schopní podnikům poradit, jaký program podpory je pro ně nejefektivnější.

 

Není na překážku pověstná bruselská administrativa?

 

Zrovna v tomto případě není třeba obávat se nějakého velkého dotačního papírování. Administrativa spojená se žádostmi o podporu na energetické úspory totiž patří k těm nejjednodušším a nejméně náročným.

 

Vyvíjíte sami nějakou aktivitu, abyste podniky pro energetické projekty motivovali?

 

Jakub TomaštíkMáme vlastní CSR fond, ze kterého jsme schopní podpořit firmy, pro něž by vypracování žádosti o dotaci představovalo velkou finanční zátěž. Ty tak mohou od nás dostat až 150 tisíc korun jako příspěvek na vypracování energetického auditu, popř. další nutné stavební či technické projektové dokumentace.

 

Typicky EU dotace umožní uhradit 30 % ceny energetického auditu, náš příspěvek v takovém případě další polovinu nákladů, takže firma může formou obou podpor dohromady pokrýt až 80 % částky na energetický audit či projektovou dokumentaci. Našimi „zelenými granty“ jsme jen loni podpořili 28 firem.

 

Máte pro organizace nějaké obecné doporučení, jak k projektům na energetické úspory přistupovat?

 

Firmy by se měly o úspory energií zajímat mnohem intenzivněji. Podívejme se jen na cenu elektřiny: její cena je teď na 45 eurech za megawatthodinu a pravděpodobně bude stoupat. Porostou zřejmě i jiné energetické vstupy, zvyšuje se cena emisních povolenek. Proto na prvním místě by měla být snaha o maximální energetickou účinnost. Druhým směrem by mohla být podpora vlastní nezávislosti, to znamená například zbudovat vlastní fotovoltaické zdroje, třeba na střechách svých výrobních hal.

 

Jedním z problémů, proč do úspor a energetické nezávislosti firmy nejdou, je návratnost. Pro některé podniky je limit návratnosti tři roky, pro jiné pět let. Raději investují třeba do nových strojů, které se zaplatí za kratší dobu. Manažeři i vlastníci firem by měli projevit větší dávku strategického uvažování a pracovat na změnách energetické politiky své vlastní společnosti dříve, než je k tomu okolnosti donutí.

Byl pro vás článek přínosný?