Kryptoměny: Neustále nové přírůstky na seznamu

Možnost „vyrobit“ vlastní kryptoměnu je lákavé a rozhodně je to jednodušší než v reálném světě. Obchodníci z této oblasti evidují přes 2 000 kryptoměn a další neustále přibývají. Je jich tedy mnohem více, než je těch reálných.



Některé mají ale jepičí život, jako příklad může sloužit The Wall Street Journal, jehož reportér Steven Russolillo spustil vlastní kryptoměnu WSJCoin, podle svých slov proto, aby lépe pochopil fungování kryptoměn a blockchainu. WSJCoin sice zaznamenal úspěch u investorů, ale vzápětí byl zrušen, a to z etických důvodů.

 

Nové přírůstky má i Česká republika, která je v oblasti kryptoměn aktivní, a to především z technologického hlediska. Od 1. prosince tohoto roku se na burze LAToken bude obchodovat měna Platon Coin české společnosti Platon Finance. Ta jako první na světě nabízí pojištění kryptoměn v digitální peněžence, které dosahuje 500 tisíc euro. Zahraničními partnery Platon Finance se stalo několik silných globálních hráčů, a tak za Platon Coin je možné nakupovat například nemovitosti.

 

„LaToken je jednou z nejznámějších burz pro kryptoměny, momentálně se jich tu obchoduje přes sto. LaToken je hojně využívaná hlavně pro obchodování s kryptoměnou ethereum. Náš Platon Coin je ale první česko-slovenský projekt, kterému se vstup na burzu podařil,“ komentoval svůj úspěch zakladatel Platon Finance Daniel Tanner.


Banky jsou opatrné

 

Nedostatek regulace, výkyvy trhu, bezpečnostní rizika, spojení se šedou ekonomikou, či dokonce s kriminálními aktivitami, to vše jsou faktory, díky nimž se řada organizací i státních autorit vůči tomuto byznysu vymezuje. Do některých zemí, jako je třeba Venezuela, je dokonce zakázán import specializovaného hardwaru pro těžbu. Ani tradiční banky nejsou příliš vstřícné, obvykle nahlížejí na kryptoměny jako na spekulativní investice. Situace se možná trochu začíná obracet, finanční byznys je tvrdý a nikdo si nechce nechat ujet vlak. Jednou z takových vlaštovek je Expobank CZ, která spustila první bankovní účet v Evropě s možností obchodovat s bitcoiny přímo z prostředí svého on-line bankovnictví.

Na druhé straně existují snahy o vydávání regulovaných kryptoměn. První takovou zcela regulovanou kryptoměnou krytou v poměru 1 : 1 k dolaru (tzv. stablecoin), je Gemini Dollar3, kterou spustila kryptoměnová burza Gemini. Tato burza získala dokonce oficiální licenci od ministerstva financí státu New York, což by mělo řešit hlavní problém, kterým je důvěryhodnost. To je problém, se kterým se kryptoměny potýkají již od počátku. „Vytvoření regulované kryptoměny, jež bude navázána ve fixním poměru na americký dolar, je správným krokem k získání stability a pozitivním signálem pro investory,“ říká Petr Hotovec, analytik Kryptofondu, a doplňuje, že Gemini se navíc podařilo získat pojištění svých digitálních aktiv včetně právě nově vydaného stablecoinu.

 

Praktickému využití mohou často bránit i faktory, které vycházejí ze samotné konstrukce kryptoměn. Třeba vůdčí bitcoin byl již z počátku konstruován tak, že celkový objem měny je konečný. Systém jeho oběhu je udržován v chodu výpočetní silou hardwaru, který zajišťuje uskutečňování transakcí. Jejich provozovatelé ovšem za jejich provoz vyžadují odměnu, která je kryta jak novými bitcoiny, jež se transakcemi „vytěží“, tak transakčními poplatky z účetních operací. Protože nové bitcoiny přibývají stále pomaleji, rostou poplatky. To spolu s pomalostí transakcí, vysokými náklady na zavádění a malým počtem zákazníků způsobilo, že obchodníci z velké části ztratili zájem nabízet možnost úhrady v bitcoinech.

Úvodní foto: © ulchik74 - Fotolia

« předchozí článek další článek »








Komentáře