Podnikové služby jsou vzorovým příkladem uplatnění znalostní ekonomiky

Rozvoj tohoto oboru tak může v budoucnu výrazně přispět ke stabilizaci českého hospodářství a omezit závislost na výrobních oborech, říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která v ČR sdružuje firmy působící v oboru podnikových služeb.



Sektor podnikových služeb se v Česku úspěšně rozvíjí, co je toho příčinou? 

 

Příčin je hned několik. Na jedné straně je to rostoucí zájem organizací centralizovat některé firemní procesy, na druhé straně kvalita, s jakou česká centra své činnosti vykonávají. Ta totiž vede investory k tomu, aby zdejší centra dále rozvíjeli a rozšiřovali jejich záběr.

 

Změnily či rozšířily se za tu dobu oblasti činností a technologií, které zajišťujete?

 

Ano, posun v typu zpracovávaných procesů je výrazný. Náš nejnovější průzkum ukázal, že se centra postupně přesouvají od jednoduchých činností k těm kvalifikovanějším. Velmi dobře to ilustruje žebříček služeb, které zaznamenaly v uplynulém roce nejvyšší nárůst – patří mezi ně datová analýza, digitální transformace obchodních procesů, strategický nákup a celá řada IT aktivit, ať už jde o automatizaci, robotizaci či vývoj a údržbu počítačových systémů.

 

Klesá naopak podíl transakčních služeb, jako jsou například zpracování faktur, reporting či vyřizování objednávek – tento typ procesů se ve velké míře automatizuje pomocí softwarových robotů, nebo se přesouvá do jiných zemí. A z tohoto vývoje máme velkou radost.

 

Má váš obor u nás ještě perspektivu dalšího růstu?

 

Rozhodně ano. Obor je nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím v České republice, z nuly na 120 000 zaměstnanců vyrostl během pouhých 15 let své existence. A jsem si jist, že svůj potenciál stále zdaleka nevyčerpal a také v dalších letech můžeme očekávat další rozvoj. Ostatně naznačuje to i náš letošní průzkum trhu podnikových služeb v ČR, který pro rok 2020 predikuje růst na úrovni 9 %.

 

S trochou nadsázky můžeme dokonce říct, že ČR se stává zemí podnikových služeb, podobně jako je Švýcarsko zemí hodinek či Německo zemí aut. Výrazný je nejen počet kvalifikovaných míst, která obor nabízí, ale i jeho příspěvek českému HDP, jenž je nyní plných 6 %.

 

Co byste potřebovali zlepšit, aby mohl obor dál růst podle potřeb trhu?

 

V první řadě zjednodušení procesu vyřizování víz a pracovních povolení pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii. Náš obor je oborem mezinárodním, oborem s globálním dosahem, který pro svůj další růst a rozvoj potřebuje mimo jiné experty ze zahraničí. Důvod je prostý: zaměstnanci našich center obsluhují zákazníky doslova z celého světa, a proto musejí kromě expertních znalostí být schopní hovořit mnoha světovými jazyky.

 

Často jde o jazyky málo frekventované, jako jsou například švédština, arménština, litevština nebo korejština. Protože tyto jazyky čeští odborníci běžně neovládají, potřebují centra cizince. Zajímavé jsou v tomto ohledu naše statistiky – již 43 % všech pracovníků oboru tvoří cizinci, plných 82 % center zaměstnává alespoň 10% cizinců a 15 % center má mezi svými zaměstnanci víc než 70% zahraničních pracovníků.

 

Čtyři z pěti center si ovšem stěžují na potíže spojené s vydáváním víz pro pracovníky, kteří pocházejí ze zemí mimo EU. Pokud chceme, aby ČR zůstala konkurenceschopnou a aby česká ekonomika nezávisela pouze na výrobních oborech, musí dojít v této oblasti k dalším změnám a zejména výraznému zrychlení vyřizování pracovních povolení.

 

Pozorujme růst platů napříč hospodářstvím, lidé nejsou. Není rizikem, že kvůli mzdovým nákladům iniciativu převezme třeba sousední Polsko?

 

Myslím, že toho se obávat nemusíme. Polsko je sice stejně jako ČR a další státy střední Evropy oblíbenou destinací pro zakládání a provoz center podnikových služeb, přesto se konkurence úplně bát nemusíme. Investoři velmi dobře vědí, proč volí Českou republiku i navzdory vyšším nákladům. Zejména jde o kvalitní a vzdělané uchazeče o práci, stabilitu, dobrou infrastrukturu, centrální polohu a také schopnost přilákat talenty ze zahraničí. Česká republika totiž nabízí vysokou kvalitu života, bezpečnost a ve srovnání s celou řadou zemí na západ od našich hranic i nižší životní náklady. Existuje mnoho průzkumů, ve kterých ČR doslova boduje. Například byla vyhodnocena v anketě Working Abroad Index jako druhá nejpopulárnější země mezi lidmi pracujícími v zahraničí, dále jako šestá nejbezpečnější země, sedmá nejlepší země z pohledu kvality života či jako desátá nejlepší země pro expaty.

 

Když se podíváme na mapu vašich center, vidíme, že jsou často i mimo tradiční centra jako Praha nebo Brno, proč tomu tak je?

 

Je to tím, že obor navázal na úspěch českého průmyslu. Firmy totiž často kromě svých výrobních provozů začaly v ČR zakládat i centra podnikových služeb, do nichž centralizovaly některé činnosti – například účetnictví, logistiku nebo IT podporu. Zaměstnanci těchto center je pak zpracovávali pro všechny pobočky dané společnosti po celém světě. Na základě úspěchu těchto prvních vlaštovek se pak rozvinul celý obor, do ČR přišli noví investoři z mnoha oborů a díky kvalitě, kterou zde našli, tu zůstali a svá centra dále rozvíjejí. Právě návaznost na původní průmysl pak způsobila, že centra nejsou doménou jen velkých měst, ale jsou rozšířená po celé ČR. Najdeme je tedy i v menších regionálních městech, jako jsou například Chrudim, Blansko, Moravská Třebová, a dokonce i v malých obcích, jako jsou Okříšky u Jihlavy anebo Dolní Dobrouč.

 

Hovoří se o rizicích budoucnosti – zpomalení hospodářského cyklu až krize, růst ceny surovin a energií, brexit… Jak tyto faktory mohou ovlivnit podnikové služby?

 

Myslím, že náš obor se uvedených rizik úplně bát nemusí. Podnikové služby totiž představují jednu z nejširších možností uplatnění znalostní ekonomiky – trendu, který je oproti výrobním oborům nejméně ohrožen případnými ekonomickými krizemi. Dokonce bych řekl, že rozvoj našeho oboru může v budoucnu výrazně přispět ke stabilizaci české ekonomiky. Velikostí i přínosem českému HDP doháníme dominantní automobilový průmysl. Ten však s případným nástupem recese či problémy na německém trhu, se kterým je úzce spjat, může do budoucna ztratit své pozice. Ostatně už hlásí v mnoha oblastech stagnaci či mírný pokles. Podnikové služby věnující se vývoji, inovacím a digitalizaci však mohou znovu nový růst napříč obory podnítit, a proto by se měly dostat do centra pozornosti.

Úvodní foto: ABSL

« předchozí článek další článek »








Komentáře