Případy platební neschopnosti firem budou stále častější

Letos vzroste index platební neschopnosti ve dvou třetinách zemí. Pokračuje tak trend, který započal už loni.



Trend zvyšující se globální platební neschopnosti započal už v roce 2018, a to především díky vlně insolvence v Číně (60 %) a nárůstu v západní Evropě (2 %). Naopak regionální insolvenční index se stabilizoval v centrální a východní Evropě. Globální zpomalení ekonomiky a zpřísňování finančních podmínek se stanou hlavními příčinami růstu platební neschopnosti ve většině zemí. 

Ukazují to výsledky globální analýzy společnosti Euler Hermes, která má k dispozici data ze 43 zemí napříč všemi kontinenty. Stále rostoucí riziko platební neschopnosti je důsledkem souhry tří hlavních faktorů – slabších makroekonomických ukazatelů, čištění obchodních rejstříků oficiálními insolvenčními procedurami a také vyšší vstřícnost ve využívání insolvenčního rámce v Číně.

I přes očekávané zpomalení eurozóny bude insolvenční křivka v České republice stoupat velmi pomalu, a to na rozdíl od našich slovenských nebo polských sousedů. Kvůli změnám v insolvenčním zákoně z roku 2017, který podporuje bankroty individuálních podnikatelských subjektů, se na Slovensku počítá s nárůstem platební neschopnosti až +16 %, v Polsku se zase předpokládá značné zpomalení ekonomiky vlivem strukturálních problémů ovlivňujících profitabilitu. Platební neschopnost tak v Polsku vzroste o 5 %.

Negativně se také začne projevovat očekávané zpomalení ekonomiky. Klesající poptávka zvyšuje zranitelnost firem, které mají vysoké fixní náklady, skladové zásoby nebo řeší otázky spojené s provozním kapitálem. „Poměrně stále aktuální riziko platební neschopnosti by mohlo mít dominový efekt na dodavatele. Uvážíme-li, že nejvíce insolvencí zasaženými sektory byly v roce 2018 stavebnictví, retail a zemědělství, a to v regionech západní, centrální i východní Evropy, a dále potom v Asii, je nezbytně nutné volat po větší selektivitě a zvyšovat preventivní opatření – např. pečlivou správu úvěrového managementu,“ říká Jan Synek, vedoucí oddělení Claim & Collection CEE společnosti Euler Hermes, a dodává, že organizace by měly být důslednější v monitoringu politických a strategických rizik, protože ta budou velkou měrou přispívat k velké nestálosti globální ekonomiky během celého roku 2019. Příkladem je aktuální otázka dopadu brexitu na evropskou ekonomiku.

Na rizika platební  neschopnosti firem na rozvinutých trzích podobně ukazuje i nová analýza Atradius Economic Research. Ta spolu se zpomalením růstu globálního HDP předpokládá jednoprocentní nárůst případů platební neschopnosti, a to poprvé od roku 2009, tedy od celosvětové finanční krize.

Celkový nárůst počtu společností v úpadku „táhne“ západní Evropa (+2 %), přičemž situace je nejsložitější ve Velké Británii a Itálii. Stabilnější vyhlídky nabízí oblast Severní Ameriky (0 %) a asijsko-tichomořský region (+1 %), i zde se ale objevují rizika pramenící z nejistoty na poli mezinárodního obchodu. V roce 2019 se předpokládá nárůst případů platební neschopnosti – vývoj tak přibližně kopíruje globální ekonomický cyklus, který vrcholil v loňském roce.

„Jakkoli globální ekonomika zažívá nejrychlejší expanzi od roku 2011, podnikatelské prostředí začalo oslabovat. V roce 2018 klesl počet insolvencí napříč vyspělými ekonomikami už jen o 2 % a situace se ještě zhoršila v posledních měsících. Předpověď růstu ekonomiky pro tento rok je na pouhých 2,7 % a spolu s tím předpokládáme zvýšení počtu případů platební neschopnosti napříč těmito trhy o 1 %,“ vysvětluje Markéta Stržínková, generální ředitelka pojišťovny Atradius.

Podle citované studie společnosti Atradius čeká výraznější nárůst (větší než 2 %) počtu insolvencí čtveřici zemí západní a severní Evropy: Velkou Británii, Itálii, Švýcarsko a Švédsko. Naopak pokles podobných případů se očekává v Lucembursku, Dánsku, možná překvapivě také v Řecku a ve Španělsku.

Případy platební neschopnosti firem budou stále častější

Letos vzroste index platební neschopnosti ve dvou třetinách zemí. Pokračuje tak trend, který započal už loni.



Trend zvyšující se globální platební neschopnosti započal už v roce 2018, a to především díky vlně insolvence v Číně (60 %) a nárůstu v západní Evropě (2 %). Naopak regionální insolvenční index se stabilizoval v centrální a východní Evropě. Globální zpomalení ekonomiky a zpřísňování finančních podmínek se stanou hlavními příčinami růstu platební neschopnosti ve většině zemí.

Ukazují to výsledky globální analýzy společnosti Euler Hermes, která má k dispozici data ze 43 zemí napříč všemi kontinenty. Stále rostoucí riziko platební neschopnosti je důsledkem souhry tří hlavních faktorů – slabších makroekonomických ukazatelů, čištění obchodních rejstříků oficiálními insolvenčními procedurami a také vyšší vstřícnost ve využívání insolvenčního rámce v Číně.

I přes očekávané zpomalení eurozóny bude insolvenční křivka v České republice stoupat velmi pomalu, a to na rozdíl od našich slovenských nebo polských sousedů. Kvůli změnám v insolvenčním zákoně z roku 2017, který podporuje bankroty individuálních podnikatelských subjektů, se na Slovensku počítá s nárůstem platební neschopnosti až +16 %, v Polsku se zase předpokládá značné zpomalení ekonomiky vlivem strukturálních problémů ovlivňujících profitabilitu. Platební neschopnost tak v Polsku vzroste o 5 %.

Negativně se také začne projevovat očekávané zpomalení ekonomiky. Klesající poptávka zvyšuje zranitelnost firem, které mají vysoké fixní náklady, skladové zásoby nebo řeší otázky spojené s provozním kapitálem. „Poměrně stále aktuální riziko platební neschopnosti by mohlo mít dominový efekt na dodavatele. Uvážíme-li, že nejvíce insolvencí zasaženými sektory byly v roce 2018 stavebnictví, retail a zemědělství, a to v regionech západní, centrální i východní Evropy, a dále potom v Asii, je nezbytně nutné volat po větší selektivitě a zvyšovat preventivní opatření – např. pečlivou správu úvěrového managementu,“ říká Jan Synek, vedoucí oddělení Claim & Collection CEE společnosti Euler Hermes, a dodává, že organizace by měly být důslednější v monitoringu politických a strategických rizik, protože ta budou velkou měrou přispívat k velké nestálosti globální ekonomiky během celého roku 2019. Příkladem je aktuální otázka dopadu brexitu na evropskou ekonomiku.

Na rizika platební neschopnosti firem na rozvinutých trzích podobně ukazuje i nová analýza Atradius Economic Research. Ta spolu se zpomalením růstu globálního HDP předpokládá jednoprocentní nárůst případů platební neschopnosti, a to poprvé od roku 2009, tedy od celosvětové finanční krize.

Celkový nárůst počtu společností v úpadku „táhne“ západní Evropa (+2 %), přičemž situace je nejsložitější ve Velké Británii a Itálii. Stabilnější vyhlídky nabízí oblast Severní Ameriky (0 %) a asijsko-tichomořský region (+1 %), i zde se ale objevují rizika pramenící z nejistoty na poli mezinárodního obchodu. V roce 2019 se předpokládá nárůst případů platební neschopnosti – vývoj tak přibližně kopíruje globální ekonomický cyklus, který vrcholil v loňském roce.

Jakkoli globální ekonomika zažívá nejrychlejší expanzi od roku 2011, podnikatelské prostředí začalo oslabovat. V roce 2018 klesl počet insolvencí napříč vyspělými ekonomikami už jen o 2 % a situace se ještě zhoršila v posledních měsících. Předpověď růstu ekonomiky pro tento rok je na pouhých 2,7 % a spolu s tím předpokládáme zvýšení počtu případů platební neschopnosti napříč těmito trhy o 1 %,“ vysvětluje Markéta Stržínková, generální ředitelka pojišťovny Atradius.

Podle citované studie společnosti Atradius čeká výraznější nárůst (větší než 2 %) počtu insolvencí čtveřici zemí západní a severní Evropy: Velkou Británii, Itálii, Švýcarsko a Švédsko. Naopak pokles podobných případů se očekává v Lucembursku, Dánsku, možná překvapivě také v Řecku a ve Španělsku.

Alexander Lichý

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře