DPH v Evropě v posledních deseti letech (2.)

Budoucnoct DPH v Evropě, zrušení snížených sazeb a přenesení daňové povinnosti.



Budoucnost DPH v Evropě

 

Vzhledem k tomu, že iniciativa Evropské komise za jednotné odvody DPH je v podstatě věcí minulosti následkem neschopnosti členských států EU dojít k dohodě, musí se EK soustředit na alternativní řešení, které by přineslo zjednodušení a sjednocení oblasti DPH. EK již zahájila konzultace týkající se standardizace sazeb a zrušení různých snížených sazeb. Ovšem dosáhnout plně standardizovaných sazeb napříč 28 zeměmi EU bude velmi složité.

 

Členské státy si dnes sami určují základní sazby, které musí být minimálně 15%, a mohou si také pro určité zboží a služby stanovit jednu nebo dvě snížené sazby DPH. Ozývají se názory, že snížené sazby celý systém komplikují a narušují konkurenční prostředí v rámci EU. Váží také prostředky EK při právních sporech se zeměmi, které využívají DPH jako politický mechanismus. V roce 2012 například EK žalovala Velkou Británii před Evropským soudním dvorem (ESD) kvůli zavedení režimu snížené sazby pro dodávky a instalaci energeticky úsporných materiálů, které podle názoru EK nebyly v souladu s právní úpravou EU. V červnu 2015 rozhodl ESD ve prospěch EK. Britská vláda je vázána směrnicí a rozhodnutím soudu. Následně tedy budou snížené sazby na výrobky, jako jsou solární panely a izolace, zrušeny. Tento případ je jasným příkladem konfliktu mezi členskými státy, které využívají DPH k podpoře svých politických kroků, a EK, která má snahu v maximální míře sjednotit oblast DPH.

 

Zrušení snížených sazeb

 

EK otevřela debatu ohledně zrušení snížených sazeb DPH v roce 2013, kdy vydala příslušný konzultační dokument. Snížené a nulové sazby se většinou týkají vybraných položek, mezi něž mohou patřit například potraviny a vytápění, nebo aktivity jako je turismus. To, že tento návrh je stále ještě ve fázi prodiskutování je důkazem toho, jak pomalu obvykle bývají podobné návrhy projednávány a jak obtížné bývá dosáhnout konsensu. Například Francie a Německo tvrdí, že jedna standardizovaná snížená sazba DPH by výrazně zjednodušila administrativu a pomohla by v EU vytvořit robustní systém DPH. Současně by také pomohla omezit množství daňových podvodů a snížit náklady firem.

 

Standardizované sazby by také měly pomoci při zaváděná jednotného přiznání k DPH. Bohužel se členským státům EU nepodařilo dosáhnout konsensu ohledně položek takového daňového přiznávání. Přestože předpokládané úspory měly tvořit 15 miliard euro, obrací v současné době EK svou pozornost od jednotného přiznání k DPH k jiným možnostem, jak snížit administrativní zátěž a usnadnit přeshraniční obchodování. Zrušení snížených sazeb by také umožnilo posílit pozici DPH jako prorůstové daně, která neodrazuje ekonomické subjekty od úspor a investic.

Existují tedy pádné důvody i proti odstranění snížených sazeb, které zaznívají zvláště ze strany nových členských států, jejichž obyvatelstvo má obecně nižší příjmy a více na ně tedy doléhá daňová zátěž nepřímých daní. Pro politiky jistě není lákavá představa, že mají svým občanům sdělit, že jejich životní náklady kvůli členství v EU vzrostou.

 

„Odstranění nižších sazeb DPH má mnoho výhod,“ říká Patryk Karczewski, Account Manager pro oblast DPH ve společnosti TMF Group. „Povede se o tom rozsáhlá debata, v prvé řadě mezi novými a starými členskými státy. Osobně předpokládám, že bude velmi obtížné dosáhnout konsensu,“ dodává.

 

Nízkopříjmové státy mají obavy, že tyto konkrétní reformy v oblasti DPH budou prosazeny vyspělejšími ekonomikami, kterých se plánované změny nedotknou v takové míře. Nicméně otázka, zda se tak stane, je stále otevřená. I pro vysokopříjmové členské státy EU by zavedení standardizované snížené sazby DPH znamenalo výrazné snížení objemu vybraných daní, a to v době, kdy příjmy stagnují z důvodu pokračující ekonomické stagnace regionu.

 

A navíc někteří komentátoři tvrdí, že tento návrh jde proti základnímu principu, který umožňuje členským státům určitou míru kontroly nad sazbami DPH. Je ale potřeba poznamenat, že aby mechanismus snížených sazeb mohl dlouhodobě efektivně fungovat, musely by členské státy také harmonizovat produkty, kterých by se tento mechanismus týkal. Pokud by se tak nestalo, firmy by se dále pravděpodobně snažily využít rozdílů v DPH mezi jednotlivými státy.

 

Zavedení mechanismu přenesení daňové povinnosti (reverse charge)

 

Iniciativa EU týkající se pravidla „přenesení daňové povinnosti“ je dalším příkladem toho, jak se princip výběru DPH přesouvá z místa původu do místa určení, v tomto případě i ve vztahu ke zboží, které není dodáváno elektronicky. Pravidlo přenesení daňové povinnosti převádí povinnost přiznat DPH z dodavatele na odběratele, díky čemuž se dodavatel nemusí registrovat a odvádět DPH v každé zemi, ve které prodává své zboží. Pravidlo má za cíl odstranit „karuselové“ podvody, kdy je zboží dovezeno z jiných členských států a po jeho prodeji je zákazníkům naúčtováno DPH. Při podvodných obchodech se pak prodejce nebo prodejci vytratí, aniž by zaplatili DPH příslušnému daňovému úřadu. Přenesení daňové povinnosti by těmto podvodům zabránilo, jelikož povinnost platby a odvodu DPH by se přenesla na zákazníka.

 

Lze očekávat, že pravidlo přenesení daňové povinnosti bude mít pozitivní dopady. Spolu s omezením potenciálních podvodů také zjednodušuje systém DPH. Dr. Nagy k tomu říká: „Pokud se bude mechanismus přenesení daňové povinnosti týkat všech transakcí, pak se sníží registrační povinnost v různých zemích EU. Firmy se také nebudou potýkat s problémy s cashflow a vytvoří se jistota v interpretaci pravidel v oblasti DPH.“

 

← předchozí část

 následující část

Úvodní foto: © OutStyle - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře
V diskuzi zatím nejsou žádné příspěvky.

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.