Vojenské újezdy Brdy, Boletice, Libavá: Kdo a proč se brání jejich redukci

Vláda ČR schválila 20. 11. 2013 návrh zákona o zrušení vojenského újezdu (VÚ) Brdy a zmenšení rozlohy zbývajících čtyř vojenských újezdů. Zajímavé je, že návrh zákona na redukci vojenských újezdů napadají třeba i bývalý stínový ministr obrany za ČSSD Jan Hamáček (a nynější předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR) či bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR generál Jiří Šedivý, kteří by této problematice měli rozumět, přesto jsou jejich argumenty často poněkud úsměvné.



Jaké jsou tedy teze těch, kteří zpochybňují navrhovanou redukci vojenských újezdů?

 

1) Armáda by neměla k redukci újezdů přistupovat, protože má zbraně ze sedmdesátých let minulého století s malým dostřelem, zatímco u moderních palebných systémů se dolet granátů či raket neustále zvětšuje.  

Zde je asi na místě připomenout, že újezdy v dnešní podobě byly vytvořeny na přelomu 40. a 50. let dvacátého století pro potřeby někdejší ČSLA o počtu asi čtvrt milionu mužů s tisíci tanky, děly a obrněnými transportéry. Vojáci podle tehdejší vojenské strategie měli v újezdech trávit většinu roku, neustále zde cvičit a v případě rozkazu přímo odtud zaútočit. Proto bylo újezdů vytvořeno tolik a byly tak veliké, byť už v tehdejší době neměly vzhledem k velikosti státního území obdobu ani v dalších komunistických zemích s výjimkou NDR. V roce 1968 přibylo dalších 75 tisíc sovětských vojáků, újezdy tedy sloužily pro více než 300 tisíc vojáků a odehrávaly se zde rozsáhlé manévry vojsk Varšavské smlouvy typu Štít či Vltava za účasti stovek tanků a obrněných transportérů. Po revoluci v roce 1989 začala série reforem armády zacílených na redukci zbytnělých struktur poplatných Varšavské smlouvě – počty vojáků se postupně snižují na zhruba desetinu v porovnání s 50. léty, z patnácti letišť zůstávají tři či čtyři, z tisíců tanků, děl a obrněných transportérů zůstávají dnes zlomky původních počtů a byly zrušeny desítky posádek. Armáda z finančních důvodů značně omezila počet cvičení, jež navíc byly ve značné míře přeneseny na počítačové simulátory.

Je nutno zdůraznit, že s výjimkou zrušení VÚ Brdy se ostatní újezdy redukují de facto jen o osídlené oblasti, které nemohou být při střelbách ohroženy, ať už leží uvnitř újezdu nebo mimo něj, takže argumenty o zvyšování dostřelu zbraní, kterým nebudou v budoucnu újezdy stačit, jsou nerelevantní. Těžko by totiž někdo těmito novými zbraněmi ostřeloval vesnici, byť by zůstala ležet uvnitř újezdu. Osídlené oblasti se pro střelby nevyužívaly ani v době komunismu, je tedy zcela zbytečné tyto vesnice uvnitř újezdů držet, když jsou jejich obyvatelé kvůli tomu zbavováni některých svých ústavních práv, například možnosti volit si samosprávu.

 

2) Není vhodné rušit VÚ Brdy, vhodnější je zrušit VÚ Boletice, v jehož širokém okolí nezůstala žádná vojenská posádka. 

Už v době, kdy Ministerstvo obrany (MO) ČR rozhodlo o zrušení VÚ Brdy, bylo vedení Ministerstva obrany ČR jasné, že Armáda ČR pro svůj výcvik nepotřebuje ani VÚ Brdy ani VÚ Boletice. Jediný důvod, proč MO ČR nenavrhlo současně zrušení VÚ Boletice je ten, že se vláda ČR snaží najít lokalitu, kam by mohla v budoucnu umístit trvalé úložiště radioaktivního odpadu. A jelikož ve vojenských újezdech neexistuje obecní samospráva, bylo by snazší v těchto územích vybudování úložiště prosadit, protože když zde samospráva neexistuje, nemůže se proti záměru postavit. A geologickým složením by podle předběžných průzkumů pro úložiště vyhovoval nejvíce právě VÚ v Boleticích. Armáda toto území již odepsala, cvičení zde koná hlavně proto, aby zamaskovala hlavní účel dalšího držení tohoto prostoru státem, tj. možnost umístit sem trvalé úložiště radioaktivního odpadu. 

 

3) Kde budou po zrušení VÚ Brdy cvičit dělostřelci? V Brdech je vybudovaná dělostřelecká střelnice, bez možnosti jejího využití zanikne časem i dělostřelecká posádka v Jincích. Dojíždění za výcvikem bude drahé.

Podle informací z generálního štábu Armády České republiky (AČR) využívají dělostřelci újezd v Brdech v celé jeho rozloze pro své střelby čtyři až osm dní v roce (v roce 2011 do byly přesně čtyři dny), jinak střílejí slepými náboji (a v tom budou moci pokračovat v severní části brdského újezdu, která jim zůstane jako cvičiště). Aby si na těch čtyři až osm dní v roce jeli zastřílet na Doupov, je zase tolik stát nebude. Držet si kvůli tomu půl příbramského okresu jako střelnici je hodně velký luxus. A zrušení brdského újezdu rozhodně neznamená zrušení jinecké posádky, prakticky všechny ostatní posádky jsou od vojenských újezdů vzdáleny a vojáci na střelby dojíždějí (např. raketové vojsko z posádky ve Strakonicích).

Pokud jde o dělostřeleckou střelnici, která je vybudována v Brdech, podobné byly v době komunismu zřízeny i v jiných újezdech, ale po redukcích počtu vojsk a techniky po roce 1989 (které ovšem nedoprovázela odpovídající redukce vojenských újezdů) se velení armády pokoušelo udržet dojem, že potřebuje takové množství újezdů tím, že je začalo specializovat – dělostřelci do Brd, tankisté na Libavou, vojenští studenti do Březiny u Vyškova… Přitom v podstatě se dají všechny újezdy použít na vše, pro každou střelnici (dělostřeleckou, tankovou, motostřeleckou) je třeba dopadová plocha, dostatečná ochranná pásma a odpaliště, z nichž jsou či nejsou vidět terče na cílových plochách.

 

4) Uvnitř Brd přísně utajované vojenské zařízení 

Utajované vojenské zařízení uvnitř Brd musí zůstat střeženým prostorem, ale zjevně není nutné kvůli němu udržovat vojenský prostor o rozloze poloviny příbramského okresu.

 

5) Připravovaná chráněná krajinná oblast (CHKO) v Brdech může být po nějaké době účelově zrušena, aby si developeři mohli postavit hotely u Padrťských rybníků.

V Česku existuje 25 CHKO, některé i více než padesát let, ale žádná nikdy zrušena nebyla. A to jsou v nich i atraktivnější místa než Padrťské rybníky.

 

6) Brdy jsou důležitým zdrojem pitné vody pro velkou část Středočeského a Plzeňského kraje. Tím, že je na území újezdu zakázaný vstup, je bráněno znečištění těchto zásob pitné vody.

V ČR existuje více důležitých zdrojů pitné vody, pokud by kvůli udržení čistoty vody měl kolem každého zdroje vzniknout vojenský újezd, musel by se jejich počet znásobit.

 

7)  O cvičení v újezdech mají zájem spojenci v NATO a ekonomicky je pronájem újezdů cizím armádám výnosný. 

O pronájem újezdů zahraničním armádám se velení AČR v posledních deseti letech zoufale snažilo, aby zdůvodnilo jejich nesmyslný počet a velikost. Jenže zahraniční armády nemají o újezdy zájem, ročně si je pronajmou na cca pět cvičení, výnos z pronájmu újezdů pohybuje mezi 20 a 30 miliony korun ročně, což je podstatně méně než škody, které jejich existence přináší přilehlým oblastem, jejichž rozvoj dusí. 

 

8) Představitelé Armády ČR nepředložili, jaké jsou náklady na provoz Vojenského újezdu Brdy. A jaké má naopak armáda z tohoto prostoru zisky. Například z prodeje dřeva, ryb a dalších výnosů z hospodářské činnosti. 

Armáda ČR není od toho, aby prodávala dříví či ryby, ale aby byla schopna bránit území ČR a jejich spojenců.

Nicméně právě odtud donedávna pramenila úporná snaha vojáků udržet vojenské újezdy v plném počtu a rozsahu – šlo o udržení kontroly nad nemalými prostředky získávanými za prodej dřeva, těženého ve zdejších lesích podnikem Vojenské lesy a statky a za prodej mysliveckých povolenek. Pravda je, že lidé z vesnic v okolí újezdů posměšně říkají, že střelba je v posledních letech z újezdů slyšet především tehdy, když generalita vyrazí na vysokou...

 

Autor mj. provozuje stránky www.kostely.tnet.cz, jež jsou věnované kostelům, kaplím a kapličkám v České republice, které jsou silně poškozeny či byly zbořeny v období po roce 1945. O vojenských újezdech již psal zde, o souvislosti s církevními restitucemi zde.

 

 

Úvodní foto: © rolffimages - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře