I přes tento krátkodobý pokles zlato vzrostlo za poslední dva roky o zhruba deset procent a podle expertů má dále růst.
„Na ceně zlata se zatím nepodepsalo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit jadernou dohodu s Íránem. Až se tak stane, cena půjde strmě nahoru. Ceny drahých kovů vynese také rostoucí inflace. Zlato letos pravděpodobně dosáhne 1500 dolarů za unci,“ říká analytik Golden Gate CZ Pavel Ryba.
V prosinci 2015 bylo zlato na úrovni 1 046 dolarů, o rok později vzrostlo na 1 123 dolarů, a v roce 2017 dosáhlo 1236 dolarů za trojskou unci. Přitom trh drahých kovů je historicky podhodnocený.
„Zlato je nyní více než 19krát levnější než akciový index Dow Jones. U stříbra je tento poměr dokonce na historických maximech. V praxi to znamená velmi zajímavý potenciál kapitálového výnosu na drahých kovech,“ říká Pavel Ryba.
Miliardář z Egypta dal do zlata půlku svého majetku
Klesající cena zlata přitahuje významné investory. Například egyptský miliardář Naguib Sawiris uložil do zlata polovinu hodnoty svého jmění, tedy asi 5,7 miliardy dolarů. Druhý nejbohatší muž Egypta v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že ceny zlata se budou dále zvyšovat a v brzké době očekává, že dosáhnou 1800 dolarů za unci, zatímco nadhodnocené akciové trhy se zhroutí. Ve zlatě proto vidí investiční příležitost.
Lidé mají totiž tendenci obracet se ke zlatu v době krize a dnešní svět je podle Sawirise plný krizí. Jako příklad uvádí krizi na Blízkém východě nebo obchodní a zahraniční politiku Donalda Trumpa.
„Investice do drahých kovů budou využívány buď jako protiinflační aktivum, rostoucí při záporných reálných sazbách v ekonomice, nebo jako aktivum protikrizové. Tedy jako pojistka investičního portfolia. Navíc u fyzických drahých kovů je extrémně nízké riziko ztráty,“ dodává Pavel Ryba.
