Zákon o správě daní a poplatků (ZSDP) byl v průběhu roku 2009 několikrát novelizován, a proto je nyní vhodné stručně uvést všechny změny, které se dotýkají daňového řízení s účinností od 1. ledna 2010. Pro úplnost připomínáme, že stávající podoba zákona bude platná pouze do konce roku 2010, kdy bude zákon nahrazen novým daňovým řádem (zákon č. 280/2009 Sb.).
Nejdůležitější změny ZSDP účinné od 1. ledna 2010:
Odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru, který správce daně vydá po provedené daňové kontrole, bude mít odkladný účinek. Doměřená daň tak bude splatná až v návaznosti na doručení rozhodnutí o odvolání. Je třeba také připomenout, že pokud správce daně bude mít odůvodněnou obavu, že úhrada dosud nesplatné daně může být v době její splatnosti obtížně vymahatelná, je oprávněn vydat zajišťovací příkaz. Odvolání proti tomuto rozhodnutí již odkladný účinek nemá.
Správce daně bude muset každé své rozhodnutí odůvodnit vyjma určitých situací vyjmenovaných v zákoně.
V návaznosti na nález, kterým Ústavní soud rozhodl o stanovení lhůty pro vyměření daně na základě teorie „3+0“, a nikoli dosud většinově zastávané teorie „3+1“, bylo znění příslušného ustanovení ZSDP od 1. ledna 2010 změněno. ZSDP nyní jednoznačně stanoví pravidlo „3+0“.
V tzv. potvrzení o bezdlužnosti správce daně dosud bez dalšího uváděl i takové dluhy na dani, u nichž bylo povoleno posečkání nebo placení ve splátkách. To mohlo u jiných státních orgánů, banky nebo obchodních partnerů daňového subjektu vyvolat nepřesné představy o stavu jeho daňových závazků. Nyní musí správce daně při vystavení potvrzení o bezdlužnosti zohlednit, že u určitého daňového dluhu bylo povoleno posečkání nebo splátky, a to pokud bylo takové povolení vázáno na podmínky a daňový subjekt tyto podmínky plní. Zatím však není zcela zřejmý způsob, jak správce daně uvedené skutečnosti zohlední, zda odložené daňové povinnosti v potvrzení neuvede nebo k jejich výčtu připojí vysvětlující poznámku.
Úprava zřizování zástavního práva k zajištění daňové pohledávky správcem daně se v ZSDP značně rozšiřuje. Nejdůležitější novinkou je možnost správce daně vyzvat daňový subjekt k předložení soupisu jeho majetku.
Informace, které správce daně takto získá, podléhají povinnosti mlčenlivosti. Další novinkou je, že zástavní právo vznikne doručením rozhodnutí správce daně, nikoli nabytím právní moci tohoto rozhodnutí jako doposud.
Pro zefektivnění a zrychlení doručování písemností do vlastních rukou v daňovém řízení se nevyzvednutá písemnost považuje za doručenou nikoli až 15., ale již 10. dnem od jejího uložení.
Nově je finanční ředitelství rozhodující o uložení pokuty za porušení povinnosti mlčenlivosti povinno zaslat stejnopis tohoto rozhodnutí i dotčenému daňovému subjektu. Tato změna může mít praktický význam při uplatňování náhrady škody způsobené právě porušením povinnosti mlčenlivosti.
Nové ustanovení § 44 odst. 3 ZSDP umožňuje správci daně, aby upustil od zaslání výzvy k podání daňového přiznání daňovému subjektu, u nějž bylo v insolvenčním řízení rozhodnuto o úpadku, čímž se urychlí postup správce při stanovení daně podle pomůcek v těchto případech.
Autoři pracují v KPMG
