Bankovní malware se snaží vytěžit z infikovaného zdroje maximum. „Pokud se mu nepodaří dostat se na bankovní účet oběti nebo pokud tam není dost prostředků, snaží se alespoň ukrást zajímavá osobní data, generovat kliknutí na reklamy nebo zneužít strojový čas počítače k těžbě bitcoinů,“ říká Robert Šuman, vedoucí detekčního a analytického týmu společnosti Eset.
On-line bankovnictví je stále populárnější. V současnosti jej používají 4 z 5 klientů bank. Přibližně čtvrtina klientů přitom spravuje svůj účet z mobilního zařízení.
Ani autorizační SMS nezaručí plnou jistotu
Útočníci si totiž dokáží poradit i s autorizačními SMS. Stačí pod nějakou záminkou přesvědčit nepozorného uživatele, že si má nainstalovat do mobilu aplikaci, která pak autorizační esemesku nezobrazí majiteli mobilu, ale přepošle ji útočníkům.
„Mobilní viry nejčastěji zneužívají naivitu nebo nepozornost lidí. Pro reálné ohrožení je totiž potřeba alespoň minimální interakce od uživatele. Většina útoků ztroskotá na některém z bezpečnostních opatření. V případě phishingových útoků zaměřených na online a mobilní bankovnictví Zuno je úspěšnost útoků prakticky nulová,“ říká Martin Fischer, IT Security Specialist online banky Zuno.
V poslední době je v oběhu více než 150 tisíc různých počítačových virů a každý den se miliony lidí stávají oběťmi tohoto nového typu kriminality. Říká to průzkum TNS Opinion & Social.
Nedostatečná informovanost
Podle průzkumu je o rizicích kyberkriminality v Česku dobře informováno asi jen 38 % obyvatel. Nejlépe jsou na tom v rámci EU Dánové a Nizozemci (67%), nejhůře občané Rumunska (31%). Nejvíce dotázaných si v Česku za posledních 12 měsíců měnilo přístupové heslo na svůj emailový účet (32%). Alespoň jednou za rok si internetová populace mění hesla i na svých sociálních sítích (14%) nebo na stránkách online bankovnictví (24%).
