Změny v uplatňování DPH u přeshraničních služeb se týkají pravidel pro:
stanovení místa plnění, a tím určení státu, ve kterém se DPH vybere,
Od 1. 1. 2010 platí dvě různá základní pravidla pro stanovení místa plnění u služeb, a to pro osoby povinné k dani a pro osoby nepovinné k dani.
Výchozí změna spočívá v novém základním pravidle u služeb poskytovaných osobám povinným k dani. Tyto služby se nově zdaní, popř. osvobodí od daně, ve státě, ve kterém má sídlo nebo místo podnikání, případně provozovnu, které se služba poskytuje, příjemce služby. Základní pravidlo při poskytnutí služby osobám nepovinným k dani se nemění, i nadále se místo plnění řídí podle sídla nebo místa podnikání, případně provozovny, prostřednictvím které se služba poskytuje, poskytovatele služby. Ze základního pravidla jsou stejně jako dle současného znění zákona definovány četné výjimky, např. pro služby vztahující se k nemovitostem, pro služby v oblasti kultury, sportu, vzdělávání, pro poskytování nájmu dopravních prostředků apod.
určení osoby povinné přiznat a zaplatit daň, tj. zda DPH přizná ve svém daňovém přiznání poskytovatel nebo příjemce služby,
V rámci novely zákona došlo rovněž k modifikaci pravidel o určení osoby, která z těchto služeb přiznává daň. Změny se týkají některých podmínek a rozsahu aplikace reverse charge mechanismu, tj. případů, kdy se povinnost přiznat a zaplatit daň přesouvá z poskytovatele na příjemce služby.
Reverse charge mechanismus se uplatňuje v případě poskytnutí zdanitelné přeshraniční služby mezi osobami povinnými k dani, kdy místo zdanění služby připadá na členský stát, ve kterém má sídlo, místo podnikání, případně provozovnu příjemce služby, ve kterém ale současně poskytovatel služby není usazený. V praxi to znamená, že v takovém případě službu nezdaní podle obecně platných pravidel poskytovatel služby, ale že daň z této služby přizná ve svém daňovém přiznání příjemce služby a poskytovatel služby tak není povinen se ve státě zdanění služby zaregistrovat pro účely DPH.
Stejný mechanismus se použije rovněž při poskytnutí přeshraniční služby právnické osobě nepovinné k dani, které bylo přiděleno DIČ pro účely DPH, tj. v tuzemsku osobě identifikované k dani.
Obdobné pravidlo se již uplatňovalo do konce roku 2009 u některých služeb, které se zdaňovaly v členském státě příjemce služby. Nová úprava aplikaci reverse charge zpřesňuje a jednoznačně vymezuje podmínky, za kterých se poskytovatel služby považuje za osobu neusazenou v příslušném členském státě zdanění služby.
Jednotná aplikace reverse charge je u přeshraničních služeb, u nichž se stanoví místo plnění podle základního pravidla, protože u těchto služeb jsou všechny členské státy povinny tento mechanismus uplatňovat. U přeshraničních služeb, u nichž se stanoví místo plnění podle zvláštních pravidel, je i nadále na volbě členského státu, zda u přeshraničních služeb zdaňovaných na svém území reverse charge při výběru DPH využívá či nikoliv. Taková volba členského státu je pak pro poskytovatele i příjemce služeb závazná. Do okruhu těchto služeb patří například: služba vztahující se k nemovitosti, přeprava osob (pokud je v daném členském státě zdanitelná), služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy, stravovací služba nebo krátkodobý nájem dopravního prostředku.
U těchto služeb se proto může praxe jednotlivých členských států při aplikaci reverse charge lišit.
Podmínky, za nichž se poskytovatel služby považuje za osobu neusazenou v členském státě zdanění, jsou harmonizované a měly by se používat stejně ve všech členských státech.
související administrativní povinnosti, zejména vykazování služeb v souhrnném hlášení a povinnost registrace pro účely DPH .
S účinností od 1. 1. 2010 se zavedly některé nové povinnosti pro poskytovatele služeb do jiného členského státu - vykazování služeb v souhrnném hlášení a rozšíření povinné registrace pro účely DPH.
Vykazování poskytnutí intrakomunitárních služeb v souhrnném hlášení
Od 1. 1. 2010 je plátce povinen uvést v souhrnném hlášení poskytnutí služeb, u nichž se stanoví místo plnění podle základního pravidla do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je z těchto služeb povinen přiznat a zaplatit daň jejich příjemce.
V souhrnném hlášení se neuvádí služby, které jsou v tomto jiném členském státě osvobozeny od daně (např. finanční služby), ani služby, u nichž se stanoví místo plnění podle zvláštních pravidel.
Od 1. 1. 2010 se změnila lhůta pro podání souhrnných hlášení a plátce je povinen podávat souhrnná hlášení pouze v elektronické podobě .
Způsob vykazování služeb s místem plnění mimo tuzemsko v přiznání k DPH pro rok 2010 se nemění. Poskytnutí služeb osobě registrované k dani v jiném členském státě s nárokem na odpočet daně se i nadále vykazuje na ř. 21.Na tomto řádku se uvádí veškeré služby poskytnuté osobě registrované k dani v jiném členském státě s nárokem na odpočet daně, tj. jak služby, které se vykazují v souhrnném hlášení, tak služby, které se v souhrnném hlášení nevykazují (např. v případě služeb, u nichž se stanoví místo plnění podle zvláštních pravidel).
Povinná registrace pro účely DPH se rozšiřuje na všechny osoby povinné k dani, které poskytují služby, na které se vztahuje základní pravidlo pro stanovení místa plnění pro osoby povinné k dani do jiného členského státu, pokud je z těchto služeb povinen přiznat a zaplatit daň jejich příjemce.
Jestliže osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, které zatím nevznikla povinnost se registrovat k DPH, poskytne takovou službu do jiného členského státu, stává se plátcem daně a je povinna do 15 dnů podat přihlášku k registraci.
Tato povinnost registrace pro účely DPH v tuzemsku se nevztahuje na osoby povinné k dani, které do jiného členského státu poskytují pouze služby, u nichž se stanoví místo plnění podle zvláštních pravidel, anebo služby, které jsou v daném jiném členském státě osvobozeny od daně.
Podrobnosti lze nalézt na webových stránkách ministerstva financí.
Autorka působí v České asociaci finančních ředitelů (CACFO) při Svazu průmyslu a dopravy ČR
