Ministr Kuba jednal s polskými ministry hospodářství a státního majetku

13. 10. 2012

Sdílet

„Těší nás, že se vzájemný obchod od roku 2000 zpětinásobil, nicméně s polskými partnery jsem se shodl, že potenciál jeho dalšího rozvoje není ani zdaleka vyčerpán. Velké příležitosti vidím zejména v oblastech, které jsou pro ekonomiky obou zemí klíčové tj. energetika, strojírenství, těžební průmysl, avšak také v obchodu službami,“ prohlásil Kuba.

Český ministr využil přítomnosti ve Varšavě, aby se se svými polskými resortními kolegy dohodl na krocích, které povedou k lepší komunikaci v klíčových projektech, které čeští či polští investoři realizují na trzích obou zemí. Velkou pozornost v těchto jednáních zaujímala problematika petrochemického průmyslu a záměry tohoto odvětví v ČR, stejně jako společnost PKN Orlen a její další rozvoj. S polskými ministry se Kuba dohodl, že se k danému tématu vrátí za dva měsíce.

 

Společně v Bruselu

O působení společnosti PKN Orlen na českém trhu hovořil český ministr průmyslu a obchodu rovněž s předsedou představenstva a generálním ředitelem PKN Orlen Dariuszem Krawiecem. „Rozhovor považuji za velmi užitečný, jakkoli máme na některé otázky rozdílné názory. Za důležité považuji připravenost všech zúčastněných zlepšit vzájemnou komunikaci a informovanost,“ vyzdvihl ministr.

Shodu našel Kuba se svými polskými kolegy na potřebě společného postupu v těch otázkách projednávaných v Bruselu, u kterých mají obě země shodný či podobný názor. Týká se to všech otázek souvisejících s energetikou a potřebou nastavení takových rámcových podmínek, které budou vytvářet předpoklady pro stabilitu dodávek za ceny, které neohrožují konkurenceschopnost českých, polských a potažmo evropských firem.

„Shodu máme rovněž v názoru v dalším postupu EU, pokud jde o stanovení dalších cílů snižování emisí. Zároveň jsme se dohodli na spolupráci při řešení tzv. kruhových toků a neočekávaných přenosů energie pocházející z obnovitelných zdrojů na severu Německa do přenosové soustavy obou zemí,“ konstatoval český ministr průmyslu a obchodu.

 

Rozruch na Česko-polském podnikatelském fóru

Ministr Kuba rovněž vystoupil na Česko-polském podnikatelském fóru, kterého se zúčastnilo na 300 podnikatelů z obou zemí. Ve svém vystoupení rozvinul nezbytnost budovat ekonomiky obou zemí na principech založených na osobní iniciativě, ochotě investovat, ne pouze na opakovaném přerozdělování veřejných zdrojů.

Pracovní cestu do Polska využil ministr Kuba také k setkání s viceprezidentkou ArcelorMittal Monique Meche. Jednalo se o druhou schůzku ministra s představitelkou tohoto významného investora v ČR, přičemž zástupkyni průmyslového giganta ujistil, že ČR bude hrát aktivní roli ve všech rozbíhajících se diskusích v Bruselu o perspektivách ocelářského průmyslu v Evropě. Fórum samotné se poté zabývalo hospodářskou spoluprací ČR a Polska v kontextu aktuálního hospodářského vývoje v Evropě, spoluprací v oblasti energetiky a problematikou dopravní infrastruktury. Zásadním cílem zmíněného fóra bylo nalézt podněty a připravit možnosti pro další obchodní spolupráci. Polsko je totiž jediným ostrůvkem v Evropě, jehož ekonomika nepřetržitě roste, dokonce i v období nedávné krize. Taková ekonomika představuje pro české firmy veliké příležitosti.Česko-polské fórum navíc potvrdilo přední obchodní partnerství mezi oběma státy. Pro Česko je jeho severní soused třetím největším partnerem jak ve vývozu, tak i v dovozu. Pro polské firmy je ČR třetím nejvýznamnějším teritoriem jejich exportu a sedmou nejvýznamnější zemí jejich dovozů.

Za letošní rok převýšil objem českého vývozu i dovozu zboží částku 174 miliard korun. Znamená to, že statisticky denně (včetně víkendů a státních svátků) překročí naši společnou hranici zboží za 500 milionů korun. Tento pohyb zajistilo v roce 2011 celkem 4.255 našich vývozců a 5.577 dovozců. V Polsku je registrováno celkem 480 firem s podílem českého kapitálu, společností výrobního, distribučního či obchodního charakteru. Polsko eviduje na českém trhu přes tisíc polských společností, kde je majetkový podíl polských firem větší než 25 procent, přičemž přes 800 jich je ve většinovém polském vlastnictví.

Našli jste v článku chybu?