Zvyk vyobrazovat svatého Václava na mincích sahá až k začátkům české státnosti. Tradice ražeb se svatým Václavem však nekončí, také v současnosti vzniká řada zajímavých emisí, atraktivních pro sběratele, investory i milovníky umění.
Máte-li desetidukát z roku 1938, jste boháč
Československé svatováclavské dukáty byly prvními investičními mincemi nově vzniklé republiky. Razit se začaly v roce 1923 a okamžitě se setkaly s obrovským zájmem veřejnosti. V době svého vzniku se dukát prodával za 120 korun, dnes se cena těchto historických mincí pohybuje - podle zachovalosti a ročníku - od 6 tisíc do 9 tisíc korun. Ty nejvzácnější se pak dají získat pouze dražbou na aukcích. Obliba svatováclavských dukátů byla taková, že je československý stát razil ještě v roce 1951. Právě ty patří k nejvzácnějším ročníkům: před pěti lety byl v Německu jeden z nich vydražen za 710 tisíc korun. Statisícových hodnot mohou ale dosáhnout i dukáty z jiných let. Například desetidukát z roku 1938 byl svého času vydražen za téměř půl milionu korun.
Nejkrásnější zlatá mince světa
Produkce svatováclavských ražeb v minulém století rozhodně neskončila. Motiv českého světce Václava dnes patří k pilířům emisního plánu Pražské mincovny, a to už od jejího založení v roce 2011. Od té doby vznikla řada pozoruhodných ražeb, z nichž některé jsou dnes dostupné už pouze na sběratelských burzách. Mincovna tyto exkluzivní exempláře od významných českých umělců razí v přísně limitovaných a obvykle velmi nízkých nákladech, což je základním předpokladem pro budoucí zhodnocení. Asi nejznámější jsou Svatováclavské dukáty Pražské mincovny, které existují ve čtyřech velikostech: jako jedno, dvou, pěti a desetidukáty. Lícní stranu nejmenšího tvoří zdařilý portrét svatého Václava od akademického sochaře a medailéra Vladimíra Oppla (mimochodem jeho mince Nové Město pražské ze sady Karel IV. byla na přelomu tisíciletí oceněna jako Nejkrásnější zlatá mince světa). Není bez zajímavosti, že ústřední motiv jednodukátu byl původně určen pro oběžnou českou korunovou minci. K dalším skvostům z dílny Vladimíra Oppla patří například titul Svatý Václav na koni. Tento medailon razí Pražská mincovna ze zlata i cenově dostupnějšího stříbra. Což ostatně platí i pro další ražby se značkou PMI.
Relikvie svatého Václava
Ke svatováclavským ražbám vymykajícím se běžné produkci patří emise Relikvie svatého Václava. Pražská mincovna v tomto případě, a jako vůbec první v České republice, použila speciální technologii pro úpravu povrchu známou jako reverse proof. Výrobní náročnost a vysoký podíl ruční práce se však vyplatila. Výsledkem je totiž neobyčejně atraktivní provedení povrchu: reliéf vyleštěný do zrcadlového lesku plasticky vyčnívá z matované mincovní plochy. Každý z těchto unikátů je navíc opatřen jedinečným pořadovým číslem vyraženým na hraně.
Jeho jméno se skvělo již na denárech knížete Jaromíra
Postava Svatého Václava v numismatice je zkrátka fenoménem, který propojuje minulost se současností a pozornosti se určitě bude těšit i v budoucnosti. Vždyť jeho jméno se poprvé objevilo už na denárech z dob knížete Jaromíra, který žil na přelomu 10. a 11. století. Za povšimnutí stojí skutečnost, že část těchto mincí nechal panovník razit v Praze. Tedy ve městě, které se po dlouhé odmlce může opět chlubit produkcí nejen výjimečných svatováclavských ražeb.
