Česko zaostává v programu úspor energie

Pokud bychom plnili plán energetických úspor, mohli bychom odstavit Počerady i Prunéřov. Zatím jsme ale v plnění závazku velmi pozadu. Pomoci by mohly i projekty se zaručenou úsporou energie (EPC); zatím je jich málo.



V letošním roce by měla Evropská unie splnit svůj závazek snížit pomocí úsporných opatření spotřebu energie v EU o 20 % oproti roku 2007. Závazek se bohužel nedaří naplnit, výrazně zaostává i Česko.

 

České hospodářství je z hlediska náročnosti na energetické zdroje třetí nejhorší v Evropské unii. Energetická náročnost naší ekonomiky dosahuje více než dvojnásobku průměru EU. Zlepšit tyto statistiky jsme se stejně jako další členské státy EU zavázali na základě směrnice Energy Efficiency Directive (EED) a konkrétní strategie je pak rozpracována v Národním akčním plánu energetické účinnosti.

 

Jak ale nedávno přiznal i náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla, bohužel v těchto závazcích značně zaostáváme. Právě cíle v oblasti účinnosti a úspor jsou jedinými, které v rámci státní energetické koncepce Česká republika neplní podle plánu.

 

„Energetické úspory by mohly být vlastně naším nejvýznamnějším zdrojem energie. Tedy ne v pravém slova smyslu, ale přeci nejekologičtější, nejbezpečnější a také nejlevnější energie je ta, kterou nemusíme vůbec vyrobit a distribuovat,“ říká Jan Palaščák, generální ředitel skupiny Amper Holding. „Zvyšování energetické účinnosti umožní snižovat závislost na fosilních palivech, sníží množství vypouštěných emisí CO2, šetří výdaje za energii a v konečném důsledku podpoří ekonomický růst. Zvyšování energetické účinnosti ovšem vyžaduje investice, pro které je zásadní přehledné politické a podnikatelské prostředí,“ dodává.

Největší podíl na energetické náročnosti českého hospodářství v sektorovém členění zaujímá sektor průmyslu. Po něm následují sektory dopravy a bydlení.

 

„České vlády v minulosti připravily rámec pro zvyšování energetické účinnosti, díky kterému by mohla česká ekonomika vyrábět více, ale s menší spotřebou energie. Čas pro zlepšení kondice průmyslových podniků i obytných budov jsme však prováhali. Přitom energetické úspory jsou nejsnadnější cestou, která může zlepšit konkurenceschopnost českých podniků a snížit účty domácností za energie,“ říká Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky ČR.

 

Jen úspory v průmyslu by mohly Česku snížit spotřebu energie o ekvivalent čtyř našich největších uhelných elektráren (cca 4000 MW instalovaného výkonu). Jeden z největších projektů energetických úspor v průmyslu najdeme ve firmě Gumotex. Toto řešení patří z hlediska komplexnosti a rozsahu stále k těm nejvýraznějším u nás.

 

„Úspory jsme dosáhli hlavně díky modernizaci systému vytápění, rozvodů páry a teplé vody a nastavení dlouhodobého energetického managementu. Díky našim řešením Gumotex ušetří každoročně 12 milionů korun. Z pohledu životního prostředí je ale podstatnější, že nyní každoročně odebere méně energie ze sítě a pomáhá tak snižovat emise,“ říká Jan Palaščák, generální ředitel skupiny Amper Holding.

 

EPC: Průmysl se podílí jen málo

 

Trh energetických služeb se zaručeným výsledkem, tedy řešení, která firmám, krajům, obcím i státním organizacím nabízejí záruky úspor energií (EPC – Energy Performance Contracting), sice v Česku v posledních letech roste, ale průmysl se na tom podílí jen málo. Nejvíce do úspor nyní investuje veřejný sektor, i když i ten stále s velkými rezervami a tedy značným potenciálem v budoucích letech. Ukázal to průzkum financovaný Evropskou komisí.

 

„Projekty energetických úspor se zárukou za výsledek (EPC) ušetřily za 25 let českým zákazníkům 4,1 miliardy korun a zhodnotily jejich majetek v hodnotě více než 3,5 miliard korun. Nejaktivněji tohoto typu služeb využívají kraje a jejich příspěvkové organizace, dále města, obce a státní příspěvkové organizace, mezi nimiž nejvíce projektů EPC dosud realizovaly nemocnice. Abychom zájem o zvyšování energetické účinnosti zatraktivnili ve všech sektorech našeho hospodářství, je třeba zahrnout do cen energií i environmentální náklady a nadále zvýhodňovat kombinaci metody EPC a dotačních programů, aby vlastníci budov mohli realizovat komplexní projekty s vysokou přidanou hodnotou a maximální výší úspor,“ myslí si Radim Kohoutek, výkonný ředitel a místopředseda Asociace poskytovatelů energetických služeb.

Úvodní foto: Adobe Stock

« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře