Podnikání na venkově se odráží ode dna

Venkovu dominují malé firmy. Devět z deseti podnikatelů v malých obcích jsou OSVČ a 8 % zaujímají firmy do deseti zaměstnanců. Zatímco počty podnikatelů ve vesnicích do 500 obyvatel stagnují, ve větších obcích se jim začíná dařit. Převažuje obchod a služby, malý průmysl a roste počet firem v potravinářství.



Po dlouhém propadu se začíná stabilizovat sektor zemědělství, počet pracovníků se v posledních pěti letech ustálil těsně pod hranicí sta tisíc, přesto je to o 40 % méně než před patnácti lety. To dokreslují i počty nových žáků v zemědělských odborných školách, kam nastoupilo nejméně žáků za poslední dekádu.

Z analýzy vyplývá, že, počet obcí v celkovém pohledu za posledních 15 let klesnul o 65 obcí (-1,2 %), počet obyvatel v nich ale vzrostl o 19 tisíc obyvatel (+7,2 %). Nejkomplikovanější je situace v obcích do 500 obyvatel, kde za posledních 15 let klesnul jejich počet o 256 (-7,0 %) a počet obyvatel se v nich snížil o 37 tisíc (-4,3 %). Naopak počet obcí mezi 500-2000 obyvatel za posledních 15 let vzrostl o 191 (+10 %) a počet obyvatel v nich rovněž vrostl o 218 tisíc (+12,1 %). V současné době 27 % obyvatel žije v obcích do 2 tisíc obyvatel, 8 % obyvatel žije v obcích do 500 obyvatel. Z celkem 5569 všech obcí je 2546 z nich zařazeno do tzv. obcí s nízkým stupněm rozvinutí, tj. 46 %.

Devět z deseti podnikatelů na venkově jsou OSVČ bez pracovníků, 8 % mikrofirmy do 9 zaměstnanců, 1,5 % malé firmy mezi 10-49 zaměstnanci a 0,5 % firem má na venkově více jak 50 pracovníků. Roste počet firem s 50 a více zaměstnanci na úkor malých podnikatelů. Více jak 20 % ze všech firem na venkově jsou podnikatelé v oblasti obchodu a drobných služeb, 15 % drobné průmyslové aktivity, po 10 % drží firmy z profesních oborů, stavebnictví, ubytování a sociálních služeb. Podnikatelé v zemědělství jsou na venkově zastoupeny z 5 %.

Počet firem v zemědělství posledních 5 let stagnuje a pohybuje se mezi 47-48 tisíci podnikateli, 91 % jsou OSVČ, 8 % obchodní společnosti, 1 % drží zemědělská družstva. Eviduje se nárůst právnických subjektů a nepatrný úbytek OSVČ.

Pokles počtu zaměstnanců v absolutních číslech v zemědělském sektoru se sice v posledních pěti letech stabilizuje, ale ve srovnání s r. 2002, kdy jsme registrovali ještě 160 tis. pracovníků, je jich nyní 97 tis., což je pokles o více jak 40 %. Celkem je v oboru zaměstnáno 2,5 % pracovníků.

Průměrná mzda v agrárním sektoru je za poslední sledovaný rok ve výši 23 815 Kč, což je v oboru meziroční nárůst o 5,2 %, nicméně vůči průměru za ČR dosahuji pracovníci v oboru zemědělství jen 80 %.
Počet firem v návazném oboru potravinářství za posledních 5 let vzrostl o 30 %, celkem tak v oboru podniká již téměř 23 tisíc firem.

Do 1. ročníku odborných učilišť v oboru zemědělství se přihlásilo za poslední rok nejméně žáků za posledních 9 let, u středních škol s maturitou je vidět ve stejném oboru po poklesu několikaletá stagnace, ve srovnání s počtem studentů před devíti lety jich přichází do maturitních oborů o třetinu méně.

Současně se ukazuje, že absolventi tradičních oborů spojených s venkovem se nemusí obávat i práci. Míra nezaměstnanosti je nižší, než je celostátní průměr a např. nulovou míru nezaměstnanosti vykazují absolventi učňovských oborů rybářských a zpracovatelů dřeva, v oborech maturitních je nulová míra nezaměstnanosti u absolventů oborů vinohradnictví a opět rybářství.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Začíná se ukazovat, že podnikání na venkově dává smysl. Počet firem podnikajících ve venkovských regionech mírně roste a tradiční obor zemědělství se odráží ode dna. Situace se ale stabilizuje spíše u obcí nad 500 obyvatel, podnikání v menších vesnicích stále skomírá. To koresponduje i s tím, že roste počet obyvatel ve větších obcích, což udržuje podnikatelský ruch. Důvodem růstu počtu podnikatelů v obcích jsou i nižší náklady na podnikání na venkově než ve městech.“

Úvodní foto: Fotolia - rawpixel.com

« předchozí článek další článek »





Související články




Komentáře