V Česku se očekává 33% nárůst platební neschopnosti

Z hlediska insolvence firem představuje COVID-19 časovanou bombu. Přestože se řada ekonomik pomalu probouzí z celostátní karantény, analytici stále předpovídají ke konci letošního roku a v první polovině roku 2021 masivní nárůst insolvencí. Jde o důsledek nestabilních ekonomických podmínek, rozdílných strategií k oživení ekonomik v jednotlivých zemích a nouzových opatření.



Globální insolvenční index, který sestavuje pravidelně společnost Euler Hermes, dosáhne pravděpodobně příští rok rekordní hodnoty +35 %. Index kumuluje hodnoty za poslední dva roky, přičemž polovina z analyzovaných zemí zaznamenala v období od konce finanční krize v roce 2009 nové insolvenční vrcholy. Prognóza se bohužel bude týkat i České republiky, projekce společnosti Euler Hermes počítají s 33% nárůstem v roce 2021 oproti roku 2019. Pokud by se uvedená pognóza vyjádřila početem insolvencí, tak to pro Českou republiku dává odhad 11.500 případů insolvence v porovnání s 8.620 případy registrovanými ke konci června 2019.

 

„Už před nástupem krize způsobené pandemií koronaviru jsme očekávali nárůst globální úrovně insolvencí – rok 2020 měl být čtvrtým rokem v řadě, kdy se čísla zvyšovala v důsledku pomalejšího tempa ekonomického růstu, dopadů obchodních válek, politické nejistoty v mnoha zemích a v neposlední řadě také nesouladem mezi výrobním sektorem a sektory služeb. COVID-19 však globální ekonomiku zasáhl jako meteorit a tento neočekávaný šok bude mít dlouhodobé dopady na obchodní insolvenční výhledy po celou první polovinu roku 2021,“ upřesňuje Iva Palusková, Country manažer Euler Hermes ČR.

 

Problémy nečekáme jen u společností, jejichž kritický stav vycházel z oslabené pozice na počátku krize, tedy u sektorů dopravy, automotive, retailu, hotelnictví a stravování). Uvolňování karanténních opatření totiž zároveň vyvíjí tlak na likviditu firem, kdy s restartem jejich aktivit přichází požadavek na zvyšování pracovního kapitálu.

 

Analytici Euler Hermes identifikovali tři faktory, které povedou k opožděnému přenosu šoku ze situace okolo COVID-19 do platební neschopnosti, což v praxi znamená, že velký objem insolvencí bude zaznamenám až ke konci roku 2020 a v první polovině roku 2021. Těmito určujícími faktory jsou:

 

  1. Dopad karanténních opatření na obchodní soudy, hlavně na ty méně pokročilé z hlediska digitalizace. Dochází k prodlevám a ke zpožďování oficiálních registrací počtu insolvencí, tímto způsobem vzniká citelný statistický efekt v zemích s omezenou schopností absorbovat nevyřízené položky.
  2. Dlouhý seznam vládních nouzových opatření, kterými se vlády snaží zabránit krizi likvidity společností – daňové odklady, státní půjčky a garance, dluhová moratoria.
  3. Dočasné změny v insolvenčních režimech navržené za účelem získání času a flexibility pro společnosti, které by se jinak musely uchýlit k podání žádosti o bankrot.

 

Nejvyšší nárůsty insolvencí zaznamenají USA (v příštím roce 57% nárůst v porovnání s rokem 2019), dále Brazílie (+ 45 %), Čína (+20 %) a klíčové evropské země jako UK (+ 43 %), Španělsko (+ 41 %), Itálie (+ 27 %), Belgie (+ 26 %) a Francie (+ 25 %). Předpokládá se, že 2 ze 3 zemí vykážou vyšší nárůst insolvence letos v porovnání s příštím rokem – především půjde o USA, Brazílii, Čínu, Španělsko a Itálii. V roce 2021 zaznamená pouze jedna ze tří zemí zrychlení ekonomiky – zejména Indie, UK, Francie a v menším rozsahu rovněž Německo.

 

Předčasné stažení podpůrných vládních opatření by mohlo situaci ještě zhoršit a zvýšit nárůst insolvencí z 5 na 10 procentních bodů. Pokud by globální ekonomice trvalo zotavení z kovidového šoku déle, nárůst insolvencí by mohl stoupnout až o 50 – 60 procentních bodů. Ačkoli další podpora firem bude krátkodobě insolvence zmírňovat, zvýšené riziko vzniku insolvencí bude ve střednědobém a dlouhodobém výhledu přetrvávat.

 

Zdroj: Euler Hermes

Úvodní foto: © dimasobko - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře