Zákon výše uvedeným ustanovením sleduje, aby výše ceny převáděného majetku odpovídala jeho reálné hodnotě. Jedná se o ochranu společnosti a jejích věřitelů před zneužitím postavení orgánu společnosti a osob oprávněných za společnost jednat.
Nabytí majetku od nevlastníka
Novela obchodního zákoníku umožňuje, aby se kupující stal vlastníkem majetku, který prodávající původně nabyl v rozporu s ustanovením § 196a, byl-li v dobré víře ohledně vlastnického práva prodávajícího.
Chybějící znalecké posudky
Ač Nejvyšší soud dosud dovozoval v případě jakéhokoliv porušení § 196a absolutní neplatnost převodu majetku, nyní v nedávném rozsudku velkého senátu rozhodl, že v daném případě byla transakce platná, i když nebyl vyhotoven znalecký posudek, ovšem majetek byl převeden za cenu tržní.
Znalci jsou zpravidla schopni stanovit historickou hodnotu předmětu převodu a prostřednictvím vyhotovení dodatečného znaleckého posudku by tak nyní mělo být možné „zhojovat“ neplatné transakce. Otázkou zůstává, zda lze tyto závěry vztáhnout i na úmyslné porušení povinnosti ukládající zpracování znaleckého posudku. V judikovaném případě byla cena stanovena na základě ocenění znalcem, který ho pouze neformálně sdělil stranám. Znalec byl soudem jmenován a posudek vyhotovil až po uzavření transakce. Bez ohledu na toto rozhodnutí Nejvyššího soudu zákon povinnost znaleckého posudku pro určité situace i nadále vyžaduje. Pro zajištění platnosti transakcí a tím i splnění povinnosti péče řádného hospodáře statutárními orgány je dle zákona nutné posudky i nadále zpracovávat.
Očima daňového poradce
Absolutní neplatnost právního úkonu s sebou nese i významné dopady z hlediska daní, a to zejména u daně z příjmů a DPH, popř. daně z převodu nemovitostí. Z hlediska daně z příjmů vyvstává otázka, zda nepodat dodatečná daňová přiznání. Ta mohou v případě spáchání trestného činu zkrácení daně vést k zániku trestní odpovědnosti prostřednictvím tzv. účinné lítosti.
Optimistické vyhlídky
Judikát je významný i tím, že se soud snaží domyslet nepříznivé důsledky, které v praxi přináší „zneplatňování“ smluv z formálních důvodů. Do budoucna tak snad bude perspektivnější bránit se u Nejvyššího soudu i v jiných případech, ve kterých tento soud dosud konstantně judikoval absolutní neplatnost.
Zdroj: KPMG
Foto: © froxx - Fotolia.com
