Výše uvedené údaje zjistil aktuální výzkum Komory certifikovaných účetních, který zorganizovala u příležitosti dvaceti let fungování systému daně z přidané hodnoty.
64 procent finančních manažerů se neodvažuje tipovat, kolik stát za dvacet let existence systému DPH na této dani celkově vybral. Z těch, co tipovali, jich však dvě třetiny správně uvedly sumu vyšší než 3000 miliard korun. „Za dobu fungování DPH se řada věcí průběžně měnila. Platilo dohromady šest různých sazeb, což správně uvedly tři čtvrtiny respondentů naší ankety. Různé kategorie výrobků se při souběžné platnosti několika sazeb DPH různě přesouvaly. Je to skoro neuvěřitelné, ale DPH byla původně v Evropě vynalezena jako velmi jednoduchá a transparentní daň,“ uvedl Robert Jurka z výboru Komory certifikovaných účetních.
Vyloženě složitá daň
Plných 65 procent účastníků výzkumu charakterizuje DPH jako vyloženě složitou daň. A alarmující čtyři pětiny účetních jsou přesvědčeni, že je velmi riziková a nákladná z hlediska administrace a realizace jejího výběru. „Je to pochopitelné. DPH je komplexní zátěží pro finanční oddělení. Daňová přiznání jsou výrazně častější než například u daně z příjmů. Účetní musí mimo jiné sledovat okamžik poskytnutí zboží a služeb a přiřadit je správně do zdaňovacích období. Situace je ještě komplikovanější, pokud subjekt obchoduje se zahraničím, což je dnes velmi častý případ,“ dodal Robert Jurka.
Správa DPH patří k náročnějším činnostem finančních oddělení. Ty proto velmi citlivě sledují každou změnu její regulace. Komora certifikovaných účetních proto již dříve poukázala na fakt, že až 88 % firem na sklonku roku 2012 vnímalo nejistotu ohledně regulace DPH jako velký problém s konkrétním dopadem na obchodní výsledky firem.
