České výrobní společnosti vnímají 3D tisk jako významný faktor přispívající ke konkurenceschopnosti. Snížení výrobních nákladů (49 % respondentů), rychlost zajištění nízkoobrátkových položek (46 %) nebo přizpůsobení výrobků zákaznickým potřebám (38 %) – to vše nejčastěji uváděli jako hlavní přínos implementace 3D tisku respondenti nového průzkumu „3D tisk v českém výrobním prostředí“, kteří 3D tisk již využívají nebo plánují využívat. Průzkum provedla poradenská společnost EY ve spolupráci s Centrem digitální transformace na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické mezi 71 významnými českými výrobními společnostmi. Více než dvě třetiny respondentů, kteří využívají nebo plánují využívat 3D tisk, předpokládá, že 3D tisk ovlivní jejich obchodní model.
České výrobní společnosti se na zavádění technologie 3D tisku výrazně orientují, a to i v globálním srovnání. Aktivně využívá technologii 3D tisku nebo ji v příštích pěti letech plánuje využívat až 56 % respondentů průzkumu. V globálním průzkumu společnosti EY, kterého se zúčastnilo 900 společností, je tento podíl výrazně nižší (36 %).
„České firmy mají o využití moderních technologií včetně 3D tisku velký zájem. Potenciál 3D tisku vidí zejména v kontextu snižování výrobních nákladů. Zatím ale technologie 3D tisku poměrně opatrně testují a nevyužívají jejich potenciál plně,“ říká Petr Knap, vedoucí partner podnikového poradenství a Digital Champion společnosti EY ve střední a jihovýchodní Evropě a dodává: „Velkou úlohu v rozvoji 3D tisku mají zejména samotní výrobci technologií 3D tisku, kteří se musí oprostit od dosavadních modelů zaměřených na prodej hardware a začít nabízet ucelená řešení a vymýšlet způsob implementace do podnikových procesů. Zde mají výrobci i samotné firmy stále obrovský potenciál ke zlepšení.“
Využití 3D tisku v automobilovém a leteckém průmyslu rapidně roste
Technologii 3D tisku aktivně využívají především české společnosti v automobilovém a leteckém průmyslu (75 %). V horizontu příštích pěti let ji plánují ve větší míře zavádět také firmy orientující se na výrobu strojů a zařízení. Významnými faktory přispívajícími k rozšiřování technologie 3D tisku jsou tlak ze strany konkurence i vliv sesterských a mateřských společností. Čtvrtina subjektů v okolí respondentů již totiž 3D tisk využívá. V případě automobilového průmyslu a letectví je to dokonce polovina konkurenčních společností, což odpovídá aktuálnímu zájmu těchto odvětví o pokračující rozvoj využívání technologie 3D tisku.
Chybí know-how
Technologie 3D tisku by již mohla být v českém výrobním prostředí ještě rozšířenější, firmám ale často chybí potřebné know-how. Respondenti, kteří již 3D tisk využívají či se ho chystají využít v příštích pěti letech, považují za hlavní překážky implementace 3D tisku právě nedostatek know-how (38 %), technologické překážky / nevhodný materiál (35 %), vysoké investice (28 %) a vysoké provozní náklady (20 %). České firmy tak při implementaci 3D tisku bojují s podobnými překážkami jako společnosti z globálního průzkumu EY.
„Omezené množství odborníků na aditivní technologie na trhu práce je mimo jiné důsledkem nedostatečné nabídky relevantních studijních oborů na technických středních a vysokých školách. V dnešní době je však třeba, aby produktoví inženýři již při návrhu produktu uvažovali o samotné výrobní technologii a dokázali do fáze návrhu zapojit další podnikové útvary. Klíčové je zejména zapojení útvaru nákupu z důvodu zajištění vhodného materiálu pro tisk výrobku nebo zajištění sub-dodavatelských firem, a výroby z důvodu zhodnocení výrobních možností a kapacit,“ říká Ivana Hrbková, senior konzultantka podnikového poradenství EY a odbornice na aditivní výrobu (3D tisk).
„Zajímavým přístupem ke zvyšování povědomí o 3D tisku je forma proškolování pracovníků v technických odděleních, kdy na hobby tiskárnách probíhá cvičení jako příprava pro práci s profesionálními tiskárnami. Tento přístup celý proces učení urychluje a významně zlevňuje,” dodává Jan Burian, senior manažer podnikového poradenství společnosti EY a odborník na oblast Průmyslu 4.0.
Do pěti let lze očekávat výrazný nárůst tisku z kovu
Nejrozšířenějším materiálem při výrobě produktů prostřednictvím 3D tisku jsou v současné době polymery a plasty. Z firem, které nyní 3D tisk technologie aktivně využívají, tiskne z plastů / polymerů 8 z 10 společností a tisk z kovů využívá pětina podniků (21 %). Více než dvě třetiny společností, které 3D tisk již aktivně využívají nebo tuto technologii využívat plánují, chtějí do pěti let tisknout díly z kovu. Vývoj kovových materiálů vhodných pro 3D tisk s velkou pravděpodobností přispěje k masivnějšímu rozšíření technologií 3D tisku v české výrobní praxi. Tak jak tomu je již nyní v Německu.
Firmy preferují vlastní tiskárny
Ačkoliv české firmy chtějí prostřednictvím 3D tisku dosáhnout zejména snížení výrobních nákladů, neuvažují o pronájmu kapacit třetích stran ani zapojení 3PL dodavatele. Naopak upřednostňují tisk výrobků prostřednictvím vlastních 3D tiskáren. Téměř dvě třetiny respondentů, kteří pracují s technologií 3D tisku, 3D tiskárnu již vlastní. „Průmyslový 3D tisk se aktuálně začíná krásně doplňovat s hobby a polo-profesionálními 3D tiskárnami. Firmy často mají drahé technologie, ale je problém, aby se k nim všichni zaměstnanci dostali. Nový trend je mít relativně levnou 3D tiskárnu na stole každého vývojáře na sžití se s technologií a testy konceptů, finální prototyp se pak tiskne na průmyslovém stroji,“ doplňuje Josef Průša, CEO & Founder PRUSA3D a čerstvý držitel titulu EY Začínající podnikatel roku 2016.
Od prototypů k 3D tisku výrobků
České výrobní podniky zatím využívají technologii 3D tisku zejména pro účely prototypování výrobků. 3D tisk finálních výrobků se zatím uplatňuje především v odvětvích, které tvoří více než třetinu hrubého domácího produktu České republiky, tj. v automobilovém a leteckém průmyslu, farmaceutickém průmyslu a strojírenství, ale bude se postupně rozšiřovat i do dalších segmentů. Dvě třetiny respondentů, kteří aktivně využívají nebo plánují využívat technologii 3D tisku, totiž plánují v příštích pěti letech 3D tisk využívat k výrobě finálních produktů.
„Ve srovnání s globálními výsledky je zřejmé, že firmy v ČR nijak významně nezaostávají za zahraničními společnostmi. Lze však pozorovat časový posun v nasazování jednotlivých technologií a materiálů používaných pro tisk – např. oproti Německu. I přes relativně velkou zkušenost českých firem s 3D tiskem je zřejmé, že stále nemají dostatečně prozkoumány možnosti, kde lze technologii využít a s tím související dopady na technologii výroby,“ říká Miroslav Lorenc, vedoucí Centra digitální transformace na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické.
Téměř polovina (47 %) společností předpokládajících vliv 3D tisku na obchodní model má již zpracovanou analýzu výrobků vhodných pro aplikaci 3D technologií. Naproti tomu 69 % firem doposud nemá zpracovanou analýzu změn výrobních a předvýrobních procesů nezbytných pro zavedení 3D tisku do jejich výroby.
„Zavedení 3D tisku není jen o technologii samotné, ale i schopnosti výrobce dodat zákazníkovi ucelené řešení a související poradenské služby. V tomto ohledu mají výrobci stále značné rezervy,“ dodává Ivana Hrbková, senior konzultantka podnikového poradenství EY a odbornice na aditivní výrobu (3D tisk).
O průzkumu: Průzkum provedla poradenská společnost EY ve spolupráci s Centrem digitální transformace na Fakultě podnikohospodářské VŠE mezi 71 významnými českými výrobními společnostmi. Průzkum probíhal v období listopad – prosinec 2016. Cílem průzkumu bylo identifikovat klíčové vývojové trendy v oblasti zavádění technologie 3D tisku a jejího využití v českém průmyslu, respektive porovnat míru využívání 3D tisku v České republice a ve světě.
