Zatímco software využívaný k podpoře běžného chodu firem již je standardní součástí práce, pokročilé reportovací systémy jsou zatím českými firmami přehlíženy. Právě zesílené požadavky na reporting přitom práci finančních ředitelů v blízké době nejvíce ovlivní.
Plných 82 % českých finančních ředitelů věří v to, že jim umělá inteligence pomůže ve finančním plánování a chodu jejich firmy. „V tuto chvíli největší přidanou hodnotu vidí v analýze a modelování dat a v běžném provozním režimu, např. zpracování faktur. Využití AI přitom raketově roste nejen při budování vztahů se zákazníky nebo optimalizaci díky zpracování velkých dat. Její význam výrazně posílí v době rostoucích reportovacích požadavků,“ vysvětluje partnerka PwC Olga Cilečková.
Z aktuálního průzkumu PwC „Technologie ve financích“ mezi necelou stovkou finančních ředitelů významných českých firem vyplývá, že drtivá většina firem už využívá nějakou formu softwaru potřebného pro správu každodenních obchodních činností – účetnictví, řízení projektů, risk management apod. „Jen na počátku ale je využívání systémů určených pro sběr a konsolidaci dat v době narůstající potřeby reportingu. Právě větší reportovací povinnosti budou jednou z hlavních hybných sil digitální transformace českých firem,“ upozorňuje Cilečková.
Pouze 13 % firem tak v současné době využívá nějaký z programů tzv. DMS (Disclosure Management Softwaru), tedy softwaru určeného pro reporting, přípravu výročních zpráv nebo zpráv o udržitelnosti. Právě na tento typ reportů přitom bude v blízké době kladen daleko větší důraz, firmy budou pod tlakem nejen regulátorů, ale i klientů a obchodních partnerů.
„Dopad činnosti firem na jednotlivé ESG oblasti nerezonuje jen firmami samotnými, ale stále více zajímá klienty i potenciální investory. Jednotný nefinanční reporting umožní v budoucnosti jednoduché porovnání firem, přispěje k větší transparentnosti i lepšímu povědomí o tom, jak se která firma k sociální a environmentální odpovědnosti staví. A digitální transformace a větší využití umělé inteligence jsou jednoznačnou cestou,“ uzavírá Olga Cilečková.
Potřeba umělé inteligence a reportingových softwarů poroste i s tím, jak na firmy budou více doléhat regulační tlaky či potřeba většího reportingu. Právě nefinanční reporting bude velkým tématem do budoucna. Donedávna nefinanční zprávu v nějaké podobě zpracovávala jen zhruba polovina českých firem, nicméně nově na další míří chystané evropské požadavky.
Novela zákona o účetnictví určuje osoby povinné k nefinančnímu reportingu i oblasti poskytovaných informací: vliv činnosti firmy na životní prostředí (a životního prostředí na firmu), sociální a zaměstnanecká odpovědnost, respektování lidských práv a boj proti korupci.
Za rok 2024 bude reporting povinný pro firmy, které kumulativně splní čtveřici podmínek: jedná se o velkou účetní jednotku nebo konsolidující jednotku, která je obchodní společností a zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období.
„V praxi ale dopadne na daleko víc firem. Banky, které už reporting na základě dobrovolnosti nebo skupinové regulatoriky odevzdávají, budou kvůli financování po firemních klientech chtít data, která jsou v podobném detailu, jako ta pro nefinanční reporting dle CSRD. Analogickou skupinou jsou velké průmyslové firmy v čele s automobilkami, které budou chtít po svých dodavatelích vyplněný dodavatelský dotazník,“ vysvětluje na závěr advokátka PwC Legal Olga Kaizar.
