Bankovní sektor střední a východní Evropy trvale vykazuje dobrou míru ziskovosti; i když výnosové marže klesají, jsou nadále nad úrovní západní Evropy. Celková aktiva a objem poskytnutých úvěrů rostou nepřetržitě od roku 2008, byť pomalejším tempem než před krizí; zesílil zároveň důraz na domácí zdroje financování. Zahraniční aktéři hrají na trzích jednotlivých zemí významnou roli a během uplynulých let zvýšili podíl regionálních aktiv na celkových aktivech svých skupin.
Bankovní sektor střední a východní Evropy se sice ještě stále nevymanil ze sevření rozkolísaného globálního hospodářského prostředí a turbulencí v eurozóně, přesto však nadále vykazuje dobrou míru ziskovosti. Region díky své kapitálové návratnosti, jež se pro roky 2012 až 2015 očekává v průměru na úrovni 10,9 %, bude vykazovat atraktivní a dlouhodobě udržitelnější dvojcifernou hodnotu ukazatele ziskovosti než západní Evropa. Takové je jedno z hlavních zjištění nejnovější Bankovní studie o trzích střední a východní Evropy, kterou připravil úsek strategického plánování UniCredit. Zpráva se týká celkem 17 zemí regionu. Výnosy v celém regionu slábnou, přesto jsou však dvojnásobné ve srovnání se západní Evropou. Efektivita nákladů a řízení rizik zůstávají výraznými faktory pro další výkonnost bank v regionu. Napříč střední a východní Evropou je dobře patrná diferenciace: Turecko a Rusko podávají nadprůměrné výkony, zatímco bankovní sektory na Balkánu a na Ukrajině jsou stále v útlumu. Jedním ze zdrojů rizik je kvalita aktiv, a to přinejmenším do roku 2014.
Potenciál dlouhodobého ekonomického růstu zůstal nedotčený a konkurenceschopný oproti dalším rozvíjejícím se trhům
„V porovnání s rozvinutějšími zeměmi zůstal dlouhodobý růstový potenciál ekonomik střední a východní Evropy nedotčen,“ shrnuje Gianni Franco Papa, ředitel divize CEE skupiny UniCredit. „A některé z nich se v poměru k dalším rozvíjejícím se trhům jeví obzvlášť příznivě,“ dodává. Kupříkladu růst reálného HDP v zemích SNS a Turecku má v období 2013 až 17 podle prognózy růst v průměru o 4,4 %, a zanechá tak za sebou dokonce region Středního Východu a severní Afriky (plus 4,2 %) a Latinské Ameriky (plus 4,0 %). Ve stejné době poroste ekonomika eurozóny průměrným tempem 1,2 %. Silné stránky regionu spočívají v jeho konkurenceschopnosti, flexibilitě pracovní síly a v mzdových nákladech. V krátkodobém výhledu se již očekává stimulující podnět vyvolaný nízkými úrokovými sazbami a nízkou mírou inflace, stejně jako snížením stavu zásob a zesílením zahraniční poptávky. V poslední době se projevují některé pozitivní signály na rovině sentimentu a ukazatelů reálné ekonomiky.
Snižuje se také význam cizího kapitálu coby zdroje financování
Pokud jde o bankovní sektor střední a východní Evropy, nepřestával od vyvrcholení globální finanční krize v roce 2008 zvyšovat objem poskytovaných úvěrů a aktiv. Celková aktiva bank v regionu rostla dokonce nepřetržitě, v období od září 2008 do září 2012 se zvýšila o 700 mld. eur. Tempo tohoto růstu se oproti době před krizí ovšem zpomalilo. „Pomalejší růst celkových aktiv probíhá na pozadí obezřetnějšího přístupu, zhoršování kvality aktiv a omezených investičních příležitostí,“ konstatoval Aurelio Maccario, ředitel úseku strategického plánování skupiny UniCredit pro střední a východní Evropu. „S větší vahou se navíc uplatňuje poměr úvěrů ke vkladům, který dlouhodobě vyvolává potřebu zkvalitňování struktury zdrojů financování rozvahy.“ Snižuje se také význam cizího kapitálu coby zdroje financování, přestože tento typ prostředků nadále zůstává významným faktorem úvěrové dynamiky v jednotlivých zemích. V průběhu posledních čtyř let získaly banky v regionu dodatkový kapitál v objemu přibližně 130 miliard eur, což představuje kumulativní nárůst o 49 %.
Navzdory slabé poptávce ukazují nejnovější údaje, že v řadě zemí střední a východní Evropy objem poskytnutých úvěrů v roce 2012 rostl, byť je tento růst v rámci regionu nerovnoměrný. V této oblasti vedou Rusko s Tureckem a obě země zaznamenávají nejen největší přírůstky úvěrů poskytnutých klientům, ale i vysoce příznivý poměr úvěrů ke vkladům. Pokud jde o úrokové sazby, vracejí se již centrální banky regionu k volnějšímu režimu.
Konsolidované pohledávky evropských bank na bázi přímých a cizoměnových úvěrů se ve vztahu k střední a východní Evropě od roku 2008 snížily. Navíc se v poslední době pohybují kolem „nového průměru“.
Mezinárodní bankovní skupiny upravují strukturu svých zdrojů financování
V bankovním systému střední a východní Evropy sehrávají důležitou úlohu zahraniční aktéři. Jestliže započteme Rusko a Kazachstán, vlastnily 43 % celkových aktiv k 30. červnu 2012 mezinárodní bankovní skupiny, ve srovnání s podílem 46 % platným k závěru roku 2010. Bez započtení Ruska a Kazachstánu připadají do vlastnictví cizích skupin bezmála dvě třetiny celkových aktiv. Zahraniční aktéři zaznamenali v celkových aktivech svých skupin nárůst aktiv v zemích střední a východní Evropy, jejich podíl za uplynulé čtyři roky vzrostl z 12,8 % na 13,5 %. „Mezinárodní bankovní skupiny v zemích střední a východní Evropy podporují financování z domácích zdrojů, a působí tak více na stranu pasiv než aktiv,“ uvedl Aurelio Maccario. „Díky tomu dokázaly tyto banky svůj poměr úvěrů k depozitům v regionu zlepšit v průměru ze 107,2 % na 98,2 %.“ Pákový poměr se oproti době před krizí sníží, bude však vyšší než v roce 2009.
Důvěra v pokračování růstu bankovního sektoru v regionu
V dalším období bude důležité obnovit růst a tím i poptávku po úvěrech, což banky rozhodně budou podporovat. V tomto směru je potřeba, aby regulátoři, státní orgány a banky nastavili správnou rovnováhu mezi regulatorními pojistkami a snahami o maximální posílení růstu. „V mnoha zemích střední a východní Evropy představují podnikové úvěry více než 30 % objemu bankovních rozvah. Zároveň podniky závisí na financování poskytovaném bankami, stejně jako tomu je v západní Evropě,“ doplnil Gianni Franco Papa, ředitel divize CEE v skupiny UniCredit. „Jsme připraveni financovat potřeby našich zákazníků a podpořit je tak při plnění jejich obchodních cílů.“
