Banky hodnotí vládní Exportní strategii zatím zdrženlivě

17. 11. 2013

Sdílet

 Autor: © Sebastian Duda - Fotolia.com
CFO World oslovil pět bank, které se významně podílejí na financování exportu, a zeptal se jejich zástupců, zda už zaznamenali dopad vládní Exportní strategie ČR pro období 2012 až 2020.

Lenka Tomanová, ředitelka odboru projektového a exportního financování České spořitelny: 

„Vliv vládní Exportní strategie spatřujeme hlavně ve stanovení prioritních a zájmových zemí. Jedná se nejen o země tradiční pro český export, ale i o dosud méně využívaná teritoria, nicméně s vysokým potenciálem růstu. V této souvislosti cítíme i otevřený přístup EGAP k pojišťování obchodních případů mimo „klasické“ země českého exportu, což je velice pozitivní. Snažíme se následovat tento trend.“

 

Jana Ševčíková z útvaru Exportní a strukturované financování obchodu ČSOB: 

„Vládní strategie má vytýčenu celou řadu zajímavých cílů. Kromě zabezpečení efektivního fungování EGAP a ČEB nás samozřejmě velmi zajímá dořešení problematiky danění přijatého pojistného plnění (kdy v určitých případech musíme odvádět daň nejen z úroku, ale i z odškodnění jistiny) a plné zavedení systému "dorovnávání úrokových rozdílů“, které umožní nabízet zahraničním dlužníkům fixní úrokovou sazbu, na kterou jsou zvyklí z celé řady jiných zemí. Zatím se řešení posledních dvou zmíněných problémů velmi táhne a vládní Exportní strategie tak není naplňována, jak jsme všichni doufali.“

 

Martin Ehrenberger, manažer segmentového řízení - Corporate Komerční banky: 

„Exporty do prioritních zemí podle vládní Exportní strategie a zájem o související bankovní produkty vzrostly. Ale nakolik je to díky samotné vládní strategii a nakolik je to díky schopnostem českých firem se na těchto trzích prosazovat nelze – alespoň zatím – dost dobře rozlišit.“

 

Miloš Večeřa, ředitel exportního financování Raiffeisenbank: 

„Chápeme snahu vlády a rezortních ministerstev (MPO, MZV, MF) o přesun těžiště exportního financování s pojištěním EGAP či dalších pojišťoven ze současné Ruské federace jednak na ostatní státy SNS a také do zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky (tj. nově definované prioritní a zájmové země českého exportu). I my v RBCZ tuto snahu podporujeme. Nicméně musíme si všichni realisticky přiznat, že proklamace či posílení sítě kanceláří CzechTrade, MPO či ČEB ani zvýšení počtu obchodních a podnikatelských misí po záštitou a za účasti členů vlády či prezidenta samy o sobě nic nevyřeší. Rozhodující slovo mají a budou mít samotní čeští exportéři – tedy jejich vytrvalá snaha, vyjednávací schopnosti a hlavně nově podepsané exportní kontrakty do těchto teritorií.“

 

Tomáš Hron, ředitel Global Transaction Banking UniCredit Bank:  

Diskuse o Exportní strategii ČR upozornila na nutnost více diverzifikovat český export i na trhy mimo Evropu. Země EU jsou a budou klíčovým obchodním partnerem pro české firmy, export do vzdálenějších zemí, zejména Ruska, Turecka a dalších východních trhů však v posledních letech nepochybně roste, svou roli v tomto trendu hrály také vnější faktory. Během ekonomické krize se některé západní země stáhly z rozvíjejících se trhů, EGAP zároveň zvýšil pojistné krytí – čeští exportéři se tak mohli chopit své příležitosti a ze subdodavatelů se stali generálními dodavateli zakázek, směřujících do těchto exportních teritorií.“

bitcoin_skoleni