„Český byznys prochází složitým obdobím. Optimismus se tuzemskými podniky nešíří. Zatímco uplynulé období, to znamená druhou polovinu roku 2012, hodnotí z hlediska ekonomické situace malé střední firmy relativně stejně, a například u ukazatelů obratu a zakázek vykazují v tomto období dokonce nárůst, k budoucímu vývoji jsou značně skeptičtí. To ostatně potvrzuje skutečnost, že podíl podnikatelů s pozitivním výhledem pro příští pololetí se snížil z 26,8 % na 20,5 %. Zhoršení podnikatelské nálady se týká všech sledovaných dílčích oblastí podnikání,“ řekl na úvod prezident HK ČR Petr Kužel.
Co brání rozvoji?
Čeští malí a střední podnikatelé procházejí velmi složitou situací, na kterou má vliv i nestabilní ekonomická situace v zemích eurozóny a EU. Bojují s rostoucí daňovou zátěží, s omezováním veřejných výdajů, ale i investic, což jde ruku v ruce s predikcí týkající se poklesu počtu zakázek a objednávek, propouštění zaměstnanců či poklesu objemu investic. „Zhoršení zaznamenaly všechny oblasti podnikání. Kritickou oblastí, která je dlouhodobě v minusových číslech, zůstává stavebnictví, o mnoho lépe na tom není ani oblast služeb, „dodává Petr Kužel. Podle jeho slov je zajímavé u tohoto resortu sledovat, jak malé a střední firmy předpovídají jeho vývoj. Byť je pro stavebnictví prognóza podniků týkající se první poloviny roku 2013 zhoršená, uplynulý rok hodnotí firmy tuto oblast s lehkým optimismem. Ovšem vyčkávají a mají připraveny nejrůznější scénáře, bohužel i ty pesimistické. „K nápravě ekonomické situace by se měli vyjádřit i politici, vždyť se nejedná jen o úbytek zakázek v soukromém sektoru, ale snižují se i investice ze strany státu a obcí. Náprava by se měla týkat i zprůhlednění zadávání veřejných zakázek. Malá technická novela o jejich zadávání by měla spatřit světlo světa do konce letošního roku,“ upřesňuje prezident HK ČR Kužel.
Mladí se do podnikání nehrnou
„Kde jsou ty porevoluční doby, kdy se Češi s nadšením pouštěli do podnikání? Kolik malých, rodinných, ale i středních firem od té doby zaniklo?“ Tuto otázku klade Roman Pommer, působící v poradenské stavební činnosti. „A není se co divit, pokud vidí negativa, která jejich činnost brzdí, jde například o práci na černo: V praxi to mnohdy vypadá následovně: mnohé neseriózní zaměstnavatelské agentury si zjistí na příslušném úřadu práce, který řemeslník a v jakém oboru pobírá podporu v nezaměstnanosti. Následně mu nabídnou práci, kterou vykoná za poloviční mzdu než řádně registrovaná firma. Je jasné, že koncový zákazník si nechá raději vymalovat byt za dva než za čtyři či pět tisíc korun.“
Hospodářská komora na odhalení těchto nekalých praktik žádné páky nemá. „Inspektoráty práce, které by se jimi měly zabývat, si mnohdy svou práci ulehčují tím, že zkontrolují několikrát za sebou jednu firmu a udělají si čárku „Splněno“. Jako odstrašující příklad Roman Pommer uvedl následující: „Jistý inspektorát práce provedl u velké firmy, zaměstnávající více než 4000 lidí v jednom roce 19 kontrol, což už zavání šikanou.“
Bohužel, práce na černo se dá velmi těžko odhalovat, pokud neexistuje propojení mezi registracemi nezaměstnaných na úřadech práce a přesnou evidencí zaměstnavatele o jeho pracovnících. To je možná i jeden z důvodů, stejně jako neexistující finanční postih při odhalení, že z 35 tisíc provedených kontrol bylo přistiženo pouze 500 osob pracujících na černo.
Jak vidí letošní rok
Z číselného barometru vyplynulo hodnocení za různé oblasti podnikání. Nejlépe vyšla výrobní sféra, kde svou současnou celkovou situaci hodnotilo pozitivně 33,5 % podnikatelů, negativně pak 31,1 %. Pozitivní vyhlídky pro první pololetí 2013 má 26,2 %, negativní 23,2 %. Ve stavebnictví je situace mnohem horší. Pozitivně hodnotí současný stav pouze 14,5 % firem, negativně 47,0 %. Stejné procento respondentů vidí prognózu pro první pololetí a pouze 12,8 % očekává pozitivní vývoj. Jako nejhorší vidí svou budoucnost podnikatelé poskytující osobní služby. V současnost pouze 11 % reportuje pozitivní vývoj, negativní pak 41,5 %. Ani další období nevidí „růžově“: pozitiva odhaduje 16,9 %, negativně pak více než 38 % firem.
