Blockchain zatím není nikde ve světě příliš rozšířenou technologií. Podle výzkumu společnosti Gartner ji v jihovýchodní Asii využívá 5,3 % podniků, v regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky 4,8 % a v Severní a Jižní Americe 1,5 %, respektive 2 %. Před jejím zavedením je nutné zvážit řadu aspektů a Gartner předpovídá, že potrvá ještě poměrně dlouho, než se stane obecně použitelnou a především profitabilní.
Blockchain – technologie distribuované knihy záznamů (DLT)
O blockchainu jste pravděpodobně již slyšeli a možná si kladete otázku, zda by nemohl být užitečný i vaší firmě. Nejprve je ale nutné dobře pochopit jeho podstatu.
Co je to tedy blockchain? David Furlonger a Christophe Uzureau ze společnosti Gartner to shrnují: „Formálně je blockchain digitální mechanismus pro vytvoření distribuované digitální hlavní knihy, pomocí níž si dva nebo více účastníků v síti typu peer-to-peer mohou vyměňovat informace a aktiva přímo bez potřeby důvěryhodného prostředníka… záznamy jsou nezměnitelné, opatřené časovým razítkem, šifrované a pospojované do bloků.“
Slovy Adriana Leowa, blockchain je radikálně decentralizovaná platforma pro radikálně decentralizované aplikace. Fakticky jde o velmi specifický typ datové struktury, kterou lze využít k předávání kryptograficky unikátních prvků.
Jde o druh distribuované knihy záznamů, která představuje shodu o sdílených a synchronizovaných záznamech, bez centrální správy nebo centralizovaného úložiště dat. Jeden z hlavních rozdílů spočívá ve využití kryptografie u blockchainu jako prevence manipulace se záznamy.
Co zvážit, než se vydáte cestou blockchainu
První otázka zní: „Potřebuje vaše firma technologii distribuované knihy záznamů?“ Na ni navazuje problém, zda při své obchodní činnosti může využívat právě blockchain. Dále je podle Leowa nutné pochopit potenciální užitek této technologie. Jako poslední přichází otázka připravenosti a schopnosti takovou technologii zavést.
V současné době blockchain neřeší technické problémy, ale politické. Konkrétní problém vedení firmy může vypadat tako: člen představenstva nebo generální ředitel si přečte článek ve Wall Street Journal, zvedne telefon a ptá se CIO, jestli už mají také blockchain.
„Blockchain sám o sobě neřeší problémy skutečného světa, protože mu chybějí některé klíčové prvky,“ upozorňuje Adrian Leow. Konkrétně jde o škálovatelnost, interoperabilitu a výkon. Problém interoperability spočívá v tom, že přes sto dnes existujících blockchainů spolu nedokáže komunikovat. To znamená, že aby bylo možné kterýkoli z těchto systémů užívat, musela by integraci zajistit každá organizace.
Firmy sice mohou škálovat z hlediska mechanismů konsenzu, které využívají (např. pBFT), a zvyšovat počet transakcí za sekundu, ale příslušné algoritmy nikde neběží na více než deseti strojích v síti, vysvětluje Leow. Skutečnost, že nelze navyšovat počet uzlů, představuje bezpečnostní problém z hlediska neměnitelnosti dat.
Ještě podstatnější je, že cokoli firmy dnes při experimentování s technologií blockchainu dělají, přijde vniveč. „Investice by se měly držet na taktické úrovni, protože cokoli zavedete dnes, nebude vyhovovat budoucí podobě této technologie,“ varuje Leow.
Ale není vše ztraceno. Gartner předpovídá, že do roku 2023 budou existovat široce dostupná řešení, která tyto problémy odstraní.
Běžné chyby a mylné představy
Blockchain není databáze. To je nejčastější chybná domněnka o této technologii. Dalším obvyklým problémem je nepochopení nebo ignorování účelu technologie blockchainu. Touto problematikou se zabývá studie společnosti Gartner s názvem Common Mistakes to Avoid in Enterprise Blockchain Projects.
Firmy také předpokládají, že dnešní technologie je připravená na produkční nasazení – zaměňují omezený protokol na základní úrovni za ucelené podnikové řešení – a ignorují finanční a regulatorní otázky distribuované technologie typu peer-to-peer.
Jeden z největších omylů ohledně blockchainu nebo DLT se týká chytrých smluv. Podle Leowa mnoho lidí nadchla myšlenka připojování malých programů, které mohou měnit úrokové sazby nebo smluvní podmínky „téměř, jako by smluvní ujednání byla zakotvená v programovém kódu“.
„Jenomže chytré smlouvy vůbec nejsou chytré a ani to nejsou smlouvy. Jde spíše o uložené procedury v relační databázi. Malé kusy kódu – softwarové programy, které se spouštějí v souvislosti s určitou transakcí nebo událostí. Chytré smlouvy jsou nejrevolučnější, ale teprve vznikající aspekt blockchainu, je zároveň aspektem nejnebezpečnějším.“
Důvodem je, že kód nasazený v rámci blockchainu je neměnný. Vyskytne-li se tedy chyba, bude nutné vynaložit prostředky na její opravu nebo ji může zneužít útočník. „Neříkáme tedy: nepouštějte se do chytrých smluv. Říkáme: buďte opatrní a dejte si velký pozor na to, co děláte,“ dodává Leow.
Distribuovaná důvěra
Blockchain vytváří důvěru tvorbou věrohodných záznamů v neznámém prostředí. Aby toho bylo možné dosáhnout, musí být distribuovaný, decentralizovaný a replikovaný na tisících počítačů. To znamená, že útočník, který by chtěl napadnout takový systém, by musel cílit na několik strojů z mnoha, aniž by tušil, kde se nachází a kdo je vlastní.
Dříve, než se podnik pustí do rozsáhlého projektu, měl by zvážit založení konsorcia s dalšími subjekty, které mají podobné potřeby a obchodní zájmy. Mohou se tedy učit jeden od druhého a postupovat při realizaci rychleji než každý svými silami.
„Jde o to, nalézt fungující ekosystém,“ vysvětluje Leow s tím, že by nedoporučoval zapojit se do příliš rozsáhlé sítě. Je totiž nutné mít na paměti, že může být zapotřebí sdílet i určité citlivé informace, což již v řadě případů vedlo k zablokování či zhroucení takových konsorcií.
Budoucí příležitost
V současné době se pozornost upíná k využití blockchainu v dodavatelských řetězcích. Jde o oblast, která v této souvislosti vykazuje nejvyšší návratnost investic. Posloužit zde může k boji proti padělkům nebo sledování záruk na zboží.
Některé akademické instituce a úřady odpovědné za vzdělávání ve světě se zabývají možnostmi využití blockchainu k certifikování diplomů a jiných osvědčení o dosaženém vzdělání. Cílem je zajistit, že kandidáti na určité pracovní pozice skutečně disponují požadovanou kvalifikací.
