Význam role finančních ředitelů ve společnostech během posledních tří let vzrostl. Shodli se na tom respondenti třetího ročníku průzkumu agendy finančních ředitelů realizovaného v České republice i účastníci mezinárodního průzkumu Ernst & Young “The DNA of the CFO“. K nárůstu důležitosti funkce finančních manažerů přispěla i hospodářská krize, která přinutila vedoucí pracovníky k disciplinovanějšímu řízení podniků. Výsledky obou průzkumů potvrdily, že firmy přehodnotily v souvislosti s krizí své priority, více se zaměřují na řízení nákladů a hotovostních toků – tedy na oblasti, které mají v kompetenci právě finanční ředitelé. Jejich pravomoci tak postupně narůstají, což jim umožňuje ovlivňovat firemní strategii a prosazovat důležité změny. Rozšiřování odpovědnosti o další provozní činnosti však může vést do budoucna ke střetu zájmů.
Řízení nákladů prioritou číslo jedna
Více než 60 % respondentů z řad finančních ředitelů je přesvědčeno, že jejich postavení ve firmě během uplynulých let posílilo. Přičítají to změnám způsobeným finanční krizí, ale také tomu, že se jim podařilo více sladit výkon funkce s fungováním organizace jako celku. Jako největší problém, který v současnosti firmy ohrožuje, uvedli účastníci průzkumů podle očekávání snížení poptávky po jejich produktech a službách. Snaha firem o co nejkonkurenceschopnější výrobky a služby bude do budoucna vytvářet ještě větší tlak na zlepšování a optimalizace napříč společností.
„V porovnání s obdobím před třemi lety se hlavním úkolem finančních ředitelů stalo řízení nákladů a rizik, hotovostních toků, pracovního kapitálu a pravidelné kontroly. Pro 65 % respondentů našeho mezinárodního průzkumu je řízení nákladů nyní prioritou číslo jedna,“ říká Petr Knap, partner oddělení podnikového poradenství Ernst & Young v České republice. Větší společnosti podle mezinárodního průzkumu přikládají řízení nákladů větší důležitost než menší firmy. Důvodem může být to, že ke snížení nežádoucích a nadbytečných nákladů je ve větších společnostech více příležitostí.
Nedůvěra k „vyzdrojování“
„Zajímavé je, že na rozdíl od loňského lokálního průzkumu, kdy společnosti uvedly, že v reakci na finanční krizi plánují zvýšit využití outsourcingu a center sdílených služeb, letos došlo spíše k poklesu zájmu o outsourcing. Přitom právě outsourcing je jedním ze způsobů jak snížit náklady a přeměnit fixní náklady na variabilní,“ vysvětluje Ivana Aquin Kešnerová, senior konzultant oddělení podnikového poradenství Ernst & Young v České republice.
Strategické řízení versus klasické finanční řízení
Již v minulých letech se finanční ředitelé museli stále více intenzivně věnovat také strategickým otázkám a tento trend lze očekávat i v dalších letech. Celých 75 % finančních manažerů z regionu Evropy, Středního východu, Indie a Afriky věnuje roli strategického partnera padesát a více procent svého času, přičemž v budoucnu lze předpokládat další nárůst.
„V důsledku krize pokládají finanční manažeři za tři nejdůležitější priority řízení nákladů, rizik a peněžních toků. Zároveň se chtějí více angažovat i ve strategických oblastech. Čtyřem z deseti finančních manažerů nezbývá ovšem na tvorbu strategie tolik času, kolik by si sami přáli. Hodně času jim zabírá administrativní činnost a komunikace zejména s investory, bankami či zástupci akcionářů,“ říká Petr Kouba, manažer oddělení podnikového poradenství Ernst & Young v České republice.
Podíl na utváření podnikové strategie
Celých 35 % respondentů mezinárodního průzkumu tvrdí, že se aktivně podílejí na utváření celkové strategie společnosti. Většina respondentů však souhlasí s tím, že jejich přínos spočívá ve sledování trendů a provádění analýz s cílem poskytnout podporu vedení společnosti a zajistit, aby obchodní rozhodnutí vycházela z reálné finanční situace. Shodují se, že odpovědnost za stanovení dlouhodobé vize podniku, tj. v horizontu pěti let, zůstává doménou generálního ředitele a označují se za „druhého pilota“, který pomáhá proces podnikové strategie řídit a plnit dané cíle.
„Stanovením dlouhodobých priorit nemusí být pověřeni přímo finanční ředitelé, měli by nicméně tvořit nedílnou součást tohoto procesu. K tomu, aby jej zásadním způsobem ovlivnili, mají ideální předpoklady. Ze své funkce mají často lepší přehled o výsledcích a hospodaření organizace než kdokoliv jiný uvnitř podniku,“ dodává Petr Knap.
Komunikace s investory, státními orgány a médii
Finanční ředitelé jsou také pod větším tlakem kvůli nové roli komunikačního prostředníka mezi společností a okolním světem, uznávají však nutnost posilovat vazby s co největším počtem klíčových externích investorů a státními orgány. Téměř polovina účastníků průzkumu tvrdí, že vztahy jejich společnosti s investory jsou dobré nebo vynikající, zatímco pouhých 21 % potvrzuje totéž o vztazích se státními orgány a 25 % tak hodnotí vztahy se zástupci médií. Na otázku, v jaké oblasti by finanční ředitelé potřebovali prohloubit své znalosti, se mezi nejčastějšími odpověďmi objevily komunikační dovednosti a schopnost prosadit vlastní záměry.
Dvě třetiny dotazovaných respondentů mezinárodního průzkumu uvádí, že v současné době reprezentují společnost ve všech otázkách finančního řízení a výkonnosti podniku a obdobné procento zastává názor, že od nedávné finanční krize je prioritou finančního ředitele budovat všeobecnou důvěru ve finanční aspekty chodu firmy.
CFO – kariérní cíl
Mezinárodní průzkum vyvrací domněnku, že finanční ředitelé podniků (CFO) nevyhnutelně směřují za postem generálního ředitele. Namísto toho poukazuje na skutečnost, že daná funkce většině z nich k profesní seberealizaci zcela postačuje. Z 669 finančních ředitelů z Evropy, Středního východu, Indie a Afriky údajně 73 % dosáhlo ziskem této pozice svých kariérních cílů a pouhých 10 % respondentů má zájem prosadit se na místo generálního ředitele společnosti. „Finanční ředitelé již nepovažují pozici finančního ředitele jen za jakousi přestupní stanici na cestě k postu generálního ředitele, ale za kariérní cíl,“ říká Petr Kouba.
Další zjištění, která průzkum přinesl:
* Největší bariérou efektivního výkonu role finančních manažerů je podniková kultura – je o tom přesvědčeno 72 % respondentů v České republice a 47 % mezinárodních účastníků průzkumu. Následuje náročné finanční prostředí a nedostatečné zdroje ve finančním oddělení.
* Výkonnost firem je nyní více než dříve měřena na základě finančních ukazatelů. U téměř 42 % firem, jež se zúčastnily lokálního průzkumu, EBITDA v posledních 12 měsících narostla. Naopak u 44 % se EBITDA snížila. Znamená to tedy, že mnohé společnosti musí stále intenzivněji usilovat o zlepšení a vyšší výkonnost, aby udržely dlouhodobý růst společnosti.
* Jak vypadá aktuální profil CFO: podle mezinárodního průzkumu jsou mezi finančními řediteli nejčastěji zastoupeni muži s odborným vzděláním i zkušenostmi a zaujetím pro danou pozici. Je jim v průměru 42 let, finančnictvím se zabývají podstatnou část své profesní dráhy. Zpravidla disponují titulem z oboru financí (29 %), MBA (27 %), případně se jedná o diplomované účetní (27 %).
O průzkumu agendy finančních ředitelů v České republice
Třetí ročník průzkumu agendy finančních ředitelů organizovaný společností Ernst & Young v České republice proběhl v červnu 2010. Průzkum se zaměřil na aktuální otázky plynoucí z oblasti finanční agendy včetně kroků, které finanční manažeři podnikli v reakci na pokles ekonomiky a jak to ovlivnilo jejich stávající procesy, aktivity a priority. Navazuje na výsledky mezinárodního průzkumu Ernst & Young „The DNA of the CFO“. V cílové skupině respondentů byly významné české i zahraniční společnosti z nejrůznějších oborů, z nichž bezmála 30 % jsou společnosti uvedené v TOP 100 českých společností. Mezi dotazovanými společnostmi jsou ABB, Bosch Diesel, Czech Coal, ČEZ, ČSOB Leasing, Johnson Controls Czech, Komerční banka, Mafra, Severočeské doly, Staropramen nebo T-Mobile.
Informace o mezinárodním průzkumu „The DNA of the CFO“
Mezinárodní studie The DNA of the CFO nabízí aktuální pohled na náplň práce finančních ředitelů, tj. jejich úkoly, priority, profesní vazby a zabývá se faktory, které pozici finančního ředitele vymezují. Průzkum spadá do programu CFO společnosti Ernst & Young v regionu EMEIA a vychází z odpovědí 669 finančních ředitelů z Evropy, Středního východu, Indie a Afriky i podrobného dotazování předních vedoucích pracovníků na těchto pozicích a klíčových investorů.
Zdroj: Ernst & Young
