Ve svém romantizujícím článku uvedl Marcel Winter, předseda Česko – vietnamské společnosti, řadu argumentů o úspěšné snaze Vietnamců integrovat se do naší společnosti. Pravda je ta, že jejich mladá generace, která není již tak tížena existenčními tlaky díky tvrdé a obětavé práci svých rodičů, o integraci usiluje. Řada z nich se učí česky, absolvuje školy s červenými diplomy a snaží se o zpřístupnění své kultury a poznání kultury české.
Navenek nám pan Marcel Winter představuje Vietnamce jako milé holubičky nadané budovatelským nadšením. Tak proč jsou stále často vnímáni jako problémoví…. Možná je v tom i trocha české závisti, protože život ve vietnamských komunitách je řízen pravidly, která nám Evropanům jsou dávno cizí – rodinnou obětavost, rodovou, případně klanovou sounáležitost již neznáme. Že jsou Vietnamci pracovití, cílevědomí a skromní, to ví každý, ale každý také ví, že jsou schopni zaplnit jakékoli díry na trhu, které se nám nezdají lukrativní. A to téměř za jakoukoli cenu. Zelináři například jezdí nakupovat centrálně, tedy mnohem levněji, takže mohou dosahovat zisků českým individuálním prodejcům nedosažitelných. Ta v článku citovaná vize, jak Vietnamci zveřejňují hledané kriminálníky ve svém časopise, je vskutku dojemná. Výroční zpráva Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) za loňský rok oproti tomu uvádí, že téměř každý majitel vietnamských večerek musí platit za jejich "bezproblémové" fungování výpalné. Pravidelně odevzdává organizované skupině procenta ze zisku. A pokud ne, nastoupí speciálně vycvičení "vojáci". Ve vietnamské komunitě za poslední rok získala na síle skupina vojáků, která si říká Bo Doi. Tady se naše milé holubičky začínají měnit v asijské tygry. A i jinak jsou Asiaté jako celek velmi tvořiví.
Mnohý vietnamský prodejce vydělává na prodeji falešného zboží, jak nás pravidelně informují média při čistkách v asijských tržnicích. Pro ně je výroba a prodej falsifikátů naprosto přirozená věc, na níž neshledávají pranic špatného – jde jen o to okopírovat zboží a pak ho vyrobit nebo koupit laciné čínské "fejky", vyrobené na stejném principu. A máme tady po tygrech další znamení čínského zvěrokruhu – opici. Policejní zprávy veřejnosti se železnou pravidelností ukazují likvidaci nelegálních pěstíren konopí. Kde a jak jsou tyto zisky legalizovány, to se můžeme jen domýšlet. Z času na čas je nám zase předložena „chuťovka“ o úrovni hygieny a původu potravin v řetězcích vietnamských fastfoodů...a po linii orientálního zvěrokruhu jsme se dostali až k vepři.
Vietnamci mají jedno přísloví: "Prodej vzdáleného příbuzného, kup si blízkého souseda." To přísloví již neříká jak a za co. Dalo by se totiž upravit do reálné podoby: „Postarej se o blízkého příbuzného, zlikviduj konkurenci a kup blízkého souseda, to vše za jakoukoli cenu a jakýmikoli prostředky.“
