Používání umělé inteligence provází zvědavost, ale také strach. Podle studie se každý druhý respondent domnívá, že data zadaná do programů a aplikací využívajících AI mohou být zneužita majiteli aplikací nebo kyberzločinci. Podobný podíl uživatelů se obává, že nebudou schopni rozlišit obsah vytvořený člověkem od obsahu vytvořeného algoritmy.
ChatGPT – Češi jsou zvědaví, ale také znepokojení
S jazykovým modelem ChatGPT (Generative Pre-trained Transformer) nebo generátorem digitálních obrázků DALL-E 2 přišla do styku čtvrtina dotázaných Čechů (36 % mužů a 13 % žen), což je výrazně více než u Maďarů (pouze 13 %), ale méně než u sousedních Poláků (31 %). Nástroje umělé inteligence nejvíce používají respondenti ve věkové skupině 18–35 let (35 %), lidé z velkých měst (32 % a s vysokoškolským vzděláním (38 %). Ve starší generaci ve věku 36–56 let používá umělou inteligenci 17 % Čechů. O umělé inteligenci nic neví nebo nezná AI aplikace více než polovina Čechů (56 %).
Z průzkumu dále vyplývá, že zájem o tuto technologii s věkem klesá, zatímco obavy z ní rostou. Více než polovina (57 %) Čechů se obává, že by se údaje zadané do aplikací umělé inteligence mohly dostat do nesprávných rukou. Na toto nebezpečí poukazují zejména muži, lidé žijící na venkově a středoškoláci (shodně 60 %). Nebezpečí plynoucí ze zpracování důvěrných informací uživatelů umělou inteligencí vnímá také 67 % dotázaných Poláků a 44 % Maďarů.
„Kyberzločinci již nyní vydělávají miliony prostřednictvím nekvalitně vytvořených falešných textů. Poznali bychom vůbec při chatování s AI botem prostřednictvím aplikací pro rychlé zasílání zpráv, jako je WhatsApp nebo Microsoft Teams, že nemluvíme s člověkem? Vytváření textových zpráv, které se klamavě podobají zprávám psaným člověkem, je jen jednou z příležitostí, které podvody s využitím umělé inteligence nabízejí,“ upozorňuje Chester Wisniewski, technický ředitel společnosti Sophos. „Buďte podezřívaví a kontrolujte všechny zprávy a e-maily, zejména ty, které žádají o přihlašovací údaje nebo se týkají finančních záležitostí. Vyplatí se věnovat několik okamžiků tomu, abyste se ujistili, s čím máte vlastně tu čest, a v případě pochybností požádejte o pomoc. Není to paranoia – skutečně jsme terčem, na který cílí kyberzločinci.“
Člověk, nebo umělá inteligence? Nejtěžší otázka příštích let
Třetina (34 %) české populace si je jistá, že by nebyla schopna rozlišit obsah vytvořený člověkem a umělou inteligencí, polovina (54 %) pak přiznává, že neví. Neschopnost rozpoznat člověkem a AI generovaný obsah přiznávají zejména vysokoškoláci (40 %), muži ve věku 36–65 let a lidé z venkova (shodně 38 %).
Pro srovnání, pouze 13 % Čechů věří, že by byli schopni obsah vytvořený člověkem a umělou inteligencí rozlišit. Jistější jsou si ve svém úsudku muži (16 % – vs. 10 % žen), obyvatelé velkých měst, a lidé ve věku 18 – 35 let (shodně 20 %). Mezi dotázanými Maďary je to 34 %, u Poláků shodně 13 %.
Bot na druhé straně sluchátka
Formou umělé inteligence, se kterou se Češi často setkávají, jsou prodejní boti, které využívají mimo jiné telemarketingové společnosti. Téměř polovina (48 %) účastníků průzkumu provedeného společností Sophos tvrdí, že poznali, že jim volá automat. Nejčastěji to deklarují lidé z velkých měst (59 %), respondenti ve věku 18 až 35 let (55 %) a vysokoškoláci (52 %). Zkušenost s chatbotem pak nejméně často potvrzují obyvatelé menších měst (59 %) a starší lidé (58 %). Schopnost rozpoznat, že mluví s botem, uvádí častěji Poláci (61 %), v Maďarsku pak každý třetí (36 %).
„Rychlý nástup popularity nástrojů umělé inteligence, včetně chatbotů, může být způsoben jejich vysokou mírou použitelnosti a jednoduchostí jejich použití. Je však třeba mít na paměti, že se jedná o technologie, které mají napodobovat rozhovor s člověkem, nikoli poskytovat ověřené informace. Pocit interakce s živým člověkem může být natolik ohromující, zejména v kombinaci s tendencí některých lidí antropomorfizovat (polidšťovat) umělé entity, že každý třetí respondent oprávněně pochybuje o své schopnosti rozlišit člověka od bota“, vysvětluje Dr. Damian Galuszka, sociolog, odborný asistent na Fakultě humanitních studií AGH a člen laboratoře EduVRLab.
Odborník, který se zabývá vlivem digitálních technologií na společenský život, také varuje, že rychlý rozvoj technologií umělé inteligence má také obrovský potenciál pro vznik a šíření dezinformací. „Nejnáchylnější k akceptaci falešnému obsahu generovaného umělou inteligencí mohou být ti, kteří prohlašují, že bez větších problémů dokážou rozlišit mezi botem a člověkem,“ dodává Galuszka.
O průzkumu
Průzkum provedla nezávislá výzkumná agentura IPSOS v červnu 2023 na vzorku 846 respondentů užívajících internet a webové služby, ve věku 18–65 let. Identický průzkum byl jménem společnosti Sophos proveden také v Polsku a Maďarsku.
