Ačkoliv obchodní podmínky mezi Velkou Británií a jejími obchodními partnery v EU zůstávají prozatím beze změny, potenciální pokles poptávky ze strany Británie a nejistota týkající se budoucího nastavení obchodních vztahů může přesto mít v krátkodobém horizontu dopad na hospodářskou činnost. Některé země mohou čelit obavám z propadu poptávky. Výrazný deficit obchodní bilance Velké Británie dokazuje fakt, že Británie spotřebovává velký objem evropského zboží a služeb. Mezi země vykazující výrazný přebytek bilance zboží s Velkou Británií patří Německo, Nizozemí a Belgie, zatímco Španělsko má podstatný přebytek bilance služeb (díky cestovnímu ruchu).
Čistá obchodní pozice ovšem není jediným indikátorem, který reflektuje význam obchodu s Velkou Británií. Pro některé země hraje Velká Británie zásadní roli v dodavatelském řetězci jako výrobce komponentů nebo poskytovatel služeb v oblasti financí či médií. Například 7,5 % přidané hodnoty irského exportu (zboží a služeb) se vytváří ve Velké Británii. Pro další země je procentní podíl přidané hodnoty vytvářené v Británii nižší, nicméně stále významný (například 3 % v případě Belgie, 2 % pro Nizozemí, přibližně 1,5 % v případě Německa, Francie nebo Španělska).
Země, které jsou výrazně navázané na Velkou Británii v oblasti přímých zahraničních investic, mohou být také zasaženy, pokud se výnosy ve Velké Británii sníží vlivem propadu hospodářské činnosti. Mezi státy, které jsou v tomto ohledu nejzranitelnější, patří opět Španělsko a Německo (finanční sektor), Nizozemí (maloobchod) a Francie.
Jaký to bude mít dopad pro růst v eurozóně? Odhadujeme, že dopad na obchodní aktivity a investice podniků bude malý, ale nikoliv zanedbatelný. Vývoz zboží do Velké Británie odpovídá cca 13 % všech vývozů eurozóny. Nicméně už dříve jsme předpovídali, že objem obchodu a podnikových investic bude v příštím roce růst jen mírně, jelikož firmy spotřebovávají existující kapacity. Lze tedy předpokládat, že Brexit může snížit očekávaný výhled růstu eurozóny pro rok 2017 o 0,2 procentního bodu z celkových 1,5 %. Nicméně důsledek může být znatelnější, pokud se Británie rozhodne pro „tvrdý odchod“. To by nevyhnutelně přineslo ostřejší reakci ze strany EU, kdy se dá očekávat zavedení obchodních bariér a omezení přístupu Velké Británie na jednotný trh, což by mělo za následek výraznější rozvrat ekonomiky.
Reakce v zemích střední a východní Evropy
Je brzy na to s jistotou odhadnout trvalý dopad hlasování o Brexitu ve Velké Británii na vývoj ve střední a východní Evropě. Ekonomové HSBC ubrali 0,3 a 1,4 procentního bodu z jejich odhadů růstu ve Velké Británii pro roky 2016 a 2017 a snížili i svou prognózu pro eurozónu o 0,5 procentního bodu pro příští rok. Ekonomické zpomalení jinde v EU pravděpodobně zatíží jak investice, tak i vývoz ve střední a východní Evropě, zejména v Maďarsku a České republice, dvou malých otevřených ekonomikách. V České republice očekáváme v meziročním srovnání 2,6% růst (pokles z 2,9 %) a 2,1% růst v Maďarsku (z původních 2,6 %). To znamená, že dynamika trhu práce je silná v obou zemích. Dále předpokládáme, že soukromá spotřeba se bude držet na stejné úrovni i v období 2016–2017, čímž bude kompenzovat slabší zahraniční poptávku. V roce 2017 očekáváme také zrychlení veřejných investic z fondů EU, což zmírní omezení kapitálových výdajů soukromého sektoru vlivem snížení exportu.
Polsko je uzavřenější ekonomika s vývozem zboží a služeb odpovídajícím zhruba 49 % HDP. Pro srovnání, v České republice je to více než 80 % HDP a v Maďarsku více než 90 % HDP. Ale i zde jsme provedli revizi našich odhadů směrem dolů. Soukromé investice zasmluvněné v 1. čtvrtletí vybízejí ke snížení odhadu za celý rok 2016 na úkor tohoto slabého začátku. V návaznosti na hlasování o Brexitu, ať dopadl jakkoliv, musíme také snížit naše odhady růstu investic a exportu pro rok 2017. Nyní očekáváme, že růst HDP dosáhne 3,4 % v letošním roce (z 3,7 %) a 3,4 % v příštím roce (z 3,8 %).
I tak mají politici ve střední a východní Evropě dostatečný manévrovací prostor v případě, že by ho potřebovali. Věříme, že nejlépe je na tom Česká republika se značný prostorem pro fiskální uvolňování. V roce 2015 se České republice podařilo dosáhnout střednědobého cíle pro schodek veřejných rozpočtů ve výši 1 % HDP. A plány vlády na další uvolňování veřejných rozpočtů v blízké budoucnosti by mohly přinést pozitivní fiskální impulz ve výši 0,6 % HDP v letošním a příštím roce. Pokud se růst prudce zpomalí, mohlo by to být ještě více, ale v minulosti politici nevyužívali fiskální politiku jako nástroj k odvrácení rizika zpomalení růstu.
Dlouhodobé obavy
Rizika pro střední a východní Evropu s ohledem na změny v celkové politice EU, které by hlasování o Brexitu mohlo přinést.
- První riziko se týká politiky soudržnosti EU, která je klíčovou politikou Evropské unie pro sbližování životních úrovní napříč jednotlivými členskými státy a ročně přispívá 2 % k tvorbě HDP díky strukturálním převodům mezi lety 2007 a 2020. V krátkodobém horizontu nevidíme žádné riziko pro přerušení těchto toků. Po roce 2020 by však mohla být politika soudržnosti přehodnocena, což by mohlo vést ke snížení jejího celkového rozpočtu nebo změny základu pro nárok na příděl podle HDP na obyvatele. Například pokud by se přerozdělovalo podle míry nezaměstnanosti, získala by více jižní než střední Evropa. Pokud se příliv prostředků z fondů EU do střední a východní Evropy zmenší, bude to mít negativní důsledky pro dlouhodobý ekonomický růst v celém regionu.
- Druhé riziko je více politické, hlasování o Brexitu by v zemích střední a východní Evropy mohlo vyvolat frustrace ohledně pokračujícího členství v EU. To je zvláště patrné v Polsku a Maďarsku, kde současné vlády prosazují větší přenesení pravomocí z Bruselu a zároveň odmítají hlubší integraci. Mezi samotnými obyvateli střední a východní Evropy však nepanuje chuť k opuštění EU – vnímání EU veřejností je daleko příznivější v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a České republice než jinde ve zmíněné oblasti. Nevěříme, že se situace změní, ani s ohledem na bezprostřední podporu ze strukturálních fondů a dlouhodobé závislosti na obchodních vazbách s EU.
Zdroj: HBSC
