„Na názor na zvyšování daní jsme se zeptali studentů ekonomických oborů Masarykovy univerzity v Brně, Technické univerzity v Liberci a Vysoké školy ekonomické v Praze, kteří budou v budoucnosti rozhodovat právě o takových otázkách, jako jsou příjmy státní pokladny. Budoucí ekonomové se k celé problematice staví velmi zodpovědně a z jejich odpovědí je patrné, že sledují dlouhodobý efekt a zaměřují se nejen na příjmovou stránku rozpočtu, ale sledují také výdajovou efektivitu,“ vysvětluje Jan Žůrek, řídící partner, KPMG Česká republika.
Diskuse nad efektivností navyšování daňové zátěže Čechů se rozpoutala po zavedení nových sazeb DPH v lednu letošního roku. Ve srovnání se zeměmi OECD, kde je průměrné daňové zatížení 35,3 procenta, jsme se totiž s 42,5 procenta dostali do první desítky zemí s nejvyššími daněmi. Navíc se objevují návrhy toto zatížení ještě zvýšit znovuzavedením progresivní daně z příjmů fyzických osob a úpravou firemních daní.
Studenti se zvyšováním daní nesouhlasí
K získání prostředků do státní kasy či jejich udržení by se studenti zaměřili především na omezování vládních výdajů, jako jsou například státní zakázky a poslanecké platy (63 procent studentů), lepší kontrolu výběru daní (16 procent) a také důsledné potírání korupce (18 procent). Se samotným zvýšením sazby DPH souhlasí podle průzkumu jen třetina studentů, naopak proti je 58 procent. Studenti by neměnili ani výši firemních daní, pro jejíž zachování se vyslovilo 42 procent respondentů. S jejich navýšením souhlasí jen osm procent, 23 procent by je naopak snížilo.
„Studenti preferují prorozvojovou podporu firem, neboť vyšší daně by jim mohly zkomplikovat podnikání,“ dodává Jan Žůrek. Tomuto názoru odpovídá i pouze 18procentní souhlas se zavedením jednotné evropské korporátní daně, kterou Evropská unie navrhuje ve výši 25 procent.
Boj rovné a progresivní daně je nerozhodný
Dalším významným daňovým zdrojem státního rozpočtu jsou daně z příjmů fyzických osob. V této otázce zůstávají tábory zastánců rovné a progresivní daně vyrovnané: pro každou z variant se vyslovilo 38 procent studentů. „Nevyhraněný názor studentů na daně z příjmů odráží debatu napříč celou odbornou společností. Ani profesionální ekonomové totiž nemají zcela jasno, která ze strategií by byla vhodnější,“ uzavírá Jan Žůrek.
Zdroj: KPMG Česká republika
