Akciová společnost CCA Group v minulém roce změnila majitele. Vnímáte, že je nyní firma díky švýcarskému zázemí a know-how ještě silnější. Měl jste nějaké zkušenosti s touto společností v minulosti?
S firmou CCA Group mám již dlouholeté zkušenosti. Vzhledem k tomu, že jsem měl možnost s touto společností rozvíjet některé projekty již v minulosti, je pro mě současná pozice v CCA Group (dříve pouze CCA) velmi příjemným vyústěním naší spolupráce. Z této doby se znám i s bývalým majitelem, panem J. Lacigou. V současné době ve firmě působím na pozici obchodního ředitele. Zapojení do týmu probíhalo velmi příznivě, jelikož jsme zvolili zahraniční model přípravy nových manažerů, díky kterému jsem postupně navázal pracovní vztahy ve všech strukturách firmy, a získal tak i přehled o jejím potenciálu na trhu. Mé představení zaměstnancům bylo pak spíše formalitou.
Na základě zkušeností z minulosti jsem vždy vnímal CCA Group jako firmu, která nabízí kvalitní a spolehlivý produkt z přátelského prostředí. Společnost pro mě představovala takového středně velkého dříče, který na poli IT představoval spíše klidnou sílu. Udržování existujícího portfolia klientů, stabilita, no risk přístup. Na těchto kvalitách firma již několik let stojí, teď je načase ji posunout o krok dál.
Nový impulz do společnosti CCA Group přichází s novými majiteli. Švýcarští akcionáři nabízejí firmě příležitost k jejímu rozvoji. Ta s sebou přináší nový pohled na tvorbu obchodních příležitostí, odlišný přístup ke klientům a také možnost prorazit i na zahraničním trhu. Především důraz na bezchybný a profesionální přístup ke klientům je kvalitou, která naši firmu posouvá o další stupeň výš – obzvláště v době, kdy klientský servis je u všech organizací vždy na prvním místě. Tímto postupem jsme dali našemu produktu další rozměr, díky kterému poskytujeme servis té nejvyšší kvality. Majitelé nám vytyčili cíle, jež svojí velikostí přesahují hranice České republiky.
Nejdříve ale musíme předvést bezchybný výkon v tuzemsku, i proto pracujeme na zlepšení v oblasti korporátní identity, kdy spouštíme interní program s názvem CCA 2.0. Moderní doba si žádá moderní přístup a strategii, proto se firma začíná řídit heslem – „Nic není nemožné“. Obchod není ničím limitován, proto se snažíme maximalizovat zakázky a startujeme nové procesy. Příkladem je zapojení agilního managementu nebo inovace v technologiích. Učíme se zdravě si věřit. Tam, kde bychom dříve neviděli smysl, nyní objevujeme velký potenciál.
Na co klade CCA Group největší důraz? V čem spočívá její atraktivita?
Naším teritoriem je a vždy byla veřejná správa. Nyní bychom tyto zkušenosti chtěli zúročit i ve spolupráci s menšími či středně velkými podniky, které musejí držet tempo s giganty nadnárodních korporací. Inovace, nové technologické postupy, to je budoucnost dnešního světa.
IT služby v tomto ohledu hrají nemalou roli. I my si chceme najít své místo už jen z toho titulu, že máme dlouholeté zkušenosti s úspěšnými průmyslovými podniky. Zatím však jejich počet v našem portfoliu není dostačující. Na poli IoT za sebou máme první a velice úspěšnou premiéru, kdy ve spolupráci s Českými Radiokomunikacemi jsme poskytli klientovi na míru šité řešení optimalizace jeho práce, zvýšení konkurenceschopnosti a monitoring úrody. Myslím si, že v dobách sucha, která naši republiku postihují pravidelně již po několik let, budou podobná řešení při plánování a optimalizaci zemědělské produkce hrát velkou roli, mohou se stát rozhodujícím faktorem celého agroprůmyslu.
Je zapotřebí, aby se CCA Group dostala do povědomí cílových skupin. Výsledky na to máme, jsme prvním partnerem Oracle v ČR po sametové revoluci. Taková firma si zaslouží být více vidět a slyšet. Pracujeme na mechanismu, který nám v tomto ohledu pomůže.
Atraktivita společnosti spočívá především v kvalitní nabídce projektů pro mladé a talentované lidi, kterým chceme dát šanci v jejich růstu. Dát možnost mladým talentům stát se součástí našeho týmu, v němž se dostanou k novým přístupům řešení a k dalším technologickým postupům. Pro mladé talenty by se mohla společnost, která se orientuje především na projekty pro státní správu, zdát málo atraktivní. My však chceme dostat do jejich povědomí, že právě tyto projekty jsou velice zajímavé a oborově velmi specifické. Navíc můžeme současně nabídnout i práci na projektech z jiných oblastí.
Naším cílem je snaha o výraznou podporu především absolventů z regionálních univerzit, na které máme silnou vazbu. Chceme dát šanci mladým talentům z oborů informatiky a výpočetní techniky. Zajímá nás také analytika a zpracování dat.
Rychlost je znakem dnešní doby... požadavky firem na funkčnost podnikových aplikací se mění stále rychleji, na klasický vývojový cyklus často není čas. Může být univerzálním řešením přechod na agilní vývoj? Jak se uplatňuje u vás?
Používat agilní formy řízení nebo vývoje softwaru, to je otázka konkrétní situace a projektu, respektive daného produktu. U naší firmy tomu bylo tak, že jsme museli poměrně rychle přejít k agilní formě řízení a vývoje, a to především abychom vyšli vstříc požadavkům některých našich klientů. Občas si to prostě charakter projektu vyžaduje. Je to tedy tak, že se dnes již používají kromě klasických postupů i agilní formy, jde ale o selektivní proces.
Rozhodně ne každý projekt je vhodný na podobné zpracování. Navíc nelze opomenout i dostupnost lidských kapacit, které agilní postupy řízení ovládají a jsou schopné je aplikovat. Co se například státního sektoru týče, jsou zadání a realizace zakázek svázané legislativou, která použití agilních metod prakticky vylučuje.
Při vývoji softwaru by se měl v mnohem větší míře zohlednit aspekt jejich bezpečnosti. Jaký je dnes klíčový požadavek, který se na podnikový software klade?
Na bezpečnost se stále více klade důraz v jednotlivých výběrových řízeních. Aspekty bezpečnosti ovšem musíte brát v potaz už v počátečních fázích projektu. Později zjistíte, že zabezpečení aplikace nemusí být tak drahé. Jako dodavatel je potřeba být připravený umět aplikaci vytvořit zcela bezpečnou. V dnešní době je to naprosto nezbytné. Je nutné mít znalosti a být schopní poskytnout zabezpečení jak na úrovni infrastruktury, tak na té aplikační. To zahrnuje celou řadu disciplín. Vybudovali jsme bezpečnostní tým, který participuje na nových projektech a mimo jiné dělá bezpečnostní audity starších systémů.
Pamatuji si na dobu, kdy otázka bezpečnosti jak informačních systémů, tak i infrastruktura v některých sektorech nebyla na pořadu dne. Prostě bylo manažerům někdy líto platit za zvýšená bezpečnostní opatření, jelikož hrozby nejsou na první pohled tolik viditelné.
Ukrást citlivá data prostě není to samé jako vykrást banku, v konečném důsledku mohou být ale stejně likvidační. Ta doba je již naštěstí pryč, dnes si každý rozmyslí, jestli se chce stavět do situace, ve které by neměl pod plnou kontrolou svoji infrastrukturu, své výrobní prostředky a procesy, nebo to vůbec nejcennější, svá data a informace.
Vzhledem k tomu, že dodáváme aplikace a řešení do velmi exponovaných oblastí, kterým je například resort spravedlnosti, musí naše bezpečnostní řešení odpovídat příslušné legislativě a splňovat ty nejpřísnější normy. Řešení máme a poskytujeme jej nejen veřejnému sektoru, ale i výrobním firmám, zdravotnickým zařízením a jim podobným.
Často se skloňují nové technologické trendy, jako jsou umělá inteligence, cloud nebo internet věcí. Jaká je současná praxe v jejich využívání?
Zákazníci zatím pomalu začínají důvěřovat cloudu a uvažovat o něm. Týká se to zejména komerčních zákazníků. Například státní správa pracuje intenzivně na svém vlastním cloudovém řešení, takzvaném G-cloudu, který má v řešení ministerstvo vnitra, čímž by státní správa eliminovala bezpečnostní rizika. U komerční sféry je problematika komplikovanější a je potřeba zde postupovat případ od případu.
Aby se mohly zapojit prvky nebo nástroje využívající umělou inteligenci, musí pro to být vhodné prostředí a adekvátní projekt. Koncept umělé inteligence se dnes využívá v dopravní infrastruktuře, ve farmaceutickém vývoji a výzkumu, v biotechnologické oblasti nebo ve složitých logistických systémech a samozřejmě v armádě. Firmy si obvykle definují, jakých cílů a výsledků chtějí v určitém čase dosáhnout.
Ještě jsem se ale v běžném životě nesetkal s takovým plánem, kde by hlavní roli hrálo AI řešení. Odborníků na vývoj a aplikaci podobných konceptů je spíše nedostatek, takové projekty jsou navíc náročné na financování. Praktické know-how v oblasti je hodně drahé. Zbrojní a farmaceutický průmysl budou v oblasti aplikací a využívání AI zcela jistě hodně napřed před zbytkem světa.
Zákazníci dnes samozřejmě pracují s obrovským množstvím dat, uvědomují si, jak jsou pro ně důležitá a že z těchto získaných dat mohou vytěžit další užitečné informace, různé korelace a kauzality, které mohou výrazně ovlivnit procesy ve výrobě, v obchodu, v managementu kvality a jakosti a podobně. Logicky potom poptávají analytické nástroje pro zpracování těchto dat. Nicméně všechno je otázkou nákladů versus návratnosti investice, obzvláště v této době.
Jak tuzemské firmy využívají možnosti, které jim přináší internet věcí – ať už jde o komerční aplikace typu senzorů a analýzy jejich dat, nebo o osobní prostředky, jako jsou třeba náhlavní soupravy?
Firmy využívají techniku vždy podle oboru svého podnikání. Neříkejme tomu IoT, je to matoucí pojem, jde v podstatě o telemetrii. Nejde o nic jiného než o získání dat z externích senzorů a jejich přenos v čase a objemu k dalšímu zpracování a analýze.
V tomto kontextu lze chápat celou řadu zařízení. Mikroprocesorová technika a vývoj nových senzorů dnes pokročily tak, že prototyp nového zařízení lze vyrobit levně a rychle. Zavedení nového zařízení je tedy spíše otázkou nápadu než komplikací při výrobě. Vývoj komponentů do senzorických jednotek pokročil tak dramaticky, že dnes je možné senzorickou jednotkou změřit prakticky cokoliv za poměrně nízkého nákladuvčetně datového přenosu.
S tímto druhem monitoringu jsou v současnosti nejdále asi logistické firmy a sklady, ale obor se rychle rozvíjí a jeho použití se rozšiřuje. Vždy platí, že nasazení jakéhokoliv technického prostředku pro monitoring procesu děje nebo věci si v první řadě vynutí subjekty pohybující se na daném trhu. Jim to musí dávat ekonomický smysl a přínos.
Kam se dnes posouvá správa podnikových dokumentů a firemních procesů?
Správa podnikových procesů má svá úskalí, která mohou zkomplikovat nasazení a vzbudit averzi uživatelů. Není možné naráz implementovat správu pro všechny podnikové procesy najednou. Tyto procesy mají řadu výjimek, které komplikují a výrazně znesnadňují jejich nasazení. Je nutné začít jednoduššími procesy, identifikovat, do jaké míry implementovat která pravidla a postupně přidávat další procesy.
Správa podnikových procesů je další úrovní práce v organizaci. Umožňuje nastavit pravidla firmy a nechat systém, aby je podporoval a řídil. Uživatel tak například dostane dokument na svůj „stůl“ ve správnou chvíli, který se při dodržení správného postupu posune automaticky v procesu dále. Správa dokumentů dostává dokumenty blíže k lidem, kteří s nimi pracují. Pokud jste na služební cestě, můžete mít celou kancelář s sebou. Dokumenty máte možnost sdílet a nechat s nimi pracovat najednou více lidí. Elektronická správa vám taktéž udržuje pořádek.
Digitalizace, upgrade nebo pořízení nového informačního systému může mít řadu pozitivních efektů – od finančních úspor až po náskok před konkurencí. Jaké benefity vaši klienti nejčastěji poptávají a která očekávání se vám daří nejlépe naplnit?
Slovo digitalizace je v dnešní době dosti oblíbené slovo, hodně lidí si pod tím představuje kouzelné mávnutí proutku, které zajistí, že se vše zefektivní, výrazně ubudou náklady, zvýší se produktivita a dostupnost a dojde ke snížení pracovní síly. Ve skutečnosti může jít i o velmi nákladný nástroj, který nemusí vždy přinést požadované očekávání. Mohou naopak zůstat zvýšené náklady na hardware, software, údržbu, servis a licence s tím, že požadované cíle a výstupy se mohou dostavit až v horizontu několika let.
Ve skutečnosti ty subjekty, kterým digitalizace dokumentů dávala velký ekonomický smysl, již dávno touto digitální transformací prošly a veškerá jejich agenda je v elektronické podobě se všemi utilizačními nástroji, které jsou potřeba k běžnému provozu.
Naše společnost pracuje především s velkými objemy dat a informací v elektronické podobě, používá moderní nástroje pro vytěžování strojových strukturovaných a nestrukturovaných dat. S tím ale musí jít v ruku v ruce i dostatečně robustní řešení k zajištění kyberbezpečnosti těchto dat. Když to řeknu s trochou nadsázky a odlehčeně, tak se v podstatě dá říci, že tam, kde končí Sharepoint, začínáme my.
Pro práci s daty je jedním ze základních problémů, že jsou umístěná v různých separovaných silech. Jak velký je to problém u našich firem a jak to lze efektivně řešit? Je možné takový proces udělat i svépomocí ve firmě?
Ano lze, pokud máte spoustu času se učit, dostatek prostředků do investic na nástroje a cíl stát se odborníkem v oboru analýzy dat. Samozřejmě v IT oddělení firmy pracují odborníci, kteří datům rozumějí a umějí s nimi pracovat. Jistě zvládnou poskytnout vedení ad hoc sestavy na bázi analýzy dat v Excelu. Na hlubší analýzy dat ovšem nejsou určeni. Tím se jich nechci dotknout, nepochybuji o tom, že by toho nebyli schopní, ale nemají na ně prostě čas.
Zpracování velkého množství distribuovaných dat znamená důkladnou analýzu dat a procesů, analýzu prostředí u zákazníka, možností přenosů a transformaci dat, návrh změn infrastruktury pro přenosy dat, implementaci samotných přenosů a řešení aspektů bezpečnosti. Určitě je vhodné začít analýzou dat a prostředí zákazníka, a zjistit tak možnosti a očekávání.
Analýza dat stále častěji využívá i nestrukturovaná data. Lze už dnes vhodně propojit rozbor klasických i nestrukturovaných dat, tak aby se výsledky daly dobře korelovat?
Samozřejmě. Dnes existuje řada nástrojů, které umějí nestrukturovaná data vytěžit a dále zpracovat. Nástroje nemusejí být ani drahé. Pro zpracování nestrukturovaných dat existuje také řada open source nástrojů schopných konkurovat komerčním produktům. Tyto nástroje běžně podporují národní prostředí a specifika daného jazyka. Existují nástroje pro klasifikaci textu, které jsou schopné z nestrukturovaného textu vytvořit strukturovanou informaci. Máme v tomto oboru zajímavé zkušenosti ze spolupráce se Západočeskou univerzitou.
A co CCA a nové technologie či trendy?
Naše společnost se velmi dynamicky a technologicky rozvíjí, intenzivně pracujeme na několika rozvojových směrech. Vývojově se angažujeme například v oblasti telematiky ve spojení s aplikačními systémy a připravujeme se v tomto segmentu i na rozšíření 5G sítí, v oblasti telemedicíny a dohledových center pro menší zdravotnická zařízení, nebo vytěžování strojových nestrukturovaných dat s prvky umělé inteligence pro některé naše klienty. Na rozvojových projektech intenzivně spolupracujeme s akademickou sférou, konkrétně se ZČU Plzeň.
