Jaké programy podpory jsou určeny pro podnikatele a jaké oblasti podnikání jsou z nich podporovány?
Pro podnikatele je určen především Operační program Podnikání a inovace, spadající pod agenturu CzechInvest a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ten je rozčleněn na několik programů, např. Nemovitosti, ICT a strategické služby, Ekoenergie, Inovace, Rozvoj atd. Podporovány jsou všechny typy podniků včetně velkých a se zahraniční účastí. Co se týče oborového zaměření, jsou dotace z OPPI určeny primárně pro zpracovatelský průmysl, hodně je podporován také IT sektor. Naopak sem nespadá zemědělství či obchod – s výjimkou programu Ekoenergie.
Které z programů OPPI jsou aktuálně otevřené pro podávání žádostí?
V současnosti je možné podávat žádosti do programů ICT a strategické služby, podporujícího vznik nových pracovních míst v IT sektoru, či ICT v podnicích, který dotuje IT vybavení firem. Oba tyto programy jsou otevřeny do 15. října 2010. Dále je do 30. září možné podávat žádosti do programu Inovace a až do září příštího roku do programu Potenciál. Oba tyto programy jsou zaměřeny na pořízení nových technologií pro výrobu nových inovovaných produktů, respektive pro účely výzkumu a vývoje nových prototypů a výrobků. Ostatní programy už jsou pro letošní rok uzavřeny a budou se pravděpodobně znovu otevírat v průběhu příštího roku.
Popište prosím základní podmínky, jež musí žadatel splnit, aby mohl žádat o dotace z OPPI…
Žadatel musí mít uzavřená minimálně dvě účetní období, na jejichž základě je hodnoceno jeho finanční zdraví. Nesmí tedy mít vážné finanční potíže a být zadlužený vůči státu. Dále musí podnikat na území ČR, tedy být plátcem daně a mít české IČO.
Jaké konkrétní kroky musí podnikatel učinit pro získání dotace?
Podnikatel by si měl především důkladně promyslet svůj podnikatelský záměr, posoudit jeho soulad s existujícími programy, případně zvážit, zda jej bude nutné nějakým způsobem upravit tak, aby odpovídal podmínkám daného programu. Poté je nutné podat tzv. registrační žádost, na jejímž základě je vyhodnoceno finanční zdraví žadatele. Následně se podává tzv. plná žádost, jejíž součástí je podnikatelský záměr a další přílohy. Na jejím základě je potom projekt vyhodnocen a případně schválen. Veškerou dokumentaci podává žadatel prakticky výlučně elektronickou cestou v rámci webové aplikace (eAccount), musí proto disponovat elektronickým certifikovaným podpisem.
Je žádost o dotace náročnou záležitostí?
Rozhodně nejde o záležitost banální. Pokud se podnikatel rozhodne podávat žádost na vlastní pěst, bez využití externího poradce, je samozřejmě celý proces náročnější na čas i lidské zdroje. Navíc je pravděpodobnější, že žadatel udělá někde chybu, která ho v konečném důsledku může o dotaci připravit. Poradce by měl toto riziko díky svým znalostem a zkušenostem minimalizovat, kvalitní poradce ví, které fráze a formulace je vhodné v podnikatelském záměru uvádět, co hodnotitelé chtějí, aby se v popisu projektu objevilo, orientuje se v celé problematice atd. I s využitím externího poradce je však nutné alespoň částečně vyčlenit ve firmě člověka, který bude za projekt odpovědný.
Jaká je v programu OPPI pravděpodobnost, že podnikatel dotaci opravdu získá, pokud jeho projekt splňuje všechna formální kritéria?
To se samozřejmě liší v rámci jednotlivých programů, obecně však lze říci, že se v rámci OPPI míra úspěšnosti pohybuje mezi 50 a 75 procenty, což je relativně vysoké číslo.
Na co se tedy má podnikatel připravit, pokud mu bude jeho projekt schválen?
V první řadě je nutné realizovat projekt v intencích, ke kterým se zavázal v podnikatelském záměru, tj. dodržet všechna potřebná kritéria, splnit požadavky na provádění výběrových řízení, což bývá mnohdy kámen úrazu. Je potřeba vést analytické účetnictví, kde budou jasně definované položky týkající se projektu. Žadatel má rovněž povinnost veřejně prezentovat, že čerpá dotace ze strukturálních fondů EU (tzv. povinná publicita). V průběhu realizace projektu může žadatel očekávat kontrolu ze strany poskytovatele dotace, která ověří, zda vše probíhá tak, jak má. Kontrola bývá ve většině případů pouze jedna, výjimečně se stává, že je jich více, případně že se vůbec nekoná. Vždy se však ohlásí přibližně měsíc předem, pokud neexistuje vážné podezření, že je něco v nepořádku.
V jaké výši se dotace z programu OPPI pohybují a očekává se od podnikatele nějaká spoluúčast?
Výše dotace se v jednotlivých programech různí. Obecně lze ale říci, že se částky podpory pohybují v řádech statisíců až milionů. Na jeden projekt lze například v rámci programu Nemovitosti získat až půl miliardy korun. Průměrně se však výše dotace pohybuje mezi 0,5 mil. Kč až 100 mil. Kč. Dotací z programu OPPI však nelze pokrýt sto procent nákladů projektu. Na svůj projekt získáte dle velikosti podniku 30 až 60 % celkových nákladů.
Za jak dlouho od podání žádosti může podnikatel očekávat, že mu reálně přijdou peníze na účet?
Doba od podání registrační žádosti do připsání částky dotace na účet žadatele je velice proměnlivá. Záleží na mnoha faktorech. V případě jednoduchých investičních projektů, jako je například nákup jedné technologie, je o poznání kratší než v případě projektů typu implementace nového informačního systému nebo tvorba nových pracovních míst, kde může jít až o dva či tři roky. Obecně platí, že po schválení registrační žádosti bývá do tří měsíců podána plná žádost. Ta je vyhodnocena v rozmezí jednoho až devíti měsíců. Peníze však žadatel dostane až na základě reálně vynaložených nákladů v rámci realizovaného projektu, tj. po jeho ukončení nebo po ukončení jednotlivých etap. Poté je nutné podat tzv. žádost o platbu. Pokud je vše v pořádku, dostane žadatel dotaci na účet. Žádost o platbu však bývá často vrácena k opravám, takže se celý proces prodlouží.
Charakterizujte prosím chyby, které žadatelé nejčastěji dělají...
Co se týče samotné realizace projektu, nejvíce problémová jsou výběrová řízení, která musí být vypsána podle přesně stanovených kritérií. Chyby se často objevují ve zmíněné žádosti o platbu, kdy například žadatel nedodá všechny potřebné podklady nebo mu nesouhlasí údaje na jednotlivých dokumentech, např. variabilní symboly u výpisů z účtů apod. Co se týká plné žádosti, častým problémem bývá špatně napsaný podnikatelský záměr, který například nerespektuje danou osnovu, neodpovídá na kladené otázky, není zde důkladně promyšlená udržitelnost projektu či je projekt popsán nekonkrétně a vágně.
Stává se, že by podnikatelé museli dotace vracet?
Může se to stát, ale dochází k tomu opravdu jen ve výjimečných případech, když je například špatně provedené výběrové řízení, špatně vedené účetnictví, žadatel nakoupí jinou technologii, než podle podnikatelského záměru měl, nevytvoří takový počet pracovních míst, ke kterému se zavázal apod.
Má na čerpání dotací nějaký vliv ekonomická krize?
Nijak zásadní. V letech 2008, 2009 se například u velkých projektů v programu Nemovitosti stávalo, že žadatelé odložili plánovanou investici do rekonstrukce výrobních objektů, ale obecně krize čerpání dotací nijak extrémně nepostihla. České firmy využívají možnost získat dotace z EU velice aktivně. O program OPPI je veliký zájem, dá se říci, že jde o jeden z nejlépe fungujících operačních programů u nás.
Do kdy bude možné dotace pro podnikatele z EU čerpat?
V rámci aktuálního plánovacího období 2007 až 2013 je stále dostatek financí na podporu podnikání. Dá se očekávat, že v roce 2011 budou výzvy většiny stávajících programů znovu otevřeny. Část z nich by mohla být otevřena i v roce 2012. V roce 2013 už se pak může stát, že žádná nová výzva vyhlášena nebude. Vše ovšem záleží na tom, jak efektivně bude probíhat čerpání dotací na dané projekty.
Milan Struna působí ve společnosti eNovation s.r.o.
